Správné účtování o zásobách patří k pilířům účetnictví každé firmy. Od něj se odvíjí hospodářský výsledek, daně i správné vykazování v účetní závěrce. Rok 2025 přináší několik změn a upřesnění, která by žádná účetní neměla přehlédnout. Pojďme se podívat na nejdůležitější principy, postupy a praktické tipy.
Proč jsou zásoby klíčové v účetnictví
Zásoby představují dočasné „odkladiště“ nákladů, které se do hospodářského výsledku promítnou až v okamžiku, kdy souvisejí s výnosem – tedy typicky při prodeji výrobku či zboží. Tento princip odpovídá akruálnímu pojetí účetnictví, kdy musí být náklady a výnosy časově i věcně sladěny.
Bez správného zachycení zásob hrozí zkreslený výsledek hospodaření, chyby v daních nebo dokonce problémy při kontrole.
Druhy zásob a jejich členění
Zásoby nejsou jen materiál nebo zboží. Patří sem i:
- materiál – typická nakupovaná zásoba,
- výrobky – výsledek vlastní činnosti určený k prodeji,
- polotovary – samostatně prodejné meziprodukty (např. houskové knedlíky v restauraci či odlitky ve strojírenství),
- nedokončená výroba – čistě účetní pojem, který pomáhá zachytit náklady v průběhu výroby,
- zboží – nakoupené a dále prodané v nezměněném stavu.
Metody oceňování zásob
Oceňování zásob je jedním z nejčastějších zdrojů chyb. Zákon umožňuje tři základní přístupy:
- Pořizovací cena – používá se pro nakupované zásoby (materiál, zboží). Součástí ceny jsou i vedlejší náklady, jako doprava nebo clo. Pozor: úroky z úvěru nikdy nejsou součástí pořizovací ceny.
- Vlastní náklady – platí pro zásoby vytvořené vlastní činností (nedokončená výroba, polotovary, výrobky). Zahrnují i mzdy, energie a mohou obsahovat i úroky.
- Reprodukční pořizovací cena – u darovaných nebo nalezených zásob, případně u inventurních rozdílů.
Jak ocenit vyskladnění
Když zásoby odcházejí ze skladu, nastává otázka: v jaké ceně? Správná volba metody může mít dopad i na výši daňového základu. Zde se nejčastěji využívají dvě metody:
- FIFO (First In, First Out) – první nakoupené (nejstarší) zásoby se spotřebují jako první. Obvykle vede k nižším nákladům v inflačním prostředí.
- Průměrná cena – při každém příjmu nebo v určitém období se stanoví průměrná cena zásob. V praxi je jednodušší a v ČR velmi častá.
Chcete vidět, jak účtovat konkrétní případy zásob, třeba při výrobě, kompletaci nebo inventarizaci? Podívejte se na ukázku z online školení a zjistěte, co vše se od odborníka naučíte 👇🏼
Časté chyby v účtování zásob
- Špatné zařazení zásoby – záměna materiálu a zboží nebo výrobku a polotovaru.
- Chybné oceňování – aktivace úroků u nakupovaných zásob nebo naopak jejich vynechání u zásob vlastní činnosti.
- Inventurní rozdíly – nedostatečné ocenění nebo opomenutí reprodukční ceny.
- Opomenutí vedlejších pořizovacích nákladů – například doprava, clo či pojištění.
Nejčastější dotazy účetních (FAQ)
- Jak se účtuje o inventurních rozdílech? Nadměrné zásoby se ocení reprodukční cenou, manka se účtují do nákladů.
- Mohu kombinovat metody FIFO a průměrné ceny? Ano, ale ne u stejných zásob. Firma může mít pro různé druhy zásob rozdílné metody.
- Patří úroky z úvěru do ceny zásob? Pouze u zásob vlastní činnosti, nikdy u materiálu nebo zboží.
- Jak často oceňovat průměrnou cenou? Záleží na objemu skladu – malé firmy zvládnou proměnlivou průměrku, velké e-shopy volí periodickou (např. denní).
- Co je rozdíl mezi polotovarem a nedokončenou výrobou? Polotovar je samostatně prodejný produkt, nedokončená výroba je účetní kategorie pro rozpárované náklady.
Shrnutí a doporučení
Účtování o zásobách v roce 2025 zdůrazňuje správné rozlišování druhů zásob, volbu vhodné oceňovací metody a precizní práci s náklady. Správné nastavení zajistí nejen bezchybnou účetní závěrku, ale také klid při daňové kontrole. Pokud chcete mít jistotu, že účtujete podle nejnovějších pravidel a vyvarujete se častých chyb, určitě stojí za to absolvovat celé online školení Účtování o zásobách 2025.