Kdy se investice změní na dlouhodobý hmotný majetek?

Dlouhodobý majetek patří spolu s oběžným majetkem mezi základní složky aktiv každého podniku. Oblast dlouhodobého hmotného majetku je velmi rozsáhlá a ne vždy se v ní podnikatelé bez pomoci zkušených účetních orientují. I proto bylo toto téma zařazeno do online kurzu Účetnictví pro manažery. Z účetního a daňového pohledu je za dlouhodobý majetek nutné považovat každou pořízenou investici nad 40 000 Kč, která je v podniku využívána déle než jeden rok.

Při pořízení jakéhokoliv majetku musí účetní jednotky správně určit okamžik zahájení pořízení a okamžik ukončení pořízení dlouhodobého majetku a jeho následné zařazení do používání.

Správné určení období, po které se majetek nachází ve fázi pořizování, je klíčové pro správné vyčíslení nákladů spojených s pořízeným majetkem, a správným stanovením pořizovací ceny majetku při jeho zařazení do používání. Pokud firma vynaloží velkou investici třeba do pořízení výrobní linky, počítá s tím, že tuto investici následně promítne do nákladů skrze odpisy. S těmi ovšem může začít pracovat až ve chvíli, kdy jsou veškeré stroje na základě užívání zařazeny do kategorie dlouhodobého hmotného majetku. Související náklady naběhlé do tohoto okamžiku jen zvýší ocenění investice, zatímco ty pozdější obvykle mohou být přímo provozními náklady. V případě pořízení vozidla jej lze zařadit do používání až v okamžiku, kdy budou zajištěna veškerá osvědčení, která umožní toto vozidlo používat na silnici.

Při pořízení finančně a zejména časově náročných investic musí pořizovatel správně určit dva hraniční okamžiky: 1. zahájení pořízení majetku a 2. ukončení pořízení majetku, kdy dojde k jeho zařazení do používání.

Kdy se tedy z investice stane dlouhodobý hmotný majetek?

Investiční náklady vstupují do ocenění hmotného majetku pouze do doby jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání. Tímto okamžikem se totiž z nedokončeného (pořizovaného) dlouhodobého hmotného majetku stává řádný. Do jeho ocenění nepatří náklady spojené s přípravou a zabezpečením, které vznikly po uvedení majetku do užívání. Kdy nastane onen klíčový okamžik „uvedení dlouhodobého hmotného majetku do stavu způsobilého k užívání“? Správnou definici je možné najít ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele  § 7 odst. 11:

„… dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu).

Těmi zvláštními právními předpisy například rozumíme:

Do kategorie dlouhodobého hmotného majetku se investice také dostane ve chvíli, kdy nevyžaduje montáž u nabyvatele nebo již dříve před předáním uživateli byla uvedena do stavu způsobilého k užívání. Příkladem je koupě budovy, která již před tím sloužila svému účelu – tedy není nutné trvat na ověření schopnosti provozu. Naproti tomu výrobní linka po převozu k majiteli vyžaduje montáž a teprve poté jsou splněny veškeré technické funkce a povinnosti stanovené pro její užívání.

V případě chybně určeného okamžiku zahájení nebo ukončení pořizování investice bude s velkou pravděpodobností špatně oceněna. A jelikož se dlouhodobý majetek odepisuje mnoho let, nepříjemné dopady chybného ocenění mohou mít za následek dlouhodobé špatné nastavení jednotlivých odpisů.

Jak na odpisy hmotného majetku?

Odpisy dlouhodobého hmotného majetku jsou důležité pro právnické i fyzické osoby. Dlouhodobý hmotný majetek se nespotřebovává jednorázově, a proto se jeho opotřebení vyjadřuje pomocí odpisů.

Do jedné z 6 odpisových skupin podle § 30 ZDP musí poplatník uvést majetek již v prvním roce jeho používání. Právě zařazení do těchto skupin určuje dobu odpisování hmotného majetku:

  1. odpisová skupina (Minimální doba odpisování je stanovena na 3 roky) – počítače, programové vybavení, kancelářské zařízení, zvířata, televizní kamery apod.
  2. odpisová skupina (Minimální doba odpisování je stanovena na 5 let) – stroje a zařízení, nákladní vozy, traktory, dvoustopá motorová vozidla osobní, plastové prefabrikované stavební části a celky, čerpadla, jeřáby stavební, chladicí a mrazicí zařízení, prodejní automaty, obráběcí a tvářecí stroje, vysílací přístroje pro rozhlasové a televizní vysílání, trolejbusy, letadla apod.
  3. odpisová skupina (Minimální doba odpisování je stanovena na 10 let) – kovové konstrukce pro mosty, manipulační technika, lodě, výtahy, kovové výrobky, prefabrikované a stavební části z betonu a železobetonu, kovové nádrže, zásobníky, kontejnery, parní kotle, turbíny, pece, hořáky, jeřáby, klimatizační zařízení, elektromotory, generátory, transformátory, lokomotivy apod.
  4. odpisová skupina (Minimální doba odpisování je stanovena na 20 let) – produktovody (plynovody, ropovody, vodovody atp.), věže, stožáry, komíny, sila, budovy ze dřeva a plastů, oplocení budov a inženýrských staveb, sila, vedení místní a dálková trubní, telekomunikační a elektrická, věže, stožáry, stavby elektráren, průmyslové komíny, koupaliště apod.
  5. odpisová skupina (Minimální doba odpisování je stanovena na 30 let) – budovy kromě budov uvedených v odpisové skupině 4. a 6., dálnice, silnice, komunikace, mosty, tunely, podjezdy, podchody, přístavy, přehrady, objekty čistíren odpadních vod, studny, kašny, stavby pro sport a rekreaci apod.
  6. odpisová skupina (Minimální doba odpisování je stanovena na 50 let) – budovy hotelů, administrativní, domů, pro společenské a kulturní účely, podzemní obchodní střediska, muzea a knihovny, historické nebo kulturní památky apod.

Odpisování dlouhodobého hmotného majetku plní dvě důležité funkce. Jednak reflektuje postupný pokles hodnoty majetku, a jednak jsou tyto daňově uznatelné náklady důležitým nástrojem optimalizace v oblasti daně z příjmů. Více informací k odpisování majetku najdete v článku Daňově uznatelné náklady: Účetní a daňové odpisy hmotného/nehmotného majetku.