Hlavním tématem měsíce března je ve světě účetnictví podání daňových přiznání. U nás na Videolektor.cz na to samozřejmě pamatujeme. Už v polovině února jsme pro vás připravili webinář Daň z příjmů právnických osob od 1.1.2017 a daňové přiznání za rok 2016, který vedl Ing. Christian Žmolík. Ti z vás, kteří se webináře zúčastnili online nebo si ho později pustili ze záznamu, už ví, že lektor během kurzu prošel celé daňové přiznání, aby zdůraznil ty ekonomické aktivity firem, které se v něm odrazí.
Přístup k platnému tiskopisu vzor č. 27, bez něhož nelze daň z příjmů právnických osob přiznat a který nahradil předchozí tiskopis č. 26, je zprostředkován na webových stránkách české daňové správy (najdete jej zde) a je i součástí tiskového výstupu účetních programů a speciálních programů na tvorbu daňového přiznání. Pokud byste chtěli daňové přiznání v tištěné podobě, můžete si ho pochopitelně vyzvednout na podatelně u správce daně. Ale díky povinnosti podávat daňová přiznání v případě právnických osob pouze elektronicky, vám může tištěná varianta posloužit nejspíš pouze k nastudování jednotlivých částí tiskopisu.
Ale teď k tomu nejdůležitějšímu – daňovou povinnost k dani z příjmů právnických osob zjistíme pomocí transformace hospodaření dané firmy na základ daně. Základem daně je pak rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Ing. Christian Žmolík, daňový poradce a specialista na problematiku daně z příjmů právnických osob, investičních pobídek, cestovních náhrad a daně silniční, k tomuto uvádí jednoduchý příklad: „Když v roce 2016, po tom co jsme ukončili účetnictví a podali daňové přiznání, najdeme nějakou fakturu, patřící ještě do roku 2015, nezbývá nám nic jiného než ji zaúčtovat v roce 2016. Ale věcně a časově se jednoznačně jedná o plnění, které patří do roku 2015, a proto musíme podat dodatečné daňové plnění.“
Jak dosáhnout snížení základu daně?
Stanovený základ daně, jehož výši ovlivnilo množství nákladových položek, můžeme ještě stále upravovat – díky možnosti si některé položky ze základu daně odečíst. První možností je využití odčitatelných položek, kterými je podle zákona o daních z příjmů daňová ztráta, výdaj na výzkum a vývoj a odpočet na podporu odborného vzdělávání.
- DAŇOVÁ ZTRÁTA – Tato možnost, jak snížit svůj základ daně, je v zákoně zakotvena nejdéle. Jako odčitatelnou položku ji je ovšem možné využít pouze v pěti po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích. Další omezení se pak týká situace, kdy dojde k podstatné změně ve složení osob nebo změně podílů ve společnosti. Daňovou ztrátu pak nelze od základu daně odčítat v případě, že došlo k nabytí nebo zvýšení podílu týkající se více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo došlo ke změně, při níž člen družstva či společník získal rozhodující vliv nad kapitálem společnosti (40 %). „To z toho důvodu, že tu bylo spoustu společností, které nevykazovaly žádnou činnost, měly nakumulované daňové ztráty a prosperující společnosti si pak koupily podíly v těchto společnostech. Převedly na ně svou výrobu a začaly uplatňovat daňové ztráty, které byly oné odkoupené společnosti vyměřeny,“ vysvětluje Žmolík.
- VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ – V případě, že se rozhodnete využít tuto možnost snížení daňového základu, zjistíte, že každá investice vložená do výzkumu a vývoje se do výše daňového základu promítne dvakrát. Poprvé jako daňový náklad a podruhé jako odčitatelná položka. Takovéto snížení daně je ale svázáno několika podmínkami. Zejména je odpočet neuplatnitelný na náklady, které byly financovány, byť jen z části, z veřejných zdrojů. Také není možné odpočet uplatnit v případě, že se jedná o služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob (zde tvoří výjimku veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce).
- PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – Mezi odčitatelné položky od základu daně se tato možnost dostala nedávno. Je určena firmám, které podporují odborné vzdělávání tím způsobem, že k nim do výroby dochází studenti na praxi. Podmínkou pro využití této odčitatelné položky je smlouva s jednou či více školami. Odčitatelnou položkou pak rozumíme buď koupi majetku, který souvisí s odborným vzděláváním nebo výdaj vynaložený na žáka/studenta v rámci odborného vzdělávání v podobě paušálu.
Další možností, jak snížit vyměřený základ daně je buď využití bezúplatného plnění, nebo možnost snížit si základ daně jako veřejně prospěšný poplatník. Tyto položky nazýváme „snižující základ daně”.
„Pokud by veřejně prospěšný poplatník vykázal základ daně, tedy měl ziskovou hlavní činnost nebo vedlejší ziskovou činnost a musel podat daňové přiznání, může uplatnit položku snižující základ daně ve výši 30 % vykázaného základu daně,“ vysvětluje Žmolík. Pro všechny veřejně prospěšné poplatníky je dána hranice pro maximální a minimální snížení základu daně – max. snížení daně představuje 1 mil. Kč a min. snížení 300 tis. Kč (veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají v tomto ohledu výjimku: max. snížení je 3 mil. Kč, min. snížení 1 mil. Kč).
Bezúplatné plnění využívají ty právnické osoby, které poskytují dary – a to právnickým a fyzickým osobám se sídlem/bydlištěm v ČR nebo EU a na takovou činnost či takové účely, které jsou zákonem stanoveny. Aby mohlo dojít ke snížení daňového základu musí minimální výše daru odpovídat částce 2 000 Kč a naopak lze v úhrnu odečíst nanejvýš 10 % ze základu daně.
Výpočet daňové povinnosti
Potom, co snížíme základ daně o položky uvedené výše – tedy o odčitatelné položky od základu daně a o položky snižující základ daně – zaokrouhlíme částku na celé tisíce směrem dolů. Z této částky se vypočte daňová povinnost se sazbou daně z příjmů právnických osob účinnou k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Pro loňský i letošní rok se jedná o 19 %. Stále ale můžeme daň snižovat, a to pomocí slev na dani…
Daňové přiznání je nutno podat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, v tomto roce do pondělí 3. 4. 2017. Pokud má poplatník povinnost ověřit účetní závěrku auditorem nebo jeho daňové přiznání podává daňový poradce, pak je tato lhůta prodloužena na šest měsíců.
Webinář se ale nezaměřoval jen na podání daňového přiznání za rok 2016, ale v jeho úvodu se Ing. Christian Žmolík věnoval také novele zákona o daních z příjmů, která by měla vstoupit v platnost od 1.4.2017. O těchto změnách jsme vás už informovali nejen ve webináři Novinky v oblasti účetnictví a daní od 1.1.2017, ale také v článku na našem blogu.