Náhrada za ztrátu výdělku je často podceňovanou, avšak velmi důležitou oblastí pracovněprávních vztahů. Pro účetní a mzdové specialisty znamená nejen pečlivé sledování legislativy, ale i přesné výpočty a úzkou spolupráci s pojišťovnami a zdravotními zařízeními. Podívejte se na náš praktický článek a hned budete mít v náhradách jasno, seznámíte se nejen s platnými právními předpisy, ale i zkušenostmi z praxe.
Nárok na tzv. náhradu za ztrátu na výdělku vzniká zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Jedná se o rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před vznikem újmy a výší nemocenské dávky, případně nového příjmu po návratu do práce.
Zaměstnavatel i účetní se tak ocitají v roli zprostředkovatelů nebo přímo plátců těchto kompenzací – záleží na tom, zda si zaměstnanec přeje, aby výplatu prováděla pojišťovna, nebo zaměstnavatel s následnou refundací.
Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
V době pracovní neschopnosti po pracovním úrazu či nemoci z povolání má zaměstnanec nárok na:
- Nemocenské dávky – standardně 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.
- Náhradu za ztrátu na výdělku – dorovnání do 100 % původního průměrného výdělku.
Výpočet probíhá následovně:
- Vyžádáte si potvrzení od OSSZ o vyplaceném nemocenském.
- Odečtete nemocenské od průměrného výdělku.
- Rozdíl je základem pro výpočet náhrady, která je osvobozena od pojistného, ale podléhá dani z příjmů.
Pokud zaměstnanec souhlasí s výplatou pojišťovnou, zasíláte pouze podklady. Pokud ne, hradíte sami a žádáte o refundaci.
Jedním z klíčových bodů při řešení náhrady výdělku během pracovní neschopnosti je dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o způsobu výplaty. Zákon (zejména § 271m zákoníku práce) sice dává zaměstnavateli primární odpovědnost, ale v praxi existuje možnost předat tuto povinnost pojišťovně.
Možnosti výplaty náhrady:
- Výplata pojišťovnou:
- Nutný výslovný souhlas zaměstnance.
- Zaměstnavatel zasílá podklady (výpočet průměrného výdělku, potvrzení OSSZ apod.).
- Výhodné z hlediska administrativy a odpovědnosti.
- Výplata zaměstnavatelem:
- Pokud zaměstnanec nesouhlasí s výplatou pojišťovnou.
- Zaměstnavatel hradí náhradu výdělku a žádá o refundaci.
- Vyšší riziko z hlediska účetních závazků, nutná přesná evidence.
Úskalí při výplatě zaměstnavatelem:
- Musí se přesně sledovat důvod pracovní neschopnosti (úrazová vs. jiná diagnóza).
- Zaměstnavatel musí být v kontaktu s lékařem – při změně diagnózy může pojišťovna odmítnout refundaci.
- U zaměstnanců v exekuci může pojišťovna výplatu odmítnout – z důvodu postižitelnosti náhrady.
Tip pro praxi: Pokud má zaměstnanec více exekucí, je pravděpodobné, že pojišťovna vrátí plnění zpět zaměstnavateli. Ten pak musí zajistit výplatu i s příslušnou srážkou.
Dávky nemocenské pro zaměstnavatele: bez nich výpočet neuděláte
Zaměstnavatel (nebo účetní) může náhradu za ztrátu na výdělku vyčíslit až ve chvíli, kdy získá od OSSZ informaci o vyplaceném nemocenském. Teprve poté lze spočítat rozdíl do 100 % průměrného výdělku.
Pro výpočet potřebujete:
- Redukovaný denní vyměřovací základ zaměstnance.
- Výši vyplaceného nemocenského (v korunách, za konkrétní období).
- Průměrný výdělek zaměstnance, a to:
- z klasického rozhodného období (obvykle poslední ukončené čtvrtletí),
- z předchozího kalendářního roku.
Výpočet pak vypadá takto:
- Průměrný měsíční výdělek (lepší z obou období).
- Odečtení částky vyplaceného nemocenského.
- Výsledek = náhrada výdělku k refundaci nebo přímé výplatě.
Ale nezapomeňte, že:
- Tato náhrada podléhá dani z příjmů, ale neodvádí se z ní pojistné.
- Ne každý mzdový software umí automaticky porovnat dvě rozhodná období – často je nutná manuální kalkulace.
Náhrada výdělku po pracovní neschopnosti: poúrazová renta a její výpočet
Po skončení pracovní neschopnosti vzniká nová situace – zaměstnanec je často přeřazen na jinou pracovní pozici. Pokud tím klesne jeho výdělek, vzniká nárok na náhradu výdělku po pracovní neschopnosti (tzv. poúrazová renta).
Tři možné scénáře:
- Zaměstnanec je přeřazen a jeho nový příjem je nižší:
- Rozdíl mezi novým příjmem a původním (pravděpodobným) výdělkem hradí zaměstnavatel nebo pojišťovna.
- Výplata náhrady pokračuje až do 65 let věku.
- Zaměstnanec nemůže dále pracovat a je propuštěn:
- Dostane jednorázovou náhradu – dvanáctinásobek průměrného výdělku.
- Pojišťovna pak řeší náhradu výdělku na základě výše podpory v nezaměstnanosti.
- Zaměstnanec se vrátil na původní práci a výdělek není nižší:
- Náhrada výdělku po pracovní neschopnosti se nevyplácí.
Účetní musí spočítat tzv. pravděpodobný výdělek – tedy výdělek, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosahoval, kdyby mohl dále pracovat na původní pozici.
NOVĚ: Náhrada výdělku v případě přiznání invalidity
Zcela specifickým případem je situace, kdy je zaměstnanec po pracovním úrazu uznán invalidním důchodcem. V těchto případech se náhrada výdělku stanoví jako rozdíl mezi:
- původním průměrným výdělkem,
- novým výdělkem (např. při zkráceném úvazku nebo méně kvalifikované práci),
- a výší invalidního důchodu.
Výplatu provádí zpravidla pojišťovna a platí až do 65 roku věku, nebo změny zdravotního stavu (přezkum invalidity).
Náhrada výdělku se v těchto případech stává dlouhodobou záležitostí a je nezbytné:
- mít vždy aktuální údaje o výši důchodu (ze zprávy ČSSZ),
- sledovat případné změny zaměstnání nebo výše příjmů poškozeného,
- vést přesnou evidenci a komunikaci s pojišťovnou (např. pro úpravu výše náhrady při valorizaci důchodu).
Pokud zaměstnanec skončí pracovní poměr a nelze ověřit jeho další příjmy, určuje se pravděpodobný výdělek jako minimální mzda, což je výhodnější pro zaměstnance, ale administrativně náročnější pro pojišťovnu i účetní evidenci.
Co by měl mít účetní pod kontrolou?
- Mít jasno, kdo náhradu vyplácí: zaměstnavatel × pojišťovna.
- Správně stanovit průměrný výdělek ze dvou rozhodných období.
- Komunikovat s lékařem ohledně důvodu pracovní neschopnosti.
- Vyžadovat potvrzení o vyplacené nemocenské od OSSZ.
- Pohlídat si účetní zápisy v případě refundace či exekuce.
Náhrada výdělku není jen právní nebo personální otázka – účetní je klíčovým článkem celého procesu. Od správného výpočtu a zaúčtování se totiž odvíjí nejen spokojenost zaměstnanců, ale i plynulá komunikace s pojišťovnami a kontrolními orgány. Přesná dokumentace, znalost zákona a komunikace s dalšími stranami jsou proto základním předpokladem úspěchu.