Tisíce sportovců mohou nyní ušetřit na daních

V posledních dnech jste mohli číst o tom, že fotbalista, hráč AC Sparta Praha, David Lafata, vyhrál soud ve věci zdaňování příjmů sportovců, kdy finanční úřad mu vyměřil dodatečně daň na základě kontroly. Problém, na kterém byla žaloba fotbalisty postavena, je způsob zdanění příjmů sportovců, kteří vlastní na tuto činnost živnostenský list.

Činnost sportovce může být zdaňována podle § 7, odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), tedy příjmy z podnikání na základě živnostenského podnikání, nebo podle § 7, odst. 2 písm. c), tedy příjmy z nezávislého povolání. Zásadní problém je ale ten, že pokud podnikatel při výkonu těchto činností používá postup podle § 7, odst. 7 ZDP, tak se používají různé sazby výdajových paušálů. Zatímco podnikatel na základě živnostenského oprávnění má obecně právo na sazbu 60 % z příjmů, tak podnikatelé při výkonu nezávislého povolání má právo pouze na sazbu 40 % z příjmů.

Finanční úřad se snažil uplatnit u příjmů fotbalisty, držitele živnostenského oprávnění, sazbu výdajových paušálů 40 % jako po podnikatele při výkonu nezávislého povolání, ačkoliv fotbalista má živnostenské oprávnění. Čemuž se fotbalista bránil.

Soud potvrdil tvrzení fotbalisty, že podnikatel sportovec na základě živnostenského oprávnění má právo na sazbu výdajových paušálů 60 %. Rozsudek obsahuje několik tvrzení, které by bylo dobré zdůraznit:

  • „…činnost sportovce se pojmovému vymezení závislé činnosti sice velmi blíží, nicméně nedosahuje její intenzity…“
  • „…Sportovec takto sice „pracuje“ pouze pro jediného zaměstnavatele, který organizuje jeho činnost, poskytuje mu pracovní pomůcky, stravu, nebo dopravu k utkání. Na druhou stranu se jeho činnost vymyká zákoníku práce např. způsobem odměňování, způsobem ukončení smlouvy, povinností účastnit se marketingových aktivit klubu nebo, jak uvádí též stěžovatel, systémem sankcí za nedodržení smluvených povinností. Naopak, prvku samostatnosti se nijak nedotýká skutečnost, že stěžovatel uzavřel profesionální smlouvu na základě vlastního svobodného rozhodnutí, jelikož to je pojmovým znakem jakéhokoliv právního jednání ve sféře soukromého práva. …“
  • „… Profesionální hráč a sportovní klub mají určitou míru volnosti v tom, jak upraví svůj smluvní vztah (zda půjde o výkon práce zaměstnancem nebo samostatný výkon sportovní činnosti). Daňové předpisy naproti tomu kogentně stanoví režim zdanění jednotlivých samostatných výdělečných činností, a to s ohledem na charakter vykonávané činnosti. …“
  • „… Nejvyšší správní soud je toho názoru, že pokud je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnostenské podnikání, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu. Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. …“
  • „… je nepřípustnou situace, kdy správce daně registruje stěžovatele k dani z přidané hodnoty (když zákonnou podmínkou registrace k této dani je výkon samostatné ekonomické činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost), přičemž stejný správce daně následně stěžovateli za stejné období doměří daň včetně daňového penále s odůvodněním, že předmětnou činnost samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost nevykonává a nenaplňuje tak znaky živnosti. …“

Věříme, že tyto informace Vám mohou pomoci v případě, že takovou problematiku budete také řešit.