Uzavírání pracovní smlouvy se zaměstnanci je více než jen formální akt – jde o důležitý krok, který definuje práva a povinnosti obou stran. Tento text vás provede základními náležitostmi pracovní smlouvy, pravidly pro výplatu mzdy a možnostmi elektronických výplatních dokladů a nezapomíná ani na srážky ze mzdy.
Klíčové body při uzavření pracovní smlouvy
Uzavírání pracovní smlouvy může na první pohled vypadat jednoduše, ale jde o zásadní proces s mnoha právními a organizačními náležitostmi, které by měl každý zaměstnavatel i zaměstnanec znát. Pracovní smlouva je závaznou dohodou mezi dvěma stranami a její obsah nelze měnit bez souhlasu obou stran. Zde je přehled hlavních bodů, které by měla pracovní smlouva obsahovat a které je třeba zvážit:
- Druh práce: Specifikace druhu práce by měla být co nejkonkrétnější. K tomu zaměstnavatel obvykle dodává detailní popis pracovní náplně.
- Místo výkonu práce: Tento údaj je klíčový například pro pracovní cesty. Zaměstnanec musí přesně vědět, kde se práce vykonává.
- Délka trvání pracovního poměru: Zaměstnavatel se zaměstnancem musí vyjasnit, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou, nebo neurčitou.
- Zkušební doba: Tato doba je pro obě strany důležitá, protože během ní mohou zaměstnavatel i zaměstnanec ukončit pracovní poměr bez udání důvodu.
Myslete na to, že pracovní smlouvě by měly být zahrnuty jen ty informace, které tam být musí!
Prvky, které do pracovní smlouvy nepatří
Do pracovní smlouvy by neměly být zahrnovány určité informace, které se snadněji upravují v interních směrnicích či jiných dokumentech. Patří sem například pracovní doba, protože zaměstnavatel má právo jednostranně určit její rozsah podle zákoníku práce, a změna pracovní doby se může v průběhu času měnit. Dalšími prvky, které není nutné ve smlouvě uvádět, jsou výplatní termín nebo mzda, pokud se nejedná o smluvní mzdu. Obvykle se mzda stanovuje mzdovým výměrem, který může zaměstnavatel upravit podle potřeby. Podobně není nutné zahrnovat informace o délce dovolené, které jsou pro zaměstnance závazné dle § 37 zákoníku práce.
A co zkušební doba?
Zkušební doba je v pracovní smlouvě důležitým bodem a musí být sjednána na základě dohody obou stran. Maximální délka zkušební doby činí 3 měsíce pro běžné zaměstnance a až 6 měsíců pro vedoucí pracovníky. Zkušební doba poskytuje výhodu jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci – umožňuje ukončit pracovní poměr bez udání důvodu, a to ze dne na den. Klíčové je, aby oznámení o ukončení pracovního poměru ve zkušební době mělo písemnou formu a bylo doručeno druhé straně.
Pokud zaměstnanec během zkušební doby onemocní, může se zkušební doba o dobu nemoci prodloužit. Zaměstnavatel má výjimečně právo ukončit pracovní poměr i v době, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, avšak musí mu v prvních 14 dnech vyplácet náhradu mzdy. Ukončení pak nastane dnem doručení písemného oznámení, a to i v případě, že nemoc zaměstnance pokračuje.
Chcete vědět víc o uzavírání pracovních smluv, vytváření vnitřních firemních předpisů, dovolených nebo připravovaných změnách v zákoníku práce? Pusťte si naše školení Personální agenda pro začínající.
Uzavírání pracovní smlouvy je komplexní proces, který vyžaduje pečlivou přípravu a znalost pracovního práva. Dodržení výše uvedených kroků zajistí nejen právní jistotu pro zaměstnavatele, ale i transparentnost a spravedlivé podmínky pro zaměstnance.
Výplata mzdy: Jak funguje a co byste měli vědět
Každý zaměstnavatel má povinnost písemně informovat zaměstnance o termínu výplaty mzdy, a to nejpozději do 7 dnů po nástupu do zaměstnání. Tento termín se stává závazným, a zaměstnavatel je povinen mzdu vyplatit včas a v souladu s domluveným způsobem. Historicky se mzdy často vyplácely v hotovosti, dnes je standardem bezhotovostní převod na bankovní účet zaměstnance.
Je důležité si uvědomit, že zaměstnanec může určit pouze jeden platební účet, na který mu bude mzda zasílána. Pokud by zaměstnanec chtěl mzdu rozdělit na více účtů, zaměstnavatel není povinen mu vyhovět. Také platí, že za včasnost výplaty se považuje odepsání mzdy z účtu zaměstnavatele, nikoli připsání na účet zaměstnance.
Pokud výplatní termín připadne na den pracovního klidu, výplata se považuje za včasnou, pokud proběhne následující pracovní den. Je zde také důraz na archivaci výplatních dokumentů, neboť ty mohou být důležité v budoucnosti, například při doložení doby zaměstnání pro výpočet důchodu.
Výplatní doklad, který zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout k termínu výplaty, obsahuje podrobný přehled o složení mzdy či platu, odpracovaných hodinách, případných překážkách v práci, zdanění, odpočtech a dalších podrobnostech.
Podle moderních trendů a legislativy je možné tento doklad poskytovat nejen v tištěné formě, ale také elektronicky. Elektronický výplatní doklad je nejen ekologickou, ale i praktickou variantou, protože se snadno archivuje a zajišťuje ochranu osobních údajů. Jeho vydávání se ovšem řídí přesnými pravidly.
Elektronický výplatní doklad: Pravidla a zabezpečení
Pokud zaměstnavatel zvolí elektronickou formu výplatního dokladu, musí mít se zaměstnancem uzavřenou písemnou dohodu dle § 335 zákoníku práce. Zaměstnanec souhlasí, že mu budou dokumenty zasílány elektronicky, přičemž klíčové je zajistit zabezpečení osobních údajů, které se ve výplatním dokladu nacházejí – například rodné číslo, výše mzdy a další citlivé informace.
Doporučuje se, aby byly tyto elektronické výplatní doklady opatřeny přístupovými kódy nebo jinými ochrannými prvky. Tento systém umožňuje bezpečný přístup k dokladu, přičemž minimalizuje riziko neoprávněného přístupu.
Ve školení Mzdová agenda pro začínající najdete další zajímavá témata a příklady z praxe i reálné výpočty, pročíst si můžete také dotazy od vašich kolegů z praxe. Podívejte se něj ZDE.
Srážky ze mzdy: Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance
Zákoník práce v §§ 145–150 specifikuje, za jakých podmínek může zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy zaměstnance. Pro srážky ve prospěch zaměstnavatele je vždy nutná písemná dohoda se zaměstnancem, například pokud se jedná o úhradu za stravenky nebo jiné benefity.
Existují také případy, kdy může zaměstnavatel provést srážku bez souhlasu zaměstnance, například při přeplatku na dovolené. Ovšem pokud zaměstnanec čelí exekucím, tyto pohledávky mají přednostní pořadí a srážky musí být prováděny podle jejich hierarchie.
Zvláštní pravidla se vztahují také na výživné, které má absolutní přednost před ostatními pohledávkami. Pokud tedy soud nařídí srážky na výživné, tyto pohledávky musí zaměstnavatel prioritně pokrýt, což může ovlivnit pořadí ostatních srážek.
Výplata mzdy a provádění srážek podléhá jasným pravidlům, která chrání zaměstnance i zaměstnavatele. Tato pravidla zajišťují, že mzdy budou vyplaceny včas a srážky provedeny správně, což přispívá k finanční stabilitě obou stran.