Legislativní změny v roce 2016: Zvýšení minimální mzdy, nový zákon o veřejných zakázkách, EET i registr smluv

Od 1. 1. 2016 nově kategorizace účetních jednotek

Zákon o účetnictví přinesl od 1. 1. 2016 několik změn. Tou největší je rozdělení účetních jednotek do 4 kategorií a z toho vyplývající povinnosti pro jednotlivé kategorie účetních jednotek. Kdo je účetní jednotkou, stanoví zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.).

Zákon o účetnictví rozděluje nově podniky do čtyř skupin: mikro, malé, střední a velké, přičemž zejména mikro a malé firmy budou nově osvobozeny od řady povinností spojených s vykazováním jejich účetních závěrek. To, do které z těchto čtyř kategorií účetní jednotka spadá, se nově určuje podle stanovených kritérií k rozvahovému dni.

Kritéria jsou tři:

hodnota aktiv – rozumí se jimi aktiva celkem, tj. úhrn aktiv zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku,
čistý obrat – posuzuje se roční úhrn čistého obratu, tj. výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
průměrný počet zaměstnanců – průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

Do příslušné kategorie je účetní jednotka zařazena, pokud dosáhne (překročí) alespoň dvě z těchto tří kritérií.

Nová průměrná mzda, minimální zálohy a změny pro podnikatele se zaměstnanci

Od roku 2016 platí nová výše průměrné mzdy 27 006 Kč a právě ta ovlivňuje i výši minimálních záloh u zdravotního a sociálního pojištění.

Minimální záloha na sociální pojištění se v roce 2016 zvyšuje na 1972 Kč u hlavní činnosti a na 789 Kč u té vedlejší. Minimální záloha na zdravotní pojištění vzrostla na 1823 Kč měsíčně. Minimální pojistné na nemocenské pojištění pro OSVČ zůstává na 115 Kč.

Jako každý rok došlo také ke zvýšení redukčních hranic pro výpočet důchodu a nemocenského pojištění.
Další podrobnosti o nemocenském pojištění a pojistném na sociální zabezpečení čtěte v článku Novinky u nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení od roku 2016

V platnost vejde nový zákon o veřejných zakázkách

Vláda v říjnu 2015 schválila návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, který gesčně spadá do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky jde o jeden z nejdůležitějších návrhů v rámci mandátu jeho vlády. Podle tohoto zákonu se ročně rozděluje v průměru 600 miliard Kč. Nejde ale jen o celkovou sumu, ale také o možnost zlepšit dlouhodobě neutěšenou situaci okolo zadávání veřejných zakázek, řešení tzv. mimořádně nízké nabídkové ceny, víceprací nebo přístupu k veřejným zakázkám malými a středními podniky a mikropodniky. Problémem současné úpravy je také zadavateli upřednostňované soutěžení zakázek na cenu.

Přijetí nového zákona vyžaduje nová evropská směrnice, kterou je Česká republika povinna implementovat do 18. dubna 2016. Nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek by tak měla platit už v průběhu roku 2016. Větší důraz má být kladen na kvalitu plnění zakázek a kvalifikaci dodavatelů. Zohledněna mají být i environmentální a sociální kritéria.

Od 1. 1. 2016 kontrolní hlášení. Od června 2016 novela zmírňující sankce

V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která vstupuje v platnost od 1. ledna 2016, upozorňujeme podnikatele na nové povinnosti plátců DPH. Nově tento zákon stanoví, že musí všichni plátci povinni podávat svá přiznání elektronicky, jednak zavádí novou povinnost elektronicky zasílat místně příslušnému finančnímu úřadu kontrolní hlášení.

Více o tom, co to je kontrolní hlášení, jak toto nové daňové tvrzení podávat a jaké hrozí sankce při nedodržení povinností spojených s kontrolním hlášením čtěte v článku: Kontrolní hlášení DPH: Babiš slibuje sankce za nedodržení nové povinnosti zmírnit

Vláda 13. ledna 2016 už ale také schválila návrh novely zákona o DPH, který zmírňuje sankce týkající se nedodržení pravidel pro kontrolního hlášení. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr financí Andrej Babiš Firmy totiž kritizovaly sankce s tím, že jsou velmi přísné. Tato novela by měla být účinná od června 2016.

Kontrolní hlášení mají právnické osoby podávat měsíčně, fyzické osoby čtvrtletně nebo měsíčně podle toho, zda jsou čtvrtletními nebo měsíčními plátci daně. Prvně se tak budou kontrolní hlášení odesílat 25. dubna 2016 (týká se fyzických osob – čtvrtletních plátců), anebo 25. února (platí pro ostatní plátce daně). K odeslání daňových podání lze použít buď daňový portál finanční správy, anebo datovou schránku. Sankce za nedodržení nové povinnosti může činit až 500 000 Kč.

České potraviny musí být nejméně ze 75 % z českých surovin: Bude platit nové značení potravin

V průběhu roku 2016 by měla začít platit nová pravidla značení potravin, podle kterých bude jasně stanovené, která potravina může být označena za českou. Mléko, víno a nezpracované potraviny (maso, ovoce, zelenina) mohou být nazývány českými jen v případě, že byly v tuzemsku vyrobeny a 100% pocházejí z českých surovin. U potravin z více složek musí být z ČR alespoň 75 %. Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích schválila vláda 21. prosince 2015.

Upozorňujeme, že za informace o potravině odpovídá ten provozovatel potravinářského podniku usazeného v EU (výrobce, balírna, dovozce, distributor nebo obchodník), pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh.

V podnicích, které na tento podnik navazují, nesmějí být informace připojené k potravině upraveny, pokud by tyto úpravy mohly uvádět konečného spotřebitele v omyl nebo snížit možnost spotřebitele rozhodovat se při výběru potravin, a tyto podniky odpovídají za veškeré jimi provedené změny informací.

Ministerstvo zemědělství také zákonem umožnilo, aby výrobci a prodejci mohli charitativním a humanitárním organizacím zdarma dávat jídlo, které není zcela v souladu s potravinovým právem, přesto je stále bezpečné. Jsou to například potraviny, které mají deformovaný obal, nebo u kterých prošla doba trvanlivosti, ale nejsou zkažené nebo jinak nevhodné pro lidskou spotřebu. Charitativní organizace budou moci dál distribuovat bezplatně jídlo potřebným lidem.

Nově zákon upravuje také podmínky pro označování tabákových výrobků. Tyto požadavky vycházejí z evropské směrnice, kterou musely všechny členské státy zapracovat do svých národních zákonů.

Registr smluv centrálně

Od 1. července 2016 budou účinná nová pravidla pro zveřejňování smluv uzavřených se státními institucemi, kraji a obcemi s plněním nad 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (DPH). Jedná se v podstatě o všechny smlouvy na veřejné zakázky. Podnikatelé si tedy musí hlídat, zda smlouva, kterou uzavřou s tím, kdo je povinen zveřejnit, je skutečně zveřejněna. Nezveřejněná smlouva totiž nebude účinná. Toto přísné pravidlo však bude účinné až od 1. července 2017.

Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

V roce 2016 začnou platit nová přísnější pravidla především pro firmy podnikající ve stavebnictví. Budou zpřísněny nároky na koordinátory BOZP – dojde ke zvýšení požadavků na vzdělání a odbornou praxi. Koordinátoři BOZP na staveništi musí provést zkoušku z odborné způsobilosti. Novela zavádí též nové povinnosti zaměstnavatelů v oblasti prevence rizik. Tuto prevenci mohou zaměstnavatelé zajišťovat sami, jsou-li způsobilí, nebo prostřednictvím odborných pracovníků.

Zvýšila se minimální mzda: z 9 200 Kč na 9 900 Kč. Sobotka ohlásil zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč

Od 1.1.2016 vzrostla minimální mzda na 9 900 Kč, zvyšuje se jak základní sazba minimální mzdy, tak i sazba minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem (při jejich omezeném pracovním uplatnění).

Rok	Měsíc	Minimální mzda	Hodinová sazba
2006	leden	7570 Kč	44,70 Kč
2006	červenec	7955 Kč	48,10 Kč
2007	leden	8000 Kč	48,10 Kč
2013	srpen	8500 Kč	50,60 Kč
2015	leden	9200 Kč	55,00 Kč
2016	leden	9900 Kč	58,70 Kč

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Pro firmy, které zaměstnávají zaměstnance pro plnění smluv na veřejné zakázky za minimální mzdu, je zvýšení minimální mzdy velký problém. Cena plnění za veřejnou zakázku zpravidla zvýšena není, cena práce však ano. Některé firmy tak budou nuceny propouštět, varují zaměstnavatelské organizace a volají proto, aby celý proces stanovování minimální mzdy byl odpolitizován.

„Minimální mzdu je nutné stanovovat ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky. Je totiž nutné, aby se minimální mzda určovala spíše s ohledem na budoucí vývoj ekonomiky, nikoliv jen pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu doposud,“ uvedly. Navrhují stanovit vzorec, podle kterého by minimální mzda rostla automaticky podle výkonu ekonomiky.

Nicméně na konci roku 2015 předseda vlády Bohuslav Sobotka uvedl, že minimální mzda by se měla od ledna 2017 zvýšit aspoň na 11 tisíc Kč. Zmínil to jako jeden z plánů na rok 2016.

Zjistěte, které další novinky ve mzdách platí od 1. 1. 2016. Webinář Novinky ve mzdách v roce 2016 vede mzdová a personální auditorka Vladislava Dvořáková.

Povinné elektronické podání

Od 1. 1. 2016 musí všichni plátci DPH podávat přiznání k DPH elektronicky. Stejně tak končí doba hájení pro OSVČ, které mají zpřístupněnou datovou schránku. Už od roku 2015 totiž musí činit vybraná podání elektronicky. Letos však mohly například přiznání řešit tzv. e-tiskopisem.

Obecně lze konstatovat, že i přechod na novinky, které mají usnadnit byrokracii, typicky elektronizace státní správy, není úplně jednoduchý. Řada malých a drobných podnikatelů a živnostníků nemá datové schránky, není zvyklá pracovat s e-tiskopisy, nemá moderní výpočetní techniku. I přes dlouhou legisvakanci (pro podání přiznání k DPH to byl celý rok) je změna pro některé podnikatelé značně zatěžující.

EET čili Elektronická evidence tržeb

V roce 2016 bude pravděpodobně v ČR postupně spuštěn systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb. Právnické osoby s podnikatelskou činností a podnikající fyzické osoby pokud platí (nebo mají platit) daně v ČR si budou muset pořídit zařízení, které bude schopné on-line přes internet komunikovat a s Finančním úřadem. Na nákup zařízení dostanou podnikatelé jednorázovou slevu na dani 5 000 Kč, kterou jako úlevu pro podnikatele vedle snížení DPH pro restaurační zařízení z 21 na 20 % prosadili zaměstnavatelské svazy a komory.

Zavádění EET by mělo být postupné:

- v 1. fázi (tj. od začátku evidence): ubytovací a stravovací služby;
- ve 2. fázi (tj. 3 měsíce po začátku evidence): maloobchod a velkoobchod;
- ve 3. fázi (tj. 15 měsíců po začátku evidence): ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství;
- ve 4. fázi (tj. 18 měsíců po začátku evidence): vybraná řemesla a výrobní činnosti

EET by se neměla vztahovat na drobné živnostníky, kteří nemají tržby v hotovosti a vystavují faktury pro převod na účet a nejsou plátci DPH.

Vyšší daňové zvýhodnění i pro OSVČ

Pokud osoba samostatně výdělečná (OSVČ) má dvě a více vyživovaných dětí, dosáhne na vyšší daňové zvýhodnění. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny PČR dokázal totiž vyřešit problém, že vláda poslala zákon do sněmovny pozdě. Výbor schválil úpravu účinnosti zákona tak, že i když začne platit až v průběhu roku 2016, budou moci rodiny, které mají více dětí, uplatnit vyšší slevu za celý rok 2016. Úpravu podpořili vládní i opoziční poslanci.

Daňové zvýhodnění u prvního dítěte je 13 404 korun ročně, u druhého dítěte je to nyní 15 804 Kč ročně a mělo se to od ledna zvýšit na 17 004 korun, u třetího a dalšího dítěte je letos daňové zvýhodnění 17 004 Kč ročně a od ledna 2016 by podle předchozí dohody koalice a návrhu vlády mělo vzrůst na 20 604 Kč za kalendářní rok.

Změny v dohodách o provedení práce

Dochází ke sjednocení režimu dohody o provedení práce s dohodou o pracovní činnosti. Nově bude možné pracovní poměr u dohody o provedení práce jednostranně ukončit. Novinkou je ale i monitoring exekučních a insolvenčních srážek u zaměstnanců na dohodu. Nově totiž odměna z dohody o provedení práce podléhá všem exekučním srážkám. Zaměstnavatel tak nově musí u každé dohody prověřit, jestli proti zaměstnanci nejsou vedeny výkony rozhodnutí, a to i v situaci, kdy se uzavírá dohoda o provedení práce například na jediný den.

Foto: pixabay.com/cs/pen%C3%ADze-bankovky-kalkula%C4%8Dka-ulo%C5%BEit-256290/