Po odeslání kontrolního hlášení (letos poprvé měli plátci DPH povinnost vyplnit kontrolní hlášení k DPH), čeká na firmy další, tentokrát „známá“ povinnost, a to vyplnění daňového přiznání. Sebemenší chyba při vyplňování daňového přiznání právnických osob může mít vliv na daňovou povinnost a způsobit i různá nepříjemná penále. Aby se chyby minimalizovaly a daňové přiznání bylo vyplněno správně, firmy, jejich účetní, daňoví poradci, auditoři i pracovníci ekonomických úseků získají nezbytné informace v on-line webináři Videolektor.cz Daň z příjmů právnických osob od 1.1.2016 a daňové přiznání za rok 2015.
V něm daňový poradce Ing. Christian Žmolík, který řadu let působil jako metodik daně příjmů právnických osob ve státní správě, nejenže vybrané problémy týkající se novelizovaných ustanovení zákona o daních z příjmů právnických osob vysvětluje, ale i krok po kroku firmy i jejich účetní zasvěcuje do obsahu jednotlivých řádků daňového přiznání a účastníkům kurzu otázky z praxe zodpovídá.
Některé problémy si nastíníme tomto článku, zejména procesní kroky spojené s podáním daňového přiznání. Pro úplné informace nicméně navštivte stránky účetních on-line seminářů Videolektor.cz, prostřednictvím kterých se lze webinářů účastnit z domova nebo kanceláře.
Tři důležité legislativní změny, které mají dopad do roku 2015
- Zásadní a velice rozsáhlou legislativní novinku představuje novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 267/2014 Sb.), která do zákona o daních z příjmů zanesla asi 250 důležitých změn. Novela mj. nově upravuje příjmy osvobozené od daně, položky zvyšující výsledek hospodaření, daňově účinné a daňově neúčinné náklady i majetek vyloučený z odpisování (více k daňovým odpisům hmotného a nehmotného majetku na blogu).
- V průběhu roku 2015 vešly v platnost i další důležité novely, které ovlivňují daň z příjmů právnických osob a daňové přiznání. S účinností od 1. května 2015 je to především zákon č. 84/2015 Sb. (zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách č. 84/2015 Sb.) mající vliv na slevy na dani (mírně upraveny zvláštní podmínky, za kterých může poplatník, který má investiční pobídky, uplatňovat slevu na dani), významná je pak novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb., která je stále důležitější spíše pro účetní předpisy, od 1. ledna 2016 jsou do zákona promítnuté některé významné změny vyplývající z evropských směrnic.
Firmy a jejich účetní a daňoví poradci by v souvislosti s povinnostmi právnických osob měli zároveň sledovat vývoj legislativních změn i v roce 2016, zejména pak sněmovní tisk č. 494, který upravuje zrušení II. pilíře důchodového spoření (prezident zákon podepsal již 15. 12. 2015); sněmovní tisk č. 537, což je novela týkající se Garančního systému finančního trhu; a v neposlední řadě upozorníme i na sněmovní tisk č. 612, který upravuje podíly na zisku a nepeněžní příjmy.
Platný tiskopis pro přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015
Platným tiskopisem je vzor č. 26 Přiznání k dani z příjmů právnických osob (PDF). Tiskopis můžete získat elektronicky na internetových stránkách České daňové správy.
„V případě, že používáte účetní systémy, které mají výstup v podobě daňového přiznání, nebo program, ve kterém se daňová přiznání sestavují, je důležité, aby výstup z tohoto programu obsahově i uspořádáním byl naprosto shodný s tiskopisem, který vydává Generální finanční ředitelství,“ upozorňuje daňový poradce Christian Žmolík ve webináři Daň z příjmů právnických osob od 1.1.2016 a daňové přiznání za rok 2015.
Další možností samozřejmě je vyzvednout si formulář v tištěné podobě na finančním úřadě nebo územním pracovišti správce daně. Připomínáme, že od roku 2015 právnické osoby, které nejsou veřejně prospěšným poplatníkem, musí podávat daňová přiznání v elektronické podobě.
Lhůty pro podání daňového přiznání
- Do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období: není to 31. března, ale do 1. dubna následujícího roku.
- V případě že máme povinnost ověřit účetní závěrku auditorem (§ 20 zákona o účetnictví), a nebo v případě, že je podána do konce řádného termínu, tzn. do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, u správce daně plná moc k podání daňového přiznání od daňového poradce, lhůta se prodlužuje na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Zde ale pozor.
„Aniž byste si toho všimli, můžete vypadnout z povinného auditu, v němž se testují aktiva pro rok 2015 brutto 40 milionů Kč, obrat 80 milionů Kč nebo počet zaměstnanců 50. A když jako s.r.o. překračujete dvě období za sebou dvě podmínky a jako akciová společnost dvě období za sebou pouze jedno kritérium, máte povinný audit. Jakmile nově nesplníme tyto podmínky pro povinný audit, už nemáme povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pokud bychom tedy daňové přiznání podali k 30. červnu, respektive k 1. červenci, dopustíme se pozdního podání přiznání i pozdního zaplacení daně, čímž může vzniknout penále,“
upozorňuje Christian Žmolík na úskalí související s povinným auditem a nárokem na podání daňového přiznání v pozdější lhůtě.
Existují ale i další dvě možnosti, jak si lhůtu pro podání daňového přiznání prodloužit. Za 300 Kč (kolek) požádáme správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až o 3 měsíce, v případě, že nám plynou stálé příjmy ze zahraniční provozovny, můžeme správce daně požádat až o 10měsíční prodloužení lhůty.
Způsoby podání daňového přiznání
Způsobů jak podat daňové přiznání, není od roku 2014 mnoho. De facto existuje jen jeden výhradní způsob, a to elektronicky. Veřejně prospěšní poplatníci ale mohou nadále podávat daňové přiznání správci daně v tištěné formě.
Každá právnická osoba má ze zákona zřízenou datovou schránku, takže nejjednodušší formou jak odeslat daňové přiznání, je prostřednictvím datové schránky. „Ale pozor! Ne že do PDF neskenujete daňové přiznání a pošlete ho. Daňové přiznání je nezbytné posílat v odpovídajícím formátu .XML. Tento soubor musí v sobě obsahovat i účetní závěrku, to znamená rozvahu a výkaz zisku a ztrátu. Jediné co lze neskenovat, je textová příloha k účetní závěrce, kterou podepsal statutám, ale musí být také součástí jednoho .XML souboru,“ vysvětluje procesní způsoby podávání daňového přiznání právnických osob Žmolík.
Tento .XML soubor lze vytvořit také prostřednictvím EPO na stránkách daňové správy. „Automaticky ale daňové přiznání podané nemáte. Musíte jej opatřit zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě pokud podpisem jej neopatříte, do 5 dní musíte přiznání ještě podat v listinné formě,“ varuje Žmolík.
Povinná příloha o transakcích se spojenými osobami
Vzor přílohy naleznete na stránkách finanční správy.
Pokud na úvodní stránce daňového přiznání zatrhneme řádek 12 jako ANO (transakce uskutečněné se spojenými osobami), v některých případech nám vznikne povinnost přidat k přiznání také tuto přílohu.
Co se v této příloze uvádí:
Transakce se spojenou osobou v oblasti prodeje a nákupu dlouhodobého nehmotného, hmotného a finančního majetku, zásob materiálů, výrobků a zboží, dále výnosů a nákladů ze služeb, licenčních poplatků včetně software a úroků, přijatých a poskytnutých úroků a půjček podílů na zisku, závazky a pohledávky.
Kdy tuto přílohu musí vyplňovat:
Vyplňujete pouze tehdy, pokud splníte některé ritérium pro povinný audit. Pokud nemáte aktiva brutto 40 milionů Kč a vyšší, obrat 80 milionů Kč a vyšší a nemáte ani 50 zaměstnanců, nebudete podávat žádnou přílohu.
Pokud splníme alespoň jedno z těchto kritérií, povinnost vyplnit a podat přílohu vznikne. V jakém rozsahu ji budeme podávat, záleží opět na určitých okolnostech.
- Existují-li transakce se spojenou osobou v zahraničí, je nezbytné přílohu vyplnit pouze ve vztahu k této zahraniční osobě.
- Vykážeme-li na řádku 200 daňovou ztrátu, příloha musí být vyplněna ke všem spojeným osobám, tedy za každého poplatníka, se kterým jsme uskutečnili transakce.
- Rovněž příjemce investičních pobídek bez ohledu na to, zda vykáže ztrátu nebo kladný základ daně, vyplní přílohu za každou osobu spojenou, se kterou měl nějaké transakce.
Základ daně ve stručnosti
Abychom se propracovali k daňové povinnosti, musíme nejprve zjistit základ daně, ze kterého daňovou povinnost vypočteme. Základ daně vychází z výsledků hospodaření.
Tzn. že výsledek hospodaření se zapíše do řádku 10 daňového přiznání a pokud je někdo taková účetní jednotka, která je povinna vést účetnictví na základě Mezinárodních účetních standardů, nebude výsledek, který vyplývá z Mezinárodních účetních standardů, vepisovat do řádku 10, ale do řádku 10 vepíše klasicky výsledek hospodaření podle českých účetních předpisů.
Ti co vedou účetnictví, mají výsledek hospodaření. Ti co nevedou účetnictví, což mohou být některé subjekty ze strany veřejně prospěšných poplatníků, napíšou do řádku 10 rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž příjmy a výdaji se rozumí: u poplatníka, je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy a výdaji jeho náklady.
Tato věta je reakcí na jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu, který říká, že nejsou povinni poplatníci zdaňovat výnosy, které jsou zaúčtovány na základě oceňovacího rozdílu, na základě kurzových zisků, ale ne všichni se tímto doporučením Nejvyššího správního soudu řídili. Kurzový zisk zaúčtovaný do výnosu bude tedy součástí výsledku hospodaření, respektive potom i součástí základu daně. Stejně tak daňovým nákladem bude i kurzová ztráta zaúčtovaná na nákladových účtech.
Výsledek hospodaření se transformuje na základ daně tak, že základem daně se vlastně rozumí rozdíl, který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.
Pro úplné informace o:
- úpravě výsledku hospodaření na základ daně (položky zvyšující výsledek hospodaření, položky snižující výsledek hospodaření, daňové a nedaňové náklady, tvorba rezerv na opravu hmotného majetku, tvorba opravných položek k pohledávkám)
- položkách snižujících základ daně
- položkách odčitatelných od základu daně
- výpočtu daňové povinnosti
- slevách na dani
- zálohách na dani
- a odpovědích na otázky účetních a daňových poradců týkající se problematiky daňového přiznání právnických osob
prosím, navštivte stránky Videolektor.cz.