Co pro zaměstnavatele a zaměstnance znamená zavedení konta pracovní doby? Jedná se o způsob, díky kterému zaměstnanci dostanou jen takové množství práce, aby odpovídalo momentální potřebě a poptávce. V době, kdy musí zaměstnavatelé vzhledem k celosvětové pandemii koronaviru hledat způsoby, jak svým zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a zajistit jim fixní plat, se konto pracovní doby může stát zárukou stálého příjmu. Prozatím se v tuzemsku nejedná o běžný jev, ale jeho užití v praxi pomalu narůstá.
Konto pracovní doby můžete ve firmě zavést na základě vyrovnávacího období v délce 26 týdnů (půl roku), v případě potřeby se dá prodloužit ale i na celý rok (ujednání musí být součástí kolektivní smlouvy). Velmi jednoduše jej lze popsat jako období, kdy zaměstnavatel s týdenním předstihem rozděluje práci podle objemu zakázek. Zaměstnanec tak v jednom období pracuje více dní či hodin, v dalším má naopak nárok na delší volno. V praxi to vypadá i tak, že jeden měsíc může chodit do práce jeden den v týdnu a další měsíce si chybějící dny napracovat. Stále má ovšem garantováno minimálně 80 % průměrného výdělku (za 12 předcházejících měsíců). V rámci celého vyrovnávacího období by pak zaměstnanec měl odpracovat takový počet hodin, který odpovídá průměrné týdenní pracovní době.
To nejdůležitější… Konto pracovní doby v bodech:
- Zaměstnanec má flexibilní pracovní dobu.
- Po skončení vyrovnávacího období se mzda vypočítá na základě reálně odvedené práce a v případě potřeby ji zaměstnavatel dorovná.
- Pokud zaměstnanec odvedl méně hodin, nevrací nic – pouze v případě překážky na jeho straně.
- Pracovník nemusí dát k zavedení konta pracovní doby souhlas, vyhlašuje se interními předpisy nebo je součástí kolektivní smlouvy.
- Funguje pouze u zaměstnaneckých poměrů v podnikatelské sféře.
Jaká pravidla musí zaměstnavatel dodržet?
Pracovní režim v rámci konta pracovní doby je velmi flexibilní. I přes to se ale zaměstnavatel musí držet zákoníku práce. Je povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance. Samozřejmostí jsou pravidelné přestávky i odpočinek. Zaměstnancům může zaměstnavatel naplánovat maximálně šest pracovních dní a v dalším týdnu pět. V žádném případě ale nelze nastavit pracovní dobu na 7 dní v týdnu! I přesto, že souhlas zaměstnance se zavedením konta pracovní doby není nutný, a to ani při stanovení jeho délky, musí být o rozvrhu pracovní doby informován 7 dní předem. Tuto lhůtu ovšem lze zkrátit na základě vzájemné dohody. Po skončení konta pracovní doby se zaměstnanec vrátí ke své běžné pracovní době, ale také může v kontu pokračovat.
Další podrobné informace – například k výpočtu mzdy v případě konta pracovní doby nebo k systému pružné pracovní doby – najdete v online školení s Ing. Filipem Krejčím Pracovní doba a její rozvržení z pohledu praxe. Seznamte se blíže s jeho obsahem.
Výhodný systém pro zaměstnance i zaměstnavatele
V případě konta pracovní doby firma efektivně využívá pracovní síly a plánuje směny na základě aktuálního objemu práce. Zaměstnanci mají jistotu stálého příjmu a firma šetří provozní náklady. Díky těmto opatřením se navíc zaměstnavatelé vyhnou propouštění a udrží si stále a spolehlivé zaměstnance. Navíc mohou počítat s pojistkou, že výpadek ve výrobě či dodávkách v průběhu minimálně půlroku zaměstnanci nahradí.
Je pro vaši firmu konto pracovní doby zajímavé?
Aby zavedení konta pracovní doby mělo ve firmě svůj smysl, je nutné mít dobře nastavené pracovní postupy a propracovaný interní systém. S ohledem na vyrovnávací období 26 týdnů se vyplatí zejména zaměstnavatelům, kteří se potýkají se sezonními výkyvy poptávky, případně velkými nárazovými zakázkami, a to nejen v době pandemie. Uplatnění tak získá zejména ve velkých firmách fungujících ve směnném provozu. V českém prostředí jej prozatím využívají firmy, které s ním mají zkušenosti ze zahraničí.