Správně sestavená účetní závěrka vypovídá o hospodaření firmy, její finanční síle a schopnosti obstát v budoucnosti, a proto by se v jejích částech měl orientovat každý manažer. Pokud stále v účetnictví své firmy tápete, podívejte se na online kurz Účetnictví pro manažery – díky němu se seznámíte se všeobecnými zásadami, kterými se účetnictví řídí. A než si kurz pustíte, na následujících řádcích se prozatím můžete podívat na jednotlivé části účetní závěrky.
Firmy sestavují účetní závěrku vždy k rozvahovému dni – tím je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku je nutné sestavit k poslednímu dni účetního období. Schvaluje ji valná hromada, a to do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Do 30 dnů od schválení pak musí střední a velké účetní jednotky závěrku zaslat na příslušný rejstříkový soud, čímž ji zveřejní. Účetní závěrka je také součástí nejbližšího daňového přiznání.
V ostatních případech je pak účetní závěrka sestavená jako mimořádná – například ke dni před vstupem do likvidace, ke dni předcházejícímu dni vstupu do konkursu nebo k rozhodnému dni přeměny. V průběhu účetního období je také možné sestavit mezitímní účetní závěrku.
Ve většině firem se však sestavuje účetní závěrka podstatně častěji než ukládá zákon. Díky dobře sestavené účetní závěrce je totiž možné pružně reagovat na aktuální hospodářské výsledky společnosti. A proto se často sestavuje ve firmách interní měsíční závěrka. Aby měla tato interní měsíční závěrka vypovídající hodnotu, je zapotřebí, aby v daném měsíci byly zaúčtovány všechny účetní doklady, které s daným měsícem souvisí (týká se to především přijatých faktur, které se díky firemním zvyklostem a procesu schvalování někdy účtují s časovým zpožděním).
Části účetní závěrky tvoří:
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisků a ztrát,
- přílohy (například informace o závazcích na sociálním a zdravotním pojištění nebo o daňových nedoplatcích).
Některé účetní závěrky obsahují také přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow).
Jaké informace najdete v jednotlivých částech účetní závěrky?
Rozvaha – Podává manažerskému týmu informaci o majetku společnosti a zdrojích krytí tohoto majetku. Majetek podniku tvoří aktiva a zdroje krytí jsou pasiva. Nezapomeňte, že musí být dodržena základní bilanční rovnice (aktiva = pasiva). V rozvaze je hodnota aktiv a pasiv k určitému dni. Z rozvahy lze například vyčíst, jak vysoké pohledávky a závazky společnost má. Dále lze z rozvahy vyčíst celkovou zadluženost vůči různým finančním institucím. Rozvaha tak podává ucelený obraz o finanční pozici účetní jednotky.
Výkaz zisků a ztrát – Podává informaci, jakého hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) společnost ve sledovaném období (i minulém období) dosáhla. Z výkazu lze vyvodit důležité informace (např. materiálovou náročnost nebo mzdovou náročnost), výši daní nebo odpisů.
Výkaz cash-flow – Informuje vedení o peněžních tocích v podniku. Zejména v této době, kdy roste počet firem, které nehradí své závazky a prodlužuje se lhůta splatnosti faktur, je výkaz cash-flow velmi důležitý. Pro každou společnost je důležité, aby každá faktura byla zaplacena. V opačném případě dochází ke zvyšování tržeb bez potřebného zvyšování peněžních prostředků. Výkon společnosti přitom končí až faktickým připsáním peněz na bankovní účet.
Příloha – Velmi důležité jsou v příloze např. údaje o nezaplacených daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění, má-li totiž firma finanční problémy, tak v první řadě přestává platit pojistné. Je to tedy informace o tom, že ve firmě není něco v pořádku.