V loňském roce došlo k úpravám zákona o účetnictví a tyto úpravy do jisté míry zasáhly i do účetních závěrek právnických osob za účetní období roku 2016. Důležitým změnám se ve webináři Účetní závěrka 2016 pro právnické osoby v prosinci loňského roku věnoval Tomáš Líbal, účetní poradce, lektor a autor několika odborných publikací a článků. My vám v našem článku nabízíme některé důležité změny v zákonu o účetnictví a navazujících předpisech.
Zásadní změny v účetních závěrkách za rok 2016 se projevily zejména v kategorii účetních jednotek. Ty totiž nový zákon o účetnictví rozdělil do čtyř kategorií (mikro, malá, střední, velká) a rozlišil na základě tzv. hraničních hodnot známých i před rokem 2016 třeba z auditu – kategorie jako aktiva celkem, obrat účetní jednotky nebo průměrný přepočtený stav zaměstnanců tedy nejsou cizí. „Ve znění zákona z roku 2015 se aktivy celkem myslela aktiva brutto. Nové znění zákona je už ovšem nutné chápat tak, že aktiva celkem se rozumí jako aktiva netto. To je důležitá změna,“ dodává Líbal.
Je důležité si ale také představit ony nově vzniklé účetní kategorie: mikro, malá, střední a velká účetní jednotka. První tři jednotky nesmí k rozvahovému dni překročit dvě ze tří hraničních hodnot výše uvedených kritérií, jinak se posouvají o kategorii níž (viz tabulka Kategorie účetních jednotek). Poslední kategorie (velká) už překračuje dvě hraniční hodnoty kategorie střední, v tomto případě se jedná hlavně o subjekty veřejného zájmu nebo o vybrané účetní jednotky.
Kategorie účetních jednotek
| Kategorie účetní jednotky | Hraniční hodnota | ||
| Aktiva v mil. Kč | Obrat v mil. Kč | Zaměstnanců | |
| mikro | 9 | 18 | 10 |
| malá | 100 | 200 | 50 |
| střední | 500 | 1 000 | 250 |
| velká | Překračuje k rozvahovému dni dvě hraniční hodnoty střední | ||
Změna v názvu i doplnění o nové dokumenty
„I nadále zákon o účetnictví zná dvě podoby účetní závěrky z hlediska podrobnosti údajů. Podrobnější variantu budeme stále označovat v plném rozsahu, ale stručnější verze účetní závěrky je nově označována jako účetní závěrka ve zkráceném rozsahu, a ne ve zjednodušeném rozsahu jako před rokem 2016,“ upřesňuje nový účetní termín Líbal.
Další novinkou je, že zákon o účetnictví ukládá obchodním společnostem v jejich účetní závěrce povinnost přikládat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ale některé společnosti byly od tohoto nařízení osvobozeny. Přehled o peněžních tocích nemusí sestavovat banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny. Důležitější u podnikatelských subjektů je ovšem výjimka pro mikro a malé účetní jednotky, které nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu.
Ze zákona o účetnictví byla také vypuštěna povinnost uvádět v příloze k účetní závěrce splatné závazky zdravotního a sociálního pojištění, daní a cla. „Další změnou je, že účetní závěrka musí obsahovat informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách. I společnost, která by byla v likvidaci, musí tuto skutečnost mít uvedenou v účetní závěrce,“ připomíná další změnu Líbal. Poslední uvedená změna se týká akciových společností, které nově nemusí sestavovat účetní závěrku vždy v plném rozsahu. Její sestavení se bude řídit vazbou na audit, stejně jako to budeme rozebírat níže.
Sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro různé účetní jednotky
Zatímco zákon o účetnictví nově vymezil základní parametry účetní závěrky, novela prováděcí vyhlášky stanovila podrobnější pravidla pro její sestavení podle účetních kategorií. Střední a velké účetní jednotky společně s malými a mikro účetními jednotkami s povinným ověřením účetní závěrky auditorem musí uvádět rozvahu v plném rozsahu. Malá účetní jednotka bez povinného auditu může podle nové vyhlášky sestavit rozvahu ve zkráceném rozsahu se členěním pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé, tj. položky C.II.1. a C.II.2. Mikro účetní jednotka bez povinného auditu pak může sestavit takovou verzi rozvahy ve zkráceném rozsahu, kterou Líbal s nadsázkou označuje jako „superzkrácený rozsah“ – může totiž obsahovat pouze devět údajů.
Při sestavení výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu platí stejné pravidlo jako v případě rozvahy v plném rozsahu. Musí ho uvádět všechny auditované účetní jednotky. Tedy velké a střední účetní jednotky (ty mají povinnost ověřovat účetní závěrku vždy) a malé a mikro účetní jednotky s povinným auditem. Ale navíc musí sestavit výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu také obchodní společnosti (a.s., s.r.o., komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti). Naopak výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu může sestavit malá a mikro účetní jednotka bez povinného auditu.
Tomáš Líbal se ve webináři věnoval i podrobnému srovnání účetní závěrky za rok 2015 a 2016, výkladu správného postupu při vyplňování údajů za minulé účetní období v nové struktuře výkazů sestavovaných za rok 2016 nebo rekapitulaci změn v postupech účtování platných od loňského roku. Webinář je trvale dostupný zde.