Co patří a co už nikoliv mezi daňově uznatelné náklady? Hranice mezi nimi je někdy opravdu tenká. Základním vodítkem při posuzování, zda jde či nejde o daňově uznatelný náklad, je jednoduchá pomůcka. A to posouzení, zda náklad slouží k dosažení nebo alespoň udržení příjmů.
A právě zde se účetním může z možných variant zatočit hlava. Je proto dobré, obrátit se k někomu o radu. Podívejte se na krátký výčet dotazů, které naši zákazníci zaslali po skončení školení Daňově uznatelné náklady 2024 s lektorkou Ing. Mgr. Dagmar Christophovou do naší Poradny.
Fakturace na přelomu roku
Dotaz: Poprosím Vás o posouzení, zda je v pořádku vydaná faktura se zdanitelným plněním v roce 2024, na které je vyfakturován pronájem hmotné věci za období 9/23-8/24.
Odpověď: Předpokládám, že se jedná o poskytování služeb na základě smlouvy, uzavřené na delší časové období či na dobu neurčitou. Jestliže nejsou za tyto služby hrazeny platby předem a nejsou ani vystavovány daňové doklady, vzniká daňová povinnost dle §21, odst. 6, písm. a) zákona o DPH v platném znění (ZDPH) teprve k okamžiku poskytnutí služby. Služby jsou považovány za uskutečněné posledním dnem časového období, za které je vystavena poskytovatelem služby faktura – daňový doklad.
Dle mého názoru je tedy vámi vydaná faktura v pořádku.
Obědy pro jednatele jako daňově uznatelné náklady
Dotaz: Jednatelé firmy, kteří nejsou jejími zaměstnanci, si objednávají v restauraci obědy. Přišla faktura následujícího znění: „Fakturujeme Vám odebrané obědy v měsíci 02/2024“. Faktura je vystavena včetně DPH na celkovou částku 2 580 Kč. Není uveden počet obědů ani jejich jednotlivá cena. Jak tuto fakturu správně zaúčtovat? A je možno uplatnit DPH na odpočtu?
Odpověď: V případě tohoto a dalších podobných zaměstnaneckých výhod použijete stejný daňový režim jako u jakéhokoliv jiného zaměstnance. U daňové účinnosti příspěvku na stravování je třeba dát pozor na stanovení rozsahu pracovní doby a splnění zákonné podmínky odpracování alespoň 3 hodin v daném kalendářním dni v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů.
Doporučuji od restaurace vyžádat podrobný rozpis položek a postupovat stejně jako kdyby šlo o běžné zaměstnance. Postup by bylo vhodné upravit vnitropodnikovou směrnicí.
Elektřina v sídle OSVČ jako daňově uznatelný výdaj
Dotaz: OSVČ (plátce DPH) vede daňovou evidenci, předmět jeho činnosti jsou elektrické instalace. Bydlí v bytě 4+1, jednu místnost využívá jako kancelář – zpracování nabídek, fakturace, příprava účetnictví. Může dát poměrnou část za elektřinu zaplacenou v roce 2023 do daňově uznatelných výdajů? A případně jakou částku? 1/4 dle počtu místností + sociální zařízení nebo poměrnou část spočítanou podle podlahové plochy? Bylo by vhodnějším řešením instalovat do místnosti (kanceláře) elektroměr?
Odpověď: Nejvhodnějším řešením by bylo určitě nainstalovat samostatný elektroměru. V tomto případě musíte náklady na energie spočítat dle poměru podlahové plochy určené k podnikání.
Dodanění rautu na večírku pro zaměstnance
Dotaz: Naše firma bude mít večírek ve sportovním zařízení a bude tam pro zaměstnance připravené občerstvení. Bude se muset toto jídlo zaměstnancům dodaňovat včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění dle § 6 – benefity pro zaměstnance? Bude toto jídlo součástí přílohy ve mzdovém listu a součástí souhrnného limitu pro benefity?
Odpověď: Pokud je stravování zaměstnanců v rámci sportovní akce pro omezený okruh účastníků, je považováno za benefit podle §6 odst. 9 písm. g) a je tak nezdanitelným příjmem pro zaměstnance. Tento benefit není potřeba sledovat individuálně. Nicméně, pokud by hodnota tohoto jídla přesáhla stanovený roční limit pro všechny benefity typu §6 odst. 7 písm. d), který je ve výši poloviny průměrné mzdy, pak by se muselo odvést na přebytečnou částku daně a pojištění.
Příspěvek na zaměstnání OZP
Dotaz: Jak má fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci a je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce, nakládat s příspěvky od úřadu práce? Představují nedaňový příjem a je nutné vyjmout mzdové výdaje ve stejné výši nebo je dát do zdanitelných příjmů? Slyšela jsem obě varianty a potřebuji vědět, která je správná.
Odpověď: Zaměstnavatel nejprve mzdové náklady skutečně vynaložil a až následně byla část z těchto mzdových nákladů kompenzována ve formě dotace. Jedná se tedy o podporu, se kterou se bude zacházet jako s provozní dotací a u zaměstnavatelů půjde o daňový výnos, protože není právní podklad k jeho vylučování.