Během odborného webináře společnosti Videolektor.cz Zdravotní pojištění v roce 2016 – změny v roce 2015 a k 1. 1. 2016, zaměřeného na problematiku zdravotního pojištění v právních podmínkách roku 2016, specialista na zdravotní pojištění Ing. Antonín Daněk zodpověděl mzdovým účetním, ekonomům a daňovým poradcům několik zajímavých otázek týkajících se problematiky zdravotního pojištění v praxi. Odpovědi pana Daňka se nyní mohou hodit i pro vaši praxi.
Dotaz č. 1: Kdo odvede odvod z příjmu?
Podle § 6, odstavce 9, písmeno p, bod 3, zákona o dani z příjmu, má zaměstnanec osvobozen příspěvek zaměstnavatele na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití v celkovém úhrnu nejvýše do 30 000 korun ročně. Zároveň je tím podle ustanovení § 3, odstavce 1, zákona 592 vyňat ze základu pojistného pro odvod zdravotního pojištění. Odejde-li zaměstnanec od zaměstnavatele, který mu tento příspěvek na jeho životní pojištění uhradil na účet příslušné životní pojišťovny, následně svoji pojistnou smlouvu předčasně zruší, nechá si z pojistky vyplatit odkupné včetně příspěvku od dřívějšího zaměstnavatele, vyplatí mu pojišťovna i tento příspěvek, nejdříve jej však zdaní 15 % a daň odvede státu, odvod na zdravotní pojištění však neřeší. Přesto by podle mého soudu odvod na sociální a zdravotní pojištění z tohoto druhu příjmu původně u zaměstnavatele od odvodu pojistného osvobozený rovněž být proveden. Je tento případ legislativně podchycený? Kdo je v tomto případě povinný odvod zajistit?
Primárně by měl zaujmout stanovisko specialista z oblasti daní. Tzn. ve zdravotním pojištění platí, že odvodu pojistného podléhá veškeré plnění, které je zdaňované podle § 6, zákona o dani z příjmu, tzn. podléhá zdanění, nejedná se o plnění, které není od daně osvobozené nebo dani nepodléhá. Tzn. že já bych to odvinul primárně skutečně od toho zdaňování příslušného příjmu. Navíc tady je zdanění 15 %, což je srážková daň, takže v tomto případě skutečně vycházejme z toho, že povinnosti odvodu pojistného na zdravotní pojištění podléhá prostě veškeré plnění, které je zdaňováno podle § 6 zákona o dani z příjmů. Tzn. co podléhá zdanění, to podléhá i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a obráceně. Znovu ale zdůrazňuji, aby se primárně k éto problematice vyjádřil specialista z oblasti daní.
Dotaz č. 2: Aby student neplatit na odvodech zbytečně víc, než je potřeba
Jaké bude platit zdravotní pojištění student-doktorandské studium, věk do 26 let. Má dvě zaměstnání na zkrácený úvazek. V jednom zaměstnání má příjem, který je vzhledem k výši pracovního úvazku nižší, než je vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění, uplatňuje zde statut studenta, kdyby pracoval na plný úvazek, minimální vyměřovací základ by splnil. Ve druhém zaměstnání má příjem, který je vzhledem k výši pracovního úvazku nižší než minimální pro odvod zdravotního pojištění. Taktéž, kdyby pracoval na plný, minimální vyměřovací základ by splnil. Může i v tomto druhém zaměstnání uplatnit statut studenta pro výpočet odvodu zdravotního pojištění? Prosím o radu, jak má postupovat, aby neplatil zbytečně víc odvodů na zdravotním pojištění, než je zákonná povinnost, a aby se ani jeden ze zaměstnavatelů nedostal do problémů s odvody zdravotního pojištění. Děkuji za odpověď.
Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osoby, která je studentem do 26 let věku, pokud splňuje podmínky a pokud skutečně studentem je. Tzn. že v takovém případě, i když má ten student dvě zaměstnání, pokud bude mít každý ze zaměstnavatelů doklad o tom, že zaměstnanec je studentem, v takovém případě nemusí žádný ze zaměstnavatelů minimální vyměřovací základ dodržet. Tzn. že každý ze zaměstnavatelů bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu. V tomto směru není v zákoně o zdravotním pojištění nějaké omezení, že by pouze jeden zaměstnavatel mohl uplatňovat nebo nemusel započítávat do minima a druhý by takto musel postupovat. Tzn. že budete-li mít jako zaměstnavatel doklad o tom, že za zaměstnanou osobu je plátcem pojistného stát (budete mít potvrzení o studiu), pak nemusíte při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ.
Dotaz č. 3: Student má DPČ. Jak správně postupovat?
Dobrý den, student VŠ (do 26 let, denní studium) má DPČ (dohodu o pracovní činnosti) na dobu neurčitou, max. rozsah 20 hodin týdně. V prvním měsíci dosáhl příjmu 12 000 korun (provedla se přihláška, odvedlo se pojistné sociální, zdravotní), v dalším měsíci pracoval jen 5 hodin a dosáhl příjmu 500 korun za celý měsíc. Ve druhém měsíci odhlásím ze zdravotního pojištění, ale z důvodu studia (osoba, za kterou platí zdravotní pojištění stát) nemusí ani společnost odvádět zdravotní pojištění z minimální mzdy, ani student nemusí doplácet zdravotní pojištění. Je to správně? Ze strany společnosti stačí odhláška zaměstnance ze zdravotního pojištění a o nic dalšího se starat nemusí? Předem děkuji za odpověď.
Ano, je to samozřejmě správně, protože akorát v tom měsíci, kdy měl těch 12 000 korun, de facto na ten daný měsíc bude přihlášený, tzn. k 1. dni nebo ke dni, kdy začal vykonávat práci, k 31. ji odhlásíte. Další měsíc zdravotní pojištění se neřeší, příjem dosáhl pouze 500 korun, tzn. že v tomto případě nevzniká povinnost placení pojistného. Ten člověk byl jako zaměstnanec odhlášen a svůj pojistný vztah má řešen tím, že je jako student, osoba, za kterou platí pojistné stát. Stačí tedy odhláška, o nic dalšího se nemusíte starat.
Dotaz č. 4: Platí OSVČ v ČR zálohy na zdravotní pojištění z hlavní činnosti?
Dobrý den. Souběh zaměstnání s příjmy pouze ze zahraničí – USA, a podnikání v ČR. Platí OSVČ v ČR zálohy na zdravotní pojištění z hlavní činnosti, nebo je podnikání vedeno jako vedlejší činnost?
Souběžné příjmy se řeší v případě, pokud se jedná o výdělečnou činnost v rámci EU podle koordinačních pravidel EU. Tam se to posuzuje – prostě zaměstnání-podnikání, V tomto případě ale tuto situaci neřešíme, protože se jedná o zaměstnání ve třetí zemi, ve Spojených státech. Tzn. že pokud tento člověk má trvalé bydliště v ČR, je tady přihlášen jako OSVČ, bude platit alespoň minimální zálohy, pokud nebude ze zákona o placení těchto alespoň minimálních záloh osvobozen.
Dotaz č. 5: Dokladování zdravotního pojištění v zahraničí
Mám dotaz k dokladování zdravotního pojištění v cizině – člověk je v cizině od 6/14 a byl tam do 9/15. Potom cestoval po světě, nebyl zdravotně pojištěn. Musí tedy doplatit za měsíce 10-12/2015 pojistné po návratu do ČR?
Určitě doplatit pojistné musí, protože jestli nebyl pojištěn, tak každopádně nějakým způsobem zdravotní pojištění řešené mít musí, tzn. že pokud on od toho 10. měsíce nemá nic u zdravotní pojišťovny, nemá žádné zaměstnání, podnikání, žádnou státní kategorii, pak si zaplatí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů za celé 3 měsíce. Samozřejmě do té kategorie se jako pojištěnec musí přihlásit. Na jednu stranu ta osoba bez zdanitelných příjmů je svým způsobem taková univerzální kategorie. Kdo tam platí pojistné, tak v podstatě si zaplatí měsíčně těch 1337 korun a zdravotní pojišťovnu dál v podstatě nezajímá jeho další aktivity.
Dotaz č. 6: Změna zaměstnání. Kdo hradí zdravotní pojištění?
Zaměstnanec ukončil jedno zaměstnání 31. 10. 2015 a do druhého nastoupil 25.11.2015. V tomto druhém zaměstnání jeho hrubý příjem za měsíc listopad byl 2 000,-. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. Takže za měsíc listopad 2015 nikdo nehradí rozdíl do výše minimální platby na zdravotní pojištění?
Samozřejmě že ne. Musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu. 31. 10. skončilo jedno zaměstnání, tím pádem je zaměstnání a pojistný stav dořešen, řešíme měsíc listopad. V měsíci listopadu nastoupil ten člověk 25., tzn. že pracoval 6 kalendářních dnů, počítám-li správně, tudíž musí být dodržena poměrná část minima, což jest 6/30 krát, loni to bylo 9200, takže mně vyšlo 1840 korun. Neboli když bylo odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 2000 korun, je to v pořádku, žádný další doplatek se neprovádí a odvod pojistného z vyměřovacího základu 2000 korun v tomto případě je v souladu se zákonem.
Dotaz č. 7: V ČR příjmy ze samostatně výdělečné činnosti a na Ukrajině ze zaměstnání. Jak na to?
Pokud se jedná o českého rezidenta, v ČR má příjmy z OSVČ, ale zároveň vykonává závislou činnost (zaměstnání) na Ukrajině. Existuje nějaká dohoda, podle kterého by si mohl zdravotní pojištění uhrazené na Ukrajině nějak započítat. Děkuji.
Není mi známo, že by takováhle nějaká varianta přicházela v úvahu. Podle mě taková možnost v úvahu nepřichází, tzn. že v tomto případě: v ČR, pokud není žádné z výjimek, musí platit alespoň minimální zálohy, musí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ, a skutečnost, že má zaměstnání na Ukrajině, v této souvislosti nehraje nějakou zásadní roli.
Vaše otázky zodpověděl Ing. Antonín Daněk:
Odborný specialista na zdravotní pojištění. Po absolvování obchodní fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze strávil několik let ve státní správě a poté se pohyboval v podnikatelském prostředí. Má za sebou 20 let praxe kontrolního pracovníka a metodika Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zdravotnímu pojištění se věnuje v celé šíři spektra této problematiky s důrazem na podmínky platné pro zaměstnavatele. Intenzivní je jeho publicistická činnost.
Více také ve webináři Zdravotní pojištění v roce 2016 – změny v roce 2015 a k 1. 1. 2016
Foto: pixabay.com/cs/elektrik%C3%A1%C5%99-power-elekt%C5%99ina-1080554/