Přinášíme vám to nejdůležitější z oblasti účetnictví a daní. Jaké zprávy se v poslední době objevily v českých médiích a neměly by vás minout?
Karenční doba může skončit, nemocným by se proplatily i první 3 dny
Pokud projde novela zákona, skončí třídenní karenční doba již v roce 2019. Protože se jedná o změnu, která nepotěší zaměstnavatele i OSVČ, počítá novela s kompenzací ve formě snížení pojistného na nemocenské pojištění. Řada zaměstnanců běžně v krátkodobé nemoci v zaměstnání zůstává nebo čerpá řádnou dovolenou – a to z obavy ze ztráty výdělku. Změna by tak mohla částečně napravit sociální situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých (matek samoživitelek nebo invalidů).
Pro zaměstnavatele by vyplácení náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti znamenalo v roce 2019 přímé zvýšení nákladů na výplatu náhrady mzdy o cca 2,9 miliardy korun. Logicky lze předpokládat, že zrušením karenční doby dojde k okamžitému nárůstu nemocnosti.
Málokterá kontrola EET plní svůj účel
Kontroly EET podle poctivých obchodníků neplní svůj účel. Díky různým výjimkám a nedůslednému postihování podvodníků stát pohřbil myšlenku a hlavní smysl elektronické evidence tržeb. Obchodníci, kteří se před zavedením EET dlouhodobě vyhýbali placení daní, si totiž ani po zavedení EET nedělají s evidencí tržeb hlavu. Dobře se to ukazuje na příkladu vietnamských večerek – podle průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) nevydává účtenky možná víc jak 19 % prodejců spadající do této kategorie.
Podle asociace kontrola EET dopadne zpravidla na poctivé obchodníky, a to i opakovaně. Proč? Nejspíš si finanční správa nechce přidělávat problémy s nepoctivými prodejci. Finanční správa se brání a dodává, že do srpna během kontrol zjistila závady u 27 % kontrolovaných prodejců a celková výše pokut dosáhla 79 milionů 321 tisíc Kč.
Na finanční správu chodí čím dál víc podnětů na pochybné příjmy
Nenahlásí-li občané příjmy, které se nemusejí psát do daňových přiznání, riskují do budoucna kontrolu z finančního úřadu, která bude zjišťovat zda nenabyli majetek pochybným způsobem. Příjmy osvobozené od daně za rok 2017 nahlásilo 3 116 lidí – týká se to dědictví, prodeje firem a podílů v nich, prodeje akcií, výher v loterii.
Za celé fungování zákona dostala finanční správa 1 173 podnětů na pochybné příjmy, ovšem jen zlomek byl opodstatněný. Jen od 27 lidí si správa vyžádala prokázání původu majetku. Pokuta za nenahlášení příjmu může být až do výše 15 procent z nenahlášené částky.