Jak má vypadat příloha účetní závěrky?

Účetní závěrka se klasicky skládá z rozvahy, výsledovky, ale také přílohy v účetní závěrce. Jaké informace nám příloha přináší a z jakých části se skládá? I to bylo součástí online školení Podrobný rozbor rozvahy a výsledovky s Ing. Danielem Horadem. Krátký náhled do této problematiky vám přinášíme v tomto článku.

Příloha účetní závěrky vysvětluje a doplňuje informace uvedené v účetních výkazech popisným způsobem a je její povinnou součástí u všech účetních jednotek. Bez přílohy nemůžete správně interpretovat údaje uvedené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Lze z ní zjistit nejen základní informace o činnosti účetní jednotky, ale také informace o použitých účetních metodách či jejich změnách. Informace je nutné v příloze uvést ve stejném pořadí, v jakém jsou řazeny související položky v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty.

Požadavky na rozsah informací uvedených v příloze účetní závěrky se mění v závislosti na kategorii účetní jednotky. Vyhláška k zákonu o účetnictví určuje, jaké minimální informace musí být v příloze uvedeny. Patří mezi ně:

  • obchodní firma nebo název a sídlo případně bydliště, 
  • identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, a informace o zápisu do veřejného rejstříku,
  • právní forma účetní jednotky,
  • informace o tom, že je účetní jednotka v likvidaci,
  • předmět podnikání účetní jednotky nebo účel, pro který byla zřízena,
  • rozvahový den nebo okamžik, ke kterému byla závěrka sestavena.

Další zveřejňované informace

Mezi další základní informace patří také použité obecné účetní zásady a metody – oceňování dlouhodobého majetku, způsob oceňování zásob a vymezení nákladů spojených s pořízením, odpisování majetku, postup tvorby a použití opravných položek nebo rezerv a další. Případně odchylky od těchto metod a jejich vliv na vykázané závazky a majetek nebo finanční situaci účetní jednotky a její výsledek hospodaření. 

V příloze v účetní závěrce se musí uvádět informace o závazcích a pohledávkách, které mají k datu sestavení účetní závěrky splatnost delší než pět let. Také musí obsahovat informace o výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídicích orgánů, kontrolních a případně správních orgánů, a to včetně uvedení úrokové sazby.

Také je její součástí informace o stavu zaměstnanců v průběhu účetního období. Dále je nutné, aby účetní jednotka zveřejnila informace o jednotlivých položkách výnosů a nákladů, které jsou významné nebo mimořádné svým objemem či původem. Příloha účetní závěrky zároveň obsahuje informace, která není možné zjistit z účetních výkazů. Jedná se například o podmíněné závazky, poskytnuté věcné záruky a další, které se evidují podrozvahově. 

Další informace najdete v  § 39b vyhlášky č. 500/2002 Sb. Součástí vyhlášky jsou i informace zveřejněné v případě:

  • malých účetních jednotek a mikro účetních jednotek (s povinným auditem),
  • velkých účetních jednotek a středních účetních jednotek.

Malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce uvede informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů.

V obecné rovině lze uvést, že pro přehlednost informací v příloze účetní závěrky se v první části objevují obecné informace o účetní jednotce a používané účetní metody a ve druhé části se uvádějí informace vysvětlující významné (neobvyklé) hodnoty či události, které nastaly za dané účetní období. Platí zde jednoduché pravidlo, že velká účetní jednotka má povinnost zveřejnit detailnější informace než mikro účetní jednotka.