Povinnosti zaměstnavatele spojené s nemocenským pojištěním není radno zanedbávat a vždy je důležité mít přehled o všech aktuálních právních úpravách. Aktuální situace kolem koronaviru zasáhla nemálo i oblast nemocenského pojištění. Proto se JUDr. František Vlasák v online kurzu Nemocenské pojištění a pojistné na sociální zabezpečení v roce 2021 věnoval všem změnám, které přinesly obě vlny koronaviru do nemocenského pojištění. V tomto příspěvku jsme pro vás připravili některé z otázek, které JUDr. Vlasákovi pokládali během živého vysílání účastníci kurzu.
1. Má na krizové ošetřovné nárok zaměstnanec, který pracuje na DPČ s příjmem nad 3 000 Kč a u DPP s příjmem nad 10 000 Kč? Nárok vzniká tedy jen tehdy, pokud je placeno nemocenské pojištění?
Zaměstnanec, který pracuje s příjmem DPČ nad 3 000 Kč má na toto ošetřovné nárok. Pokud má příjem sjednaný pod 3 000 Kč, má nárok tehdy, pokud ke vzniku potřeby ošetřování došlo v kalendářním měsíci, kdy byl účasten nemocenského pojištění. To znamená, že pokud si vydělal alespoň 3 000 Kč nebo nebyl registrován k nemocenskému pojištění, ale ve třech bezprostředně předcházejících kalendářích měsících ano, má nárok na dávku, i když v daném měsíci nebyl účasten nemocenského pojištění.
V případě DPP je situace jiná. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v těch kalendářních měsících, kde má příjem vyšší než 10 000 Kč. Čili pokud měl v kalendářním měsíci příjem vyšší než 10 000 Kč, je pojištěn a má nárok na ošetřovné. Pokud neměl tento příjem, mohl by mít nárok na ošetřovné pouze tehdy, pokud by v předchozích 3 měsících byl pojištěn. Ovšem musel by v každém měsíci mít příjem vyšší než 10 000 Kč.
2. Dítě zaměstnankyně muselo do karantény z důvodu pozitivního výsledků učitelky. Má zaměstnankyně nárok na ošetřovné?
Ano, pokud dítě bylo dáno do karantény, zaměstnankyně má nárok na ošetřovné na péči o dítě ve věku do 10 let. Zaměstnanci pracující na základě DPP nebo DPČ na ošetřovné v takové případě ale nárok nemají. Těmto by nárok vznikl až po uzavření školy.
3. Jakým způsobem lze opravit údaje na již odeslaném tiskopisu Záznamy zaměstnavatele k žádosti o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského zařízení? V tiskopise zaměstnavatel zapomněl zakřížkovat dny 29. 10. a 30. 10., což jsou dny, za které se ošetřovné neposkytuje. Výše uvedený tiskopis s nesprávnými údaji jsme již odeslali přes ePortál datovou schránkou 16. 10. 2020.
Nemusel by to být velký problém, protože všichni víme, že tyto dny byly vyhlášeny prázdniny, za které se ošetřovné neposkytuje. Řešil bych to následovně: Pokud jste v tiskopisu cokoliv nesprávně zakroužkovali, okamžitě sdělte ČSSZ o jakou chybu se jedná a že ji nyní opravíte. Stejná situace může nastat i při výkazu dnů, kdy zaměstnanec pracoval. A v případě, že tam vznikne přeplatek na dávce díky nesprávně uvedeným údajům, jste povinni ten přeplatek vrátit.
Nicméně v těchto dnech (29. a 30. 10.) byly prázdniny, za které nenáleží nárok obecně a jestli by vznikl nějaký spor o tu povinnost vrátit přeplatek, argumentoval bych jako zaměstnavatel tím, že i když jsem to nesprávně uvedl, nemohlo to mít význam z hlediska vzniku přeplatku na dávku, protože přeplatek vznikl z jiného důvodu. Byl vyplacen za dny, kdy na dávku neměl zaměstnanec nárok.
4. Zaměstnavatel má čtyři zaměstnance k 31. 3. 2020. K 31. 7. 2020 má stále čtyři zaměstnance, ale jeden je na pracovní neschopnosti. Podmínku vyměřovacího základu splňuje. Má firma nárok na prominutí pojistného?
Zde se jedná o zákon 300/2020 Sb. o prominutí pojistného zaměstnavatelům. V tomto případ není důležité, zda je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, důležité je, že počet zaměstnanců neklesl pod 90 %, při tom srovnání. Pokud tedy by byly srovnatelné i vyměřovací základy, čili pokud ostatním zaměstnancům zaplatila firma tolik, aby souhrn vyměřovacích základů neklesl pod 90 % od března, v takovém případě stále existuje nárok na prominutí pojistného.
5. Pokud má zaměstnanec uzavřen pracovní poměr u dvou různých zaměstnavatelů, např. 0,5 u jednoho a 0,25 úvazku u druhého, může žádat o ošetřovné prostřednictvím obou zaměstnavatelů? Pokud ano, tak má dvakrát nárok na krácenou částku z 400 Kč na den? Nebo je nárok jen jedenkrát a zvolí si, u kterého zaměstnavatele o dávku požádá?
V případě, že má zaměstnavatel dva pracovní poměry u dvou různých zaměstnavatelů, musí žádat o ošetřovné u obou zaměstnavatelů. Pokud by požádal jen u jednoho, dávka by se počítala pouze z jednoho zaměstnání a byla by snížena jen třeba na ten koeficient 0,5. Jakmile požádá o ošetřovné u obou, posuzují se nároky z každého zaměstnání samostatně, ale dávku dostane vyplacenou dohromady jednou souhrnnou částkou. V tomto případě by ten koeficient byl 0,75.
Znamená to, že je sice nutné v každém zaměstnání o ošetřovné požádat zvlášť, ale dávka se pak vyplatí dohromady. Také v každém zaměstnání se musí sledovat podmínky samostatně. Pokud by zaměstnanec v prvním zaměstnání vykonával práci, ale v druhém ne a nastoupil na ošetřovné, má na ošetřovné z druhého zaměstnání nárok.
6. Jak postupovat v případě, že se uzavřou školy v Polsku, ale u nás děti ve škole jsou? Bude mít polská zaměstnankyně nárok na ošetřovné?
Nárok na ošetřovné může vzniknout, protože dítě nemůže navštěvovat školu, která je z rozhodnutí příslušného orgánu uzavřena. Právní úprava nerozlišuje, jestli se jedná o českou školu zavřenou českým orgánem nebo polskou školu zavřenou polským orgánem. Jedná-li se o sobu, která je v pracovním poměru, nárok na ošetřovné jí vzniká.