Od května 2016 nabývají účinnosti zcela nové celní předpisy EU. Dotknou se každého dovozce i vývozce

Stávající Celní kodex Společenství a související prováděcí nařízení budou nahrazeny novým Celním kodexem Unie a novými prováděcími nařízení. S účinností od 1. května 2016 se tak významně změní pravidla dovozu a vývozu zboží v Evropské unii (jedná se o nařízení Rady EU 952/2013 ze dne 9. října 2013). Změny se dotknou každého dovozce, vývozce i celního zástupce, včetně držitelů povolení celních režimů a zjednodušených postupů.

„Protože se mění jednotná unijní celní legislativa ve všech členských státech Evropské unie, musí na to být navázána i změna české – národní legislativy,“ upozorňuje Marek Reinoha, poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikovaný Mezinárodní obchodní komorou ICC. Problémem ale je, že české předpisy, které budou reagovat na změny unijních předpisů, zatím nejsou vydány a v současnosti jsou zatím jen ve sněmovně předloženy poslancům k projednávání. Kvůli legislativním lhůtám tyto národní předpisy zřejmě budou proto účinné až od 1. 7. 2015.

„Dostáváme se tak ale do situace, kdy 1. května 2016 nabyde sice účinnosti nová unijní jednotná celní legislativa, ale v ČR bude stále platit současný celní zákon. A nové předpisy, které budou na tyto změny reagovat, budou účinné asi až 1. července 2016,“ poukazuje na paradox, kdy vznikne časová prodleva, během níž ČR nebude moci aplikovat některé aspekty, které nové unijní celní předpisy přinášejí. „Nebude možné povolovat některé unijní celní instituty, které nový Celní kodex unie zavádí,“ říká Reinoha.

Podrobnější informace pro pracovníky společností, které se zabývají dovozem a vývozem zboží a prováděním celních řízení, Reinoha přináší ve webináři Změny celních předpisů s návazností na DPH a změny INTRASTATu 2016.

Nová celní legislativa bude jednotná pro celou EU

Nový Celní kodex Unie změní se některé procesy v celním řízení a některá povolovací řízení.

K němu jsou vydány tři prováděcí předpisy.

  • Prvním je Nařízení Komise v přenesené pravomoci pod číslem 2446 z roku 2015, kterým se Celní kodex Unie upravuje,
  • dále Prováděcí nařízení Komise 2447 z roku 2015, který provádí některá ustanovení Celního kodexu,
  • a v letošním roce bylo vydáno ještě nové Nařízení Komise v přenesené pravomoci pod číslem 341 z roku 2016, které definuje přechodná ustanovení k Celnímu kodexu Unie, zejména co se týče elektronických komunikací mezi celní správou a veřejností. Ten umožňuje i po nabytí účinnosti nových celních předpisů využívat staré způsoby podávání prohlášení papírovou formou, pokud daný členský stát nebude mít ještě v provozu elektronické systémy.

České předpisy, které budou reagovat na změny unijních předpisů, zatím ale nejsou vydány. Jedná se o dva důležité sněmovní tisky:

Sněmovní tisk 716, který obsahuje návrhy následujících předpisů:

  • Vládní návrh celního zákona, který nahradí stávající celní zákon a bude obsahovat změny, které reagují na změny unijní celní legislativy,
  • současně je zpracován návrh prováděcí vyhlášky k novému celnímu zákonu
  • a byl zpracován návrh nařízení vlády k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky (jakmile bude účinné, nahradí Vyhlášku 201/2015 Sb.)

Sněmovní tisk 717:

  • Vládní návrh zákona, kterým se novelizují některé další zákony v souvislosti s přijetím nového celního zákona, tento vládní návrh zákona obsahuje novely zhruba do 60 českých zákonů – novelizují se ty oblasti, kterých se dotýká celní řízení nebo celnictví obecně (mimo jiné se novelizuje zákon o DPH, psali jsme již ZDE),
  • návrh vyhlášky o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem

Nový Celní kodex Unie mj. nově umožní přemisťovat zboží mezi dočasnými sklady

„Bude možné tedy udělat to, že bude zboží dopraveno k celnímu úřadu, kde bude ukončen režim tranzitu, a dovozce podá celní prohlášení na uskladnění zboží do dočasného skladu. A ještě předtím než bude podáno celní prohlášení propuštění zboží do dovozně-celního režimu, bude moci být toto zboží přemístěno se souhlasem celního úřadu do jiného dočasného skladu k jinému subjektu. A to bez režimu tranzit,“ vysvětluje Reinoha, podle něhož bude možné provádět obchodní operace se zbožím v podstatě ještě před propuštěním do celního režimu, tedy proclení zboží.

Vysvětlení na jednoduchém příkladu:

Dovezu zboží z třetí země. V režimu tranzit jej přivezu k celnímu úřadu v ČR, podám celní prohlášení na dočasné uskladnění zboží a uskladním ho ve svém nebo smluvním dočasném skladu. Ještě předtím, než podám celní prohlášení na propuštění dovezeného zboží do celního režimu volného běhu, ho prodám zákazníkovi. Aniž bych zboží proclil, nechám ho se souhlasem celního úřadu přepravit do dočasného skladu, který má zřízen kupující. Odepíše se tedy z mého dočasného skladu a připíše na jeho dočasný sklad a teprve nabyvatel si už bude provádět příslušné úkony směřující k proclení.

Pozor na novou lhůtu: 10 let uchovávat informace o zboží

Na tyto zmíněné operace bude stanovena ale také nová lhůta. Nový celní kodex zavádí novou 90denní lhůtu, ve které bude muset být zboží propuštěno do dovozního celního režimu. Jedná se o 90 dnů ode dne podání celního prohlášení k dočasnému uskladnění. Během této lhůty 90 dní tedy může být zboží v dočasném skladu, může být přemisťováno mezi dočasnými sklady, a dokonce může být podáno celní prohlášení už jiným subjektem, než který podal celní prohlášení k dočasnému uskladnění zboží.

„Zmíním ale ještě jednu lhůtu, která bude nová. A to je nová lhůta, po které bude potřeba uchovávat informace a doklady pro účely kontrol ze strany celních orgánů. Lhůta se prodlužuje na 10 let,“ upozorňuje na další ze změn Reinoha.

Dnes je přitom tato lhůta tříletá. Je potřeba přitom ale také dodat, že nový celní zákon, který je v současnosti projednáván v poslanecké sněmovně, zavádí novou skutkovou podstatu porušení celních předpisů. Nově neuchovávat doklady se bude považovat za porušení celních předpisů.

„Pokud například celní úřad přijde k deklarantovi na kontrolu a zjistí, že neplní tuto povinnost a neuchovává informace nutné k provedení celní kontroly, bude moci to klasifikovat jako porušení celních předpisů a udělit sankci. Ne za chyby v celním prohlášení, ne za špatné údaje v celním prohlášení, ale za to, že neplnil tuto povinnost,“ vysvětluje Marek Reinoha, který během let 1991–2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele.

Další změny, které nový celní kodex přináší, naleznete ve webináři Videolektor.cz: hlavní změny v oblasti celních předpisů.

Foto: pixabay.com/cs/p%C5%99eprava-zbo%C5%BE%C3%AD-n%C3%A1klad-482473/