I když se zatím zdá, že nás příroda letos o trochu toho bílého Vánočního kouzla neochudí, do Vánoc je ještě daleko a blátivé stráně sváteční atmosféře mnoho nepřidají. Poslední roky obvykle ožívá ladovská zima jen ve vzpomínkách těch dříve narozených. Pro ty, kteří milují tradiční vánoční atmosféru jsme připravili několik tipů na výlety do míst, kde ještě sídlí pravý duch Vánoc.
Skanzeny a dřevěná městečka
Tradiční slaměné ozdoby, házení střevíčkem a jiné skoro zapomenuté zvyky pomáhají udržovat desítky nadšenců ve skanzenech po celé České republice. Pokud máte chuť poučit se o zvycích předků, nakoupit tradiční řemeslné výrobky nebo si jen poslechnout vánoční koledy v podání krojované omladiny, navštivte některé z muzeí v přírodě. Ke tradičně nejnavštěvovanějším patří to v Rožnově pod Radhoštěm, které předává tradice předků tisícům návštěvníkům již od doby před 1. světovou válkou. Po celý prosinec je zde připraven bohatý vánoční program – užít si můžete večer při svíčkách, mikulášskou nadílku nebo zhlédnout oblíbený živý Betlém. Pracovníci a pracovnice muzea se promění v hospodáře, učitele, koledníky, mikuláše a čerty v dobových krojích. Ujít si nenechte ani tradiční Vánoční jarmark, kde kromě řemeslného umění oceníte um taneční a hudební v podání folklórních souborů z celé Moravy. Termíny a rozpis jednotlivých akcí naleznete na stránkách rožnovského skanzenu zde.
Ti, kteří mají blíže na jižní Moravu mohou obdobný program zhlédnout ve skanzenu Strážnice. I zde vás program zavede do atmosféry adventního a vánočního času vesnice 19. a počátku 20. století. Možná, že někteří dříve narození si ještě vzpomenou na tradiční draní peří nebo na to, jak jejich maminky seděly za dlouhých večerů u kolovratů a předly vlnu nebo len. Konkrétní termíny akcí si můžete prohlédnout zde.
A pro ty, kteří mají moravská muzea opravdu z ruky, máme tip na návštěvu skanzenu v Kouřimi, Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem nebo Podorlického skanzenu Krňovice. Na všech těchto místech ožijí tradice a Vy si domů odnesete hřejivý pocit v srdci (pokud ne rovnou hřejivé ponožky z ovčí vlny).
Živé i vyřezávané betlémy
V knize Barunka Antonína Zápotockého, ve které vzpomíná na dětství svých prarodičů se píše, že ve dřívějších dobách měla každá (nejen) šumavská chaloupka za okny vyřezávaný Betlém. Chlapci a děvčata měli za úkol každý rok natrhat čerstvý mech, oprášit a opravit všechny postavičky. Tam, kde byl v rodině řezbář, nebyla nouze ani o figurky nové. Tato krásná tradice se sice postupem času vytratila, ale betlémská scenérie je pro nás poetická i v dnešní době. Mnozí z vás jistě vyrazí k jesličkám do nejbližšího kostela nebo na živý betlém na náměstí. Pokud máte rádi poctivou řemeslnou práci, můžete navštívit Krýzovy jesličky. Ty se dokonce zapsaly do Guinnessovy knihy rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Ne nadarmo na něm punčochářský mistr Tomáš Krýza pracoval více než 60 let. Za 60 Kč můžete zhlédnout, jak slavný betlém, tak i další exponáty Jindřichohradeckého muzea.
Pokud nejste žádní troškaři a místo jednoho (ač největšího) byste rádi viděli betlémů více, navštivte Muzeum betlémů v Karlštejně. Je jich tu kolem padesátky, od miniatur skrývajících se ve skořápkách ořechů (od kokosového až po lískový!), přes betlémy cínové, perníkové a voskové, až k tomu, který byl vyroben z chleba. Nechybí ani největší český betlém zvaný Královský. Výstavu můžete navštívit celoročně, ale v tomto období bude mít zvláštní kouzlo.
Velké oblibě se těší také unikátní mechanický betlém z Třebechovic pod Orebem. Tým řezbářů pod vedením Josefa Probošta na něm pracoval přes 40 let. Tradiční biblické postavy umně promíchali se skutečnými obyvateli Třebechovic. Celkem si můžete prohlédnout přes 300 postaviček, z nichž se více než 100 pohybuje. Celý systém, který byl původně poháněn ruční klikou dnes udržuje v chodu elektromotorek.
Za tradicemi z pohodlí domova
Vzhledem k tomu, že mnozí z Vás rádi v teple domova nejen studují daně a účetnictví, ale také s hrnkem teplého nápoje rádi relaxují, na závěr si dovolím připojit ještě pár tipů na koncerty nebo pořady, které jsou volně dostupné na internetu.
Kdo minulý rok nezaregistroval kouzelný pořad Magický kruh Vánoc, který vznikl pod taktovkou Jiřího Pavlici z Hradišťanu, může si jej v předvánoční době vychutnat prostřednictvím archivu české televize.
V nádherném prostoru kostela ve Křtinách se sešlo několik hudebních a pěveckých uskupení, která se spojila v kruhu, jako symbolu pospolitosti a věčnosti, aby prostřednictvím hudby a mluveného slova přinesla trochu vánočního kouzla i do vašich domovů.
Ty z vás, kteří si v první části článku o skanzenech povzdychli nad tím, že mají tato místa trochu z ruky, bych ráda upozornila na archiv pořadu folklorika. Naleznete zde téměř 300 dílů krátkých 30 minutových zastavení nad zvyky, kroji či stále živými tradicemi z rozličných koutů naší země. A samozřejmě nechybí ani tématika Vánoc.
Načerpat adventní atmosféru z pohodlí domova můžete např. z vyprávění pamětníků ve Vlčnově na Uherskobrodsku. Tradiční kolední obchůzku a jiné vánoční obyčeje a rituály vám přiblíží vyprávění z Horňácka a Valašska. Z těchto končin si můžete prohlédnout i místní mikuláše a čerty. Ani fanoušci betlémů nemusí zoufat, propadnout mohou kouzlu třešťských betlémů nebo stále živé tradici lidového betlémářství na Plzeňsku.
O tom, že na Štěpána není pána nemají pochyb na Jižní Moravě, tradice spojené s druhým svátkem vánočním se dodnes uchovaly v Kobylí a Poštorné. A na samý závěr perlička pro milovníky zimních sportů (nebo alespoň pro příznivce Krakonoše a jeho lyžníků) díl věnovaný historii lyžování.
Věřím, že využijete některý z našich tipů na zastavení se v předvánočních shonu, ať již aktivně na výletě nebo v teple domova u obrazovek.