Obzvlášť neziskové organizace, které se potýkají s nedostatkem peněz, hledají co nejlepší legitimní způsoby, jak odměňovat příležitostné brigádníky či správně účtovat cestovní náhrady, kterých se zaměstnanci vzdali. S výhodami a nevýhodami či anomáliemi v oblasti odměňování zaměstnanců v neziskových organizacích účetní a ekonomické pracovníky seznamujeme pravidelně na svých online školeních.
Práce malého rozsahu: Do 2 500 Kč měsíčně
Od 1. ledna 2014 došlo ke zrušení ustanovení §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Nově je tedy zaměstnáním malého rozsahu takové zaměstnání, které zaměstnanec vykonává na území ČR, popřípadě za určitých podmínek v cizině, a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem za kalendářní měsíc nebyl sjednán vůbec. Rozhodný příjem činí v roce 2014 částku 2 499 Kč.
V praxi tedy zaměstnanec neziskové organizace, který má vedlejší příjem z pracovního poměru, z prací malého rozsahu zdravotní a sociální pojištění neplatí, platí se jen daň z příjmu. „Pokud ale práce malého rozsahu je jeho jediným zdrojem příjmu, je nutné odvést zdravotní pojištění do minima, tzn. zdravotní pojištění se v tomto případě platí z částky 9 900 Kč. Na to pozor,“ upozorňuje účetní a ekonomické pracovníky neziskových organizací během on-line kurzu Účetnictví a daně neziskových organizací 2015/2016 auditorka, daňová poradkyně a soudní znalkyně oboru účetnictví Ing. Lenka Kruntorádová, MBA. Ta zároveň dodává, že i souběhy u jednoho zaměstnavatele se nově sčítají.
Zaměstnance vykonávajícího zaměstnání malého rozsahu tedy nezisková organizace přihlašuje k nemocenskému a důchodovému pojištění pouze v těch měsících, kdy reálná mzda překročí rozhodnou částku. Přihlašování pak probíhá zpětně v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byl tento příjem zúčtován. Od 1.1.2014 musí nezisková organizace takového zaměstnance přihlásit do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci poprvé vznikla účast na pojištění. Naproti tomu oznámení o skončení zaměstnání zaměstnavatel podává do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání.
Zajímá Vás problematika účetnictví a daní neziskových organizací?
- Zhlédněte speciální školení pro účetní a daňové poradce.
- DPH pro neziskové organizace 2022: dozvíte se důležité informace o osvobození pro neziskové organizace, jaké má povinnosti neplátce DPH (kdy má neplátce povinnost odvést DPH) a co se počítá do obratu
- Účetnictví a daně neziskových organizací 2022: účetní závěrka neziskové organizace pro vás bude jednoduchou záležitostí
Dohody o provedení práce: Max. 300 hodin ročně
U tzv. dohodářů se do částky 10 tisíc Kč uplatňuje srážková daň 15 %. Nezisková organizace a ani dohodář z příjmu nehradí odvody na sociální a zdravotní pojištění, dohodář není nemocensky pojištěn.
Novinkou od roku 2015 je možnost výpovědi v rámci dohody do 15 dnů, a to v souladu s § 75 odst. 4 zákoníku práce.
Na co by neziskové organizace neměly zapomenout:
- Dohodář může odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok u JEDNOHO zaměstnavatele a to i na základě různých dohod o provedení práce (DPP). (Může tedy pracovat pro libovolný počet organizací.)
- Odměna na DPP nesmí být nižší než minimální mzda a pokud bude vyplacená částka za měsíc větší než 10 000 Kč, odvádí se z ní sociální a zdravotní pojištění.
- Po ukončení DPP je nutné v případě výplat nad 10 000 Kč / měsíc vystavit evidenční list důchodového pojištění (ELDZ). Maximální částka není stanovena.
- DPP musí být uzavřena písemně a měla by obsahovat: popis druhu práce, místo výkonu práce, DOBU, na kterou se dohoda uzavírá, předpokládaný počet odpracovaných hodin, výše odměny a možnost odstoupení od DPP, může být opakovaně uzavírána na opakovanou činnost.
- U DPP na rozdíl od HPP zaměstnavatel NENÍ POVINNEN ROZVRHNOUT pracovní dobu. Výkon práce nesmí však přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
I brigádníkům lze proplácet cestovní náhrady
„Pokud chcete přilepšit svému dohodáři, můžete mu vyplatit i cestovní náhrady. Právo na výplatu cestovních náhrad je ale potřeba v DPP písemně sjednat, a to se týká nejen brigádníků, ale i statutárních zástupců neziskových organizací. Doporučuji sjednávat i místo pravidelného pracoviště,“ radí odborná lektora účetních on-line seminářů Videolektor.cz Lenka Kruntorádová.
Podle ní je ale u neziskových organizací mnohem častější situace, že se zaměstnanec těchto cestovních náhrad vzdá. Jak tuto situaci ale vyřešit účetně? „Nezákonné by bylo, pokud by ten zaměstnanec cestovní náhrady nedostal vůbec vyplacené,“ upozorňuje Kruntorádová s tím, že legitimní je pouze to, že zaměstnanec cestovní náhrady sice přijme, ale obratem se jich v podobě peněžitého daru ve prospěch neziskové organizace vzdá, tedy že je daruje.
Pokud je nezisková organizace založena za účelem některého z prospěšných cílů vyjmenovaného v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, bude pro zaměstnance výhodou tohoto řešení dar uznatelný jako odčitatelná položka (pokud částka, které se vzdá, přesáhne v součtu za rok 1 000 Kč) a pro organizaci může být výhodou, případ, kdy náklad na cestovní náhrady uplatní při vyúčtování činnosti, kde potřebuje vykázat náklady (např. vyúčtování dotace), a inkasované prostředky z daru může použít na činnost jinou nebo vykázat jako vlastní spoluúčast.
Zdanění příležitostných příjmů
Například příjem z náhrad cest, které člen spolku provádí pro spolek a není ve spolku zaměstnán, by mohl být příležitostným příjmem v souladu s 1746 NOZ (Smlouva o občanské výpomoci).
Od daně z příjmů jsou pak osvobozeny fyzické osoby, u kterých nepřesáhnou tzv. příjmy z příležitostných činností hranici 30 tis. Kč za rok. V současnosti přitom platí, že se tyto příjmy od daně osvobozují do 20 000Kč za rok. (Patří sem mj. například jednorázový výdělek z prodeje přebytků ze zahrádky nebo příležitostný pronájem movitých věcí.)
Chráněné pracovní místo: Požádejte o příspěvek Úřad práce
Neziskové organizace velmi často zaměstnávají osoby se změněnou pracovní schopností. Pokud nezisková organizace v souladu s písemnou dohodou s Úřadem práce zřídí tzv. chráněné pracovní místo, které je obsazeno po dobu 3 let, dostává od Úřadu práce dotaci. V současné době i ziskové organizace na takové dotace mohou dosáhnout, tedy za předpokladu, že rozšiřují pracovní místa.