Kolik vás bude stát stravné v roce 2020?

V případě, že zaměstnance vyšlete na zahraniční cestu, proplatíte mu jako zaměstnavatel dopravu a ubytování podle reálných výdajů. Jídlo a pití ovšem zaměstnanec nijak dokládat nemusí. Má ze zákona nárok na paušální částku, stravné je mu tak stanoveno podle počtu hodin strávených na služební cestě bez ohledu na to, zda ji ve skutečnosti utratil. Zajímá vás stravné v roce 2020? Pusťte si kurz Cestovní náhrady 2020

Stravné v tuzemsku

Stravné v tuzemsku je stanoveno paušální částkou, která se odvíjí od doby trvání cesty. Proto zaměstnavatel po zaměstnanci nepožaduje, aby své výdaje spojené se stravováním prokázal. Výši tuzemského stravného upravuje každoročně vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Stravné má podobné hodnoty pro zaměstnance ve státní i soukromé sféře. V obou případech je dána minimální hranice, u státní sféry je ovšem stanovena i maximální, kterou nelze překročit.

Sazby tuzemského stravného pro rok 2020:

  • soukromá sféra: 87 korun (vloni 82 korun), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin // 131 korun (vloni 124 korun), pokud vaše cesta trvá déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin // 206 korun (vloni 195 korun), jestli je cesta delší než 18 hodin.
  • státní sféra: 87 až 103 korun (dříve 82 až 97), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin // 131 až 158 korun (dříve 124 až 150), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin // 206 až 246 korun (dříve 195 až 233), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zaměstnavatel v soukromém sektoru může svým zaměstnancům poskytnout i vyšší stravné, v žádném případě jej ale nesmí snížit.

Stravné v zahraničí

Výše cestovních náhrad pro zahraničí zohledňuje cenové hladiny země, do níž zaměstnanec cestuje a reaguje na případné výkyvy devizových kurzů, případně změnu meziročních indexů spotřebitelských cen v zahraničí. Ministerstvo zahraničních věcí navrhlo pro rok 2020 zvýšení základní sazby zahraničního stravného nově u 23 zemí. U ostatních zemí zůstává beze změny.

Zemí, u níž došlo k navýšení zahraničního stravného, lze jmenovat  např. Dánsko (z 50 na 55 EUR), Irsko (ze 45 na 50 EUR), Lucembursko (ze 45 na 50 EUR) nebo třeba Španělsko (ze 40 na 45 EUR) a Spojené státy americké (z 55 na 60 USD). Sazby stouply i v zemích jako Austrálie, Malajsie, Nový Zéland, Omán, Saúdská Arábie, Singapur, Sýrie a Venezuela. Výši stravného pro jednotlivé země najdete na stránkách ministerstva financí.

Základní sazba stravného v roce 2020 se vztahuje na služební cesty, při nichž zaměstnanec v cizině stráví víc než 18 hodin v kalendářním dni. V případě, že je za hranicemi ČR kratší dobu, může dostat jenom 2/3 sazby (od 12 do 18 hodin) nebo pouze 1/3 (méně než 12 hodin, ale aspoň hodinu).

Stejně jako v případě tuzemského stravného i zde je pro státní správu stanovena minimální a maximální výše sazby stravného. Zaměstnavatel v soukromé sféře může stejně jako u tuzemského stravného sazbu zvýšit, ale i snížit. Stravné musí ale činit alespoň 75 procent ze základní sazby. Pokud se zaměstnavatel rozhodné dát stravné vyšší, tato částka se stane součástí mzdy. Zaměstnanec z ní pak musí odvést sociální a zdravotní pojištění.

Pokud dostal zaměstnanec během pracovní cesty bezplatné jídlo, bude stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:

  • 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,
  • 35 %  zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,
  • 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.