Mnohé určitě potěší, že v legislativních předpisech, které se týkají srážek ze mzdy a exekucí se v poslední době neudálo mnoho změn. V platnost vstoupilo jen pár novel – třeba novela exekučního řádu, k menší novele došlo v občanském soudním řádu a nejdůležitější novela proběhla právě v rámci insolvenčních řízení. A z toho důvodu jsme následující článek zaměřili na insolvence zaměstnanců, které nemusí být pro každou účetní právě denním chlebem. Nemalou část své přednášky Srážky, exekuce a oddlužení z pohledu zaměstnavatele 2018 věnovala problematice insolvencí i lektorka Bc. Elen Vontorková.
Insolvence (platební neschopnost) je neschopnost dlužníka splácet své dluhy a tak dostát svým závazkům i přes snahu dlužníka svůj dluh věřiteli splácet. Zaměstnanci v insolvenci jsou prováděny srážky ze mzdy a ty slouží k pokrytí jeho dluhů. Při srážkách ze mzdy zaměstnance musí ovšem účetní vždy počítat s nezabavitelnou částkou, která má sloužit k uspokojení jeho základních životních potřeb a musí tak být vyplacena v každém případě. Součástí nezabavitelné částky je také částka na každou osobu, které je zaměstnanec se srážkami povinen poskytovat výživné. Abyste si udělali ve vyživovaných osobách jasno, připravila pro vás lektorka Bc. Elen Vontorková přehlednou tabulku.
|
Vyživovaná osoba |
Právní úprava | Povinnost výživy |
Dokládá |
| manžel/ka | § 697 NOZ | – vzájemná vyživovací povinnost | – oddací list
– podmínkou není společná domácnost |
| registrovaný partner/ka | § 10 ZoRP | – vzájemná vyživovací povinnost | – doklad o uzavření registrovaného partnerství |
| bývalý manžel/ka | § 760 NOZ | – pouze výjimečně, když jsou splněny přísné zákonné podmínky pro vznik vyživovací povinnosti | – pravomocný rozsudek o povinnosti výživy |
| bývalý registrovaný partner/ka | § 11 ZoRP | ||
| druh/družka | – není vzájemná vyživovací povinnost | ||
| neprovdaná matka dítěte povinného | § 920 NOZ | – po dobu dvou let od narození dítěte | – RL dítěte, OP nebo čestným prohlášením matky, že není provdaná
– podmínkou není společná domácnost |
| nezaopatřené dítě | – § 910 a násl. NOZ
– § 11 SSP |
– do ukončení povinné školní docházky, příp. do 26 let při soustavné přípravě na budoucí povolání | – RL dítěte, potvrzení o studiu
– podmínkou není společná domácnost |
V tabulce vidíte, že by účetní měla nakládat i s osobními údaji třetích osob, které jsou součástí některých dokládajících dokumentů – rodný list, oddací list. Co na to GDPR? V tomto případě není důvod k panice. V § 282 občanského soudního řádu jsou jasně dané podmínky pro zajištění srážek zaměstnavatelem a práce s údaji třetích osob je tak podložena zákonem.
Velmi často vznikají nesrovnalosti u poměrného uspokojování několika pohledávek od různých věřitelů, kdy se sražená částka nerozděluje mezi pohledávky téhož pořadí rovným dílem. Ve videu ze školení se můžete podívat na praktický příklad výpočtu těchto pohledávek.
Insolvence zaměstnance
Právě v případě několika závazků u různých věřitelů, jak jste mohli vidět v ukázce záznamu ze školení, může dojít k neschopnosti zaměstnance jeho závazky uhradit. Je-li to dlužník, který chce svoji situaci opravdu řešit, je pro něj výhodnější trvat na zařazení do insolvenčního řízení. V rámci řízení dochází k co nejvyššímu a poměrnému uspokojení všech dlužníkových věřitelů. Na rozdíl od exekucí, kdy dochází k uspokojení pohledávek u jednotlivých věřitelů zvlášť. Insolvence pomáhá jak dlužníkům, kterým nabízí možnost v rámci oddlužení snížit a vypořádat své dluhy, tak i věřitelům, kterým se uhradí alespoň určitá část jejich pohledávek.
1.7.2017 vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona a v rámci oddlužení přinesla několik změn. Nově mohou žádosti o oddlužení zpracovávat a podávat pouze advokáti, notáři, soudní exekutoři, insolvenční správci, případně další subjekty s akreditací ministerstva spravedlnosti. Ke změně došlo také v otázce zveřejnění insolvenčního návrhu. Ten může být zveřejněn v rejstříku teprve ve chvíli, kdy je ověřena jeho relevantnost. Díky této změně by se mělo zabránit nekalým praktikám, kdy konkurenti na sebe podávali insolvenční návrhy zcela bez důvodu, pouze za účelem diskreditace. Po obhájení byly sice takovéto návrhy staženy, ale i tak mohlo dojít k poškození napadené firmy nebo osoby.
Insolvenční správce má ze zákona dva způsoby oddlužení. Prvním je oddlužení pomocí zpeněžení majetkové podstaty. V tomto případě se zaměstnavatel ani nemusí dozvědět o insolvenci svého zaměstnance, protože pro pokrytí pohledávek se použije pouze majetek, nikoliv část mzdy. Pokud by odprodej majetku věřitele neuspokojil, musí správce přistoupit ke splátkovému kalendáři. V tomto případě jsou po dobu pěti let dlužníkovi prováděny zaměstnavatelem srážky, které jsou posílány insolvenčnímu správci – ten už částku podle procentního poměru rozděluje mezi věřitele. Tento systém je pro mzdovou účetní mnohem jednodušší. Nemusí se ohlížet na přednostní pohledávky, ani na pořadí pohledávek od jednotlivých věřitelů.
Zaměstnavatel musí během insolvence dodržovat několik postupů. V době probíhajícího insolvenčního řízení deponuje nařízené exekuční srážky a po okamžiku schválení oddlužení (zveřejnění v insolvenčním rejstříku) je vyplatí insolvenčnímu správci, což je nejběžnější postup. Jak přesně nakládat s deponovanými částkami se dozvíte ve videozáznamu ze školení. Po doručení schválení oddlužení pak už provádí srážky ze mzdy podle splátkového kalendáře. Po dobu probíhajícího oddlužení nelze srážet ze mzdy žádné jiné pohledávky vůči zaměstnanci, a to ani případné stravné (je možné vložit např. v hotovosti do pokladny). Jedinou výjimkou mohou být příspěvky na odbory po dohodě se zaměstnavatelem.
Zveřejněním insolvenčního řízení se zastavuje běh úroků a dlužník je chráněn oddlužením. Během pěti let pak musí uhradit alespoň 30 % pohledávek. Pokud jsou ovšem příjmy dostatečné, může dlužník uhradit i 100 % svých dluhů. Dlužník musí mít přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, usilovat o získání příjmů. Pokud odvádí část mzdy insolvenčnímu správci, ale nabude majetek v rámci dědictví nebo daru, musí takto nabytý majetek a finanční hotovost použít k mimořádným splátkám. Dlužník také nesní zvýhodňovat žádného z věřitelů a uzavírat nové závazky. Vždy k 15. lednu a 15. červenci musí předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců. Velmi často se stává, že insolvenční správce kontaktuje zaměstnavatele a požaduje kopie výplatních pásek, v čemž není žádná technická překážka. Ale s ohledem na nové ustanovení ochrany osobních údajů (GDPR), už lektorka nedoporučuje zasílat je e-mailem, pouze přes datovou schránku.