Cestovními náhradami rozumíme proplacení výdajů zaměstnavatelem zaměstnanci při pracovních cestách, cestách mimo pravidelné pracoviště a při výkonu práce v zahraničí. Ke zvýšení sazeb cestovních náhrad dochází pravidelně. V jaké výši se tedy aktuálně nachází cestovní náhrady pro tuzemské i zahraniční cesty?
Cestovní výdaje musí zaměstnavatel uhradit všem zaměstnancům, které vyšle na pracovní cestu. Podmínkou ovšem je, že zaměstnanec k úhradě těchto výdajů použil vlastní peněžní prostředky. Pokud mu zaměstnavatel k úhradě výdajů poskytne např. firemní platební kartu, nárok na náhradu nevzniká.
Průměrné ceny pohonných hmot v roce 2025
Aby bylo možné zaměstnanci proplatit v rámci cestovních náhrad pohonné hmoty, musí jejich nákup prokázat dokladem, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou. V případě, že zaměstnanec prokazuje cenu pohonné hmoty více doklady, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem cen prokázaných zaměstnancem. Dalším způsobem prokazování cen pohonných hmot je použití průměrných cen, které jsou stanovené ve vyhlášce.
1 litr pohonné hmoty je podle § 158 odst. 3 zákoníku práce stanoven takto:
- 35,80 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 40,50 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 34,70 Kč u motorové nafty,
- 7,70 Kč za jednu kilowatthodinu elektřiny
U využívání osobních silničních motorových vozidel došlo k navýšení náhrad pro rok 2025 o 20 haléřů. K drobnému navýšení došlo i u jednostopých vozidel a tříkolek.
Jednostopá vozidla a tříkolky | Osobní silniční motorová vozidla | |
2024 | 1,50 Kč/km | 5,60 Kč/km |
2025 | 1,60 Kč/km | 5,80 Kč/km |
Změny ve výši tuzemského stravného pro rok 2025
Pravidla pro vyplacení tuzemského stravného se liší pro takzvanou platovou sféru (veřejný sektor, vládní organizace a některé příspěvkové organizace) a mzdovou sféru (ostatní zaměstnavatelé včetně soukromých firem). Na základě § 163 odst. 1 zákoníku práce náleží zaměstnanci v podnikatelské sféře stravné v minimální výši, tak jak je uvedeno v přehledu níže. Na rozdíl od státní správy, samosprávy a s nimi spojených organizací (nepodnikatelská sféra) neomezuje firmy horní hranice výše cestovních náhrad a mohou svým zaměstnancům proplatit jakoukoliv vyšší částku. Jako daňově uznatelný náklad ale může firma využít jenom částku proplacenou do stejného stropu jako ve veřejné sféře.
Veřejný sektor (pro soukromý sektor platí pouze spodní hranice)
- v 1. časovém pásmu (5 až 12 hodin) 148 Kč – 177 Kč,
- ve 2. časovém pásmu (12 až 18 hodin) 225 Kč – 271 Kč,
- a ve 3. časovém pásmu (déle než 18 hodin) 353 Kč – 422 Kč.
Změny zahraničního stravného v roce 2025
Sazby zahraničního stravného v roce 2025 pro všechny země najdete na webových stránkách Ministerstva financí ZDE. Ke zvýšení sazeb došlo u 38 zemí:
- Itálie: navýšení z 50 EUR na 55 EUR
- Chorvatsko: navýšení z 45 EUR na 50 EUR
- Polsko: navýšení z 45 EUR na 50 EUR
- Dánsko: navýšení z 60 EUR na 65 EUR
- Finsko: navýšení z 55 EUR na 65 EUR
- Spojené státy americké: navýšení z 60 USD na 65 USD
U sedmi afrických zemí došlo ke změně měny stravného z amerického dolaru (USD) na euro (EUR): Angola, Botswana, Lesotho, Mauricius, Mosambik, Namibie, Svazijsko. Zahraniční stravné se zaměstnancům vyplácí v českých korunách dle kurzu ČNB platného v den odjezdu na služební cestu.
Kdy a v jaké výši se zahraniční stravné v rámci cestovních náhrad poskytuje?
- Při zahraniční cestě delší jak 12 hodin – plná výše základní sazby.
- Při cestě do zahraničí delší jak 6, nejvýše 12 hodin – 2/3 ze základní ceny stravného.
- Pokud zahraniční cesta trvá méně než 6 hodin, minimálně 1 hodinu – 1/3 ze základní ceny stravného.
Pro souběh tuzemského a zahraničního stravného v jeden den musí zaměstnanec být na pracovní cestě mimo Českou republiku alespoň 4 hodiny, nebo déle než 5 hodin.
Na problematiku cestovních náhrad jsme se zaměřili ve školení Cestovní náhrady – Podívejte se na tento dotaz
Dotaz: Jak se postavit k náhradě jízdního dokladu za metro na letiště v zahraničí během přerušení služební cesty zaměstnance? Kolegyně odjela na služební cestu do zahraničí, kde ji posléze přerušila a čerpala na místě ještě dovolenou. Cestu zpět měla od nás jako zaměstnavatele letecky zajištěnou, avšak nyní žádá také o proplacení jízdních nákladů na letiště během přerušení – lístek za přímé spojení metrem na letiště.
- služební cesta 25. – 28. 9.
- dovolená 29. – 30. 9.
- lístek na letiště 30. 9.
Má na to prosím ze zákona nárok? Pokud by cestu nepřerušila, jízdní doklad za metro bychom ji v rámci vyúčtování proplatili. Avšak nyní se jedná už o dobu přerušení, je to cesta na letiště v čase její dovolené.
Odpověď: V případech, kdy zaměstnavatel zaměstnanci povolí přerušit pracovní cestu, tak by se předem měli jasně definovat okolnosti, za kterých k přerušení pracovní cesty dojde.
Zaměstnanec se při pracovní cestě přepravuje dopravním prostředkem, který mu určil zaměstnavatel (vlakem, autem, autobusem, pěšky, letadlem apod.). Pokud bude pracovní cesta na základě souhlasu zaměstnavatele přerušena, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů odpovídající částce, která by zaměstnanci náležela, kdyby k přerušení pracovní cesty nedošlo. Proplacení nákladů na cestu na letiště zaměstnanci náleží.
Další cestovní náhradou, na kterou má zaměstnanec v průběhu pracovní cesty nárok, jsou nutné vedlejší výdaje (parkovné, dálniční poplatky, poplatky za telefon apod.). Pokud tyto výdaje zaměstnanci vzniknou po dobu přerušení pracovní cesty, nelze je považovat za cestovní náhrady podle zákoníku práce.
Tématu cestovních náhrad jsme se na našem blogu věnovali již několikrát. Zajímat by vás mohly i tyto články: