Zatímco v roce 2015 byly změny v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení minimální, rok 2016 přináší řadu významných legislativních změn, kterými se podnikatelé a účetní musí řídit.
Změny v nemocenském pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení k 1. 1. 2016:
- „Nová čísla“ v nemocenském pojištění a pojištění na sociálním zabezpečení
- Změna místní příslušnosti OSSZ
- Zrušení důchodového spoření
V nemocenském pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení jsou všechna kritéria navázána na jeden ukazatel, tím je průměrná měsíční mzda. Jak roste a vyvíjí se průměrná mzda, zvyšují se jednotlivé číselné hranice vždy k 1. dni nového roku.
Průměrná (měsíční) mzda pro účely pojistného na sociální zabezpečení:
| Rok | Částka | Změna |
| 2014 | 25 942 Kč | |
| 2015 | 26 611 Kč | 669 Kč |
| 2016 | 27 006 Kč | 395 Kč |
V důsledku změny výše průměrné mzdy se od 1. 1. 2016 mění i maximální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení, který činí 48násobek průměrné mzdy.
| Rok | Částka |
| 2014 | 1 245 216 Kč |
| 2015 | 1 277 328 Kč |
| 2016 | 1 296 288 Kč |
Pokud zaměstnanec v úhrnu vyměřovacích základů, které od zaměstnavatele získal, přesáhne částku 1 296 288 Kč, účetní mají povinnost zastavit odvod pojistného. Částka, která přesáhne tuto hranici, nebude odváděna ani zaměstnancem a ani zaměstnavatelem.
V roce 2016 se nemění tzv. rozhodný příjem. I pro rok 2016 zůstává částka 2 500 Kč shodná jako v letech 2014 a 2015. „Toto je velmi důležitý ukazatel pro oblast nemocenského pojištění a zprostředkovaně i pojistné na sociální zabezpečení, protože rozhodný příjem rozděluje zaměstnání na dvě skupiny,“ upozorňuje specialista na problematiku nemocenského pojištění zaměstnanců a pojistného na sociální zabezpečení JUDr. František Vlasák ve webináři Nemocenské pojištění a pojistné na sociální zabezpečení v roce 2016, který mají zpřístupněný mzdoví účetní, personalisté a další osoby, které zpracovávají mzdy zaměstnanců nebo pro OSVČ.
Zaměstnávání je tak podle rozhodného příjmu rozděleno na klasická zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu, kde jsou rozdílné modely pro účast na nemocenském pojištění a v některých případech i pro úhradu pojistného.
Výše redukčních dávek pro výpočet nemocenského pojištění
Dávky jsou vypočítávány tím způsobem, že vypočteme tzv. denní vyměřovací základ, který se stanoví z úhrnu vyměřovacích základů. Jakmile jej vypočteme, redukujeme jej podle redukčních hranic.
Do první redukční hranice pro nemocenské a ošetřovné, která činí pro rok 2016 částku 901 Kč, počítáme denní vyměřovací základ 90 procenty, pokud jde o peněžitou pomoc v mateřství a pro vyrovnávací příspěvky v mateřství a těhotenství počítáme 100 % a neredukujeme.
„Pokud máme zaměstnankyni, která je do první redukční hranice odměňována, v případě, že onemocní, její denní vyměřovací základ se zredukuje devadesáti procenty. Sazba pro nemocenské je šedesát procent. Obdrží tedy na nemocenském 54 procent svého hrubého výdělku,“ vysvětluje na příkladu Vlasák, který zároveň přidává: „Pokud by nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství, tam se do první redukční hranice neredukuje a sazba je 70 procent. Při této variantě tedy obdrží 70 procent svého hrubého výdělku.“
Druhá redukční hranice je ve výši 1,5 násobku průměrné mzdy a pro rok 2016 činí 1 351 Kč. Třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí pro rok 2016 sumu 2 701 Kč.
Orientační kalkulačka pro výpočet dávek – ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, výše nemocenského je návštěvníkům zpřístupněna na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Změna místní příslušnosti OSSZ
V současnosti platí, že příslušnost zaměstnavatele je dána přímo zákonem. „To znamená, že příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení je dána sídlem zaměstnavatele. Má-li zaměstnavatel mzdové účtárny, pak je to sídlo mzdové účtárny,“ vysvětluje Vlasák.
Nově ale bude platit, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) svým rozhodnutím tuto místní příslušnost může změnit. Důvodem zavedení této novinky je to, že řada velkých firem zaměstnávajících i desítky tisíc lidí koncentruje svá data do jedné OSSZ, která není pak schopna takové množství dat zpracovat. Firmy se ale musí připravit ale také na to, že změna místní příslušnosti může být jen na přechodné období.
Zrušení důchodového spoření – II. pilíře
Účastník, který vstoupil do druhého pilíře – do důchodového spoření, z prvního pilíře (tzv. průběžný důchodový systém) si „odklonil“ 3 % pojistného na sociálním zabezpečení, k tomu přidal 2 % ze svých prostředků. Tuto částku zaměstnavatel odvedl finančnímu úřadu. Od 1. ledna 2016 se do tohoto systému přestalo platit pojistné. Následovat bude etapa vypořádávání, tedy vracení prostředků účastníkům spoření.
Peníze vyplatí každému pojištěnci, přičemž si bude moct vybrat ze dvou variant:
- Pokud má pojištěnec doplňkové penzijní spoření (III. pilíř), může prostředky převést na tento pilíř.
- Druhou variantou je, že si pojištěnec nechá vyplatit peníze na účet nebo poštovní poukázkou.
Účastník důchodového spoření v II. pilíři se může rozhodnout, že za dobu své účasti na důchodovém spoření v období před rokem 2016 doplatí pojistné na důchodové pojištění upravené zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Pojistné na důchodové pojištění bude možné doplatit pouze za celou dobu účasti na důchodovém spoření před rokem 2016. Doplatek pojistného na důchodové pojištění činí u zaměstnance 60 % z pojistného na důchodové spoření, které bylo plátcem pojistného na důchodové spoření odvedeno.
V takovém případě, ve lhůtě do 30. června 2017 na tiskopisu vydaném Českou správou sociálního zabezpečení bude muset požádat okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má pojištěnec trvalý pobyt, o sdělení výše tohoto doplatku.
Foto:
https://pixabay.com/cs/kancel%C3%A1%C5%99-bere-na-v%C4%9Bdom%C3%AD-620817/