V průběhu roku 2016 došlo k legislativním změnám v systému sběru a zpracování dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie – v Intrastatu. A abyste v těchto změnách netápali, připravili jsme ve spolupráci s lektorem Markem Reinohou školení Intrastat v roce 2017, ve kterém jste měli možnost se se změnami definujícími pravidla vykazování Intrastatu podrobně seznámit.
Základní předpisy, které definují Intrastat jsou pochopitelně vydávány orgány Evropské unie. Unijní předpisy ovšem členským státům umožňují upravit nařízení podle národních potřeb a je proto nutné v praxi propojovat unijní legislativu s českými nařízeními, které ji doplňují. Na konci července 2016 vyšel nový celní zákon (242/2016 Sb.), který Intrastat definuje jako zákonnou povinnost zpravodajských jednotek. Také jsou v něm uvedeny kompetence celních orgánů v závislosti na vykazování Intrastatu – sankce, povinnosti a práva celních orgánů během kontroly. Na celní zákon se rovněž odkazuje nařízení vlády č. 244/2016 Sb., které provádí některá jeho ustanovení v oblasti statistiky – dochází ke změně kursu používaného pro přepočet z cizí měny z kursu celního na kurs používaný pro přepočet hodnoty zboží v rámci DPH. Poslední národní úprava unijních nařízení je sdělení Českého statistického úřadu č. 405/2016 Sb., které aktualizuje Seznam vybraného zboží a doplňkových statistických znaků (pozn. tento dokument je dostupný společně s videozáznamem a v průběhu školení se na něj lektor několikrát odkazuje).
A o jakých pohybech/transakcích je nutné údaje do výkazu Intrastatu uvádět a jsou tedy předmětem vykazování? To není jednoduchá otázka, protože pokyny k tomu, co a jak vykazovat, najdeme roztříštěné hned v několika předpisech. Marek Reinoha v rámci školení, ale připravil přehled, díky němuž se můžete velmi rychle v této problematice zorientovat. Stačí jen zhlédnout pořízený videozáznam z naší videodatabáze.
Jak určit předmět vykazování?
To, o co při vykazování v Intrastatu jde, je samozřejmě zboží – musí mít status hmotné věci nebo se musí jednat o elektrickou energii (tyto skupiny lze zařadit do kombinované nomenklatury celního sazebníku). Ale jedná se pouze o zboží, které má status unijního zboží a je možné s ním nakládat zcela volně. Zcela bez omezení ho můžeme přijímat, zpracovávat a obchodovat s ním dále, aniž bychom potřebovali celní prohlášení. Blíže se jedná o zboží, které bylo:
- zcela získáno (vytěženo, vyloveno, sklizeno apod.) nebo vyrobeno na území EU
- dovezeno ze třetí země a celními úřady propuštěno do volného oběhu
- vyrobené nebo získané kombinací dvou předchozích možností
Předmětem vykazování ve statistice Intrastat je pak vždy pouze pohyb zboží – odeslání (pohyb zboží začal v ČR a skončil v jiném členském státě) a přijetí (opačný proces, při kterém je zboží posláno z jiného státu EU do ČR). Nejdůležitějším dokladem pro správné vykazování Intrastatu je tedy přepravní doklad, který definuje, kde přeprava začala a skončila. Často se ale stává, že zpravodajská jednotka (fyzická či právnická osoba) ve svých výkazech vykazuje sice správné údaje, ale o nesprávných pohybech. Jednoduchým příkladem, kdy bývá pohyb zboží špatně pochopen, je situace, při níž český kupující nakoupí zboží od dodavatele z Německa a bezprostředně ho prodá koncovému zákazníkovi v Rakousku. Zboží tak putuje na základě obchodně právních vztahů přes ČR, ale přímo mezi těmito dvěma cizími státy a to bez zastávky- pohyb začal v Německu a skončil v Rakousku. Český kupující pak v tomto případě nesmí ve statistice Intrastat vykázat vůbec nic.
Na několika dalších praktických příkladech pak lektor názorně vysvětloval, jaké pohyby a transakce by do výkazu Intrastatu mohly patřit.
Ne vše do výkazu patří
Marek Reinoha během školení ale také zdůraznil, že existují případy, kdy se jedná o unijní zboží ve správně definovaném pohybu, ale od zápisu do výkazu Intrastat je osvobozeno. Které zboží je tedy z výkazu vyjmuto? Zejména se jedná o zboží pro přechodné použití za splnění tří vzájemně se doplňujících podmínek. Zboží nesmí být nijak přepracováno a musí se vrátit ve stejném stavu, v jakém ho firma přijala. Přechodně užíváno nesmí být déle jak 24 měsíců a pohyb takového zboží nesmí být vykazován pro účely DPH – je tedy stále ve vlastnictví subjektu, který ho poskytl. Jedná se tak o zboží, které je poskytnuto na veletrhy, výstavy, pronajaté a zapůjčené zboží. Může se také jednat o zboží, které si přiveze pracovník do jiného státu EU k výkonu svého povolání.
Nevykazují se ani dodávky nosičů informací za předpokladu, že samotný nosič není předmětem obchodu a informace, kterou přenáší je vytvořena na zakázku pro konkrétního zákazníka. Dále také reklamní materiály (brožury, letáky apod.) a obchodní vzorky pokud jsou oboje dodávány bezúplatně. Zboží, které slouží k opravě – nevykazuje se při cestě na opravu, ani po ní. Podobně je tomu i u reklamovaného zboží. Pohyby vráceného a náhradního zboží není nutné v Intrastatu vykazovat za podmínky, že k přijetí zboží a jeho odeslání dojde v období jednoho měsíce.
A co když někde uděláme chybu…
Každá zpravodajská jednotka musí jakoukoliv chybu či nepřesnost zapsanou ve výkazu Intrastat opravit, a to i v případě, že by byl výkaz již podaný. Důležité je nezapomenout na všechny pohyby zboží, které do Intrastatu patří a případné nedostatky doplnit. Za chybu je pak samozřejmě považován pohyb, který nesplňuje pravidla daná unijními a národními předpisy a objeví se ve výkazu. Chybu opravíme tím způsobem, že k původnímu výkazu vystavíme opravný výkaz a to nejpozději do 30 dnů od doby, kdy jsme nesrovnalosti nebo nepřesnosti objevili.
Ale vystavování opravných výkazů není neomezené. Výkazy podané za jeden kalendářní rok je možné opravovat nejpozději ve lhůtě pro podání řádného výkazu Intrastat za měsíc červen následujícího roku. A co se stane, když zjistíte chybu ve výkazu z loňského roku a je například září? Na to má Marek Reinoha jednoduchou odpověď. Musíte počkat, jestli na chybu přijde i celní úřad při některé ze svých kontrol. Pak může být firma za své pochybení sankcionována. Existuje jen pár výjimek, za kterých není nutné chyby a nesrovnalosti ve vykazování Intrastatu opravovat. Jedná se o nepřesnosti spojené s fakturovanou hodnotou zboží v tom případě, že hodnota opravené částky nepřesáhne 5 %. Ani nesprávně uvedené množství zboží není nutné vždy opravovat. A i zde svou roli hraje hodnota 5 % – v případě, že se opravou nezmění množství zboží (vyjádřeno v některé z měrných jednotek) o více jak 5 %, může výkaz zůstat ve stejné podobě.
Pokud potřebujete o Intrastatu vědět víc, můžete si pustit celý videozáznam školení Intrastat v roce 2017, který jsme ze živého školení pořídili. Najdete v něm také kompetence celních úřadů, využití vnitrofiremních informačních systémů pro získávání informací do výkazu Intrastat i třeba provázanost vykazování pohybu zboží s uplatňováním DPH.