Pokud pracujete v nadnárodním podniku není pro vás nejspíš termín transferové ceny (používá se i označení převodní ceny) ničím novým. Obchodní vztahy mezi nadnárodními společnostmi ale nejsou jednoduchou záležitostí a orientace v daňových normách pro obchodování mezi spojenými osobami je občas tvrdým oříškem i pro zkušené daňové poradce. Proto jsme pro vás ve spolupráci s Ing. Lenkou Kruntorádovou MBA připravili webinář Finanční transakce mezi obchodními organizacemi, transferové ceny.
“Protože česká ekonomika je samozřejmě otevřenou ekonomikou, normy spojené s transferovými cenami se České republiky velmi úzce dotýkají,” zmínila hned v úvodu webináře lektorka Ing. Lenka Kruntorádová MBA. Celá řada zisků dceřiných společností, které jsou umístěné na území našeho státu, je totiž velmi často odkloňována mimo naši republiku. Pak jsou i daňové odvody v rámci korporátní daně mnohem nižší, protože zdanitelné zisky v rámci spřízněných společností často plynou do zemí s nižší mírou zdanění.
Řešením jsou transferové ceny kontrolované daňovou správou, za které jsou realizovány určité služby nebo dodáno zboží v rámci spřízněných společností. Nastavení transferových cen zajistí, aby jejich výše odpovídala cenám, které by mohly být dosaženy mezi zcela nezávislými subjekty ve srovnatelných obchodních vztazích. Takováto cena je označována jako cena obvyklá.
Výše transferové ceny se tedy stanoví z tzv. obvyklé ceny, ale pokud není možné zjistit obvyklou cenu, vychází se z ceny zjištěné podle zákona o oceňování majetku. Při stanovení transferových cen se jedná o ceny, které mohou být vytvořeny jinak než na základě tržní nabídky a poptávky a jsou proto zcela umělé.
Úskalí doprovázející transferové ceny
V evropském měřítku udává mantinely pro uchopení transferových cen Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která v jedné ze svých stěžejních směrnic definovala tzv. princip tržního odstupu – specifická pravidla obchodu mezi spojenými osobami. Pokud je tento princip porušen vzniká ona situace, v níž se obchodní ceny mezi spojenými osobami liší od cen pro nezávislé obchodní partnery. Pokud firma uspokojivě nedoloží důvod rozdílných cen, může jí správce daně o onen rozdíl zvýšit základ daně a doměřit daň včetně souvisejících daňových sankcí.
Bohužel povinná transferová dokumentace k transakcím se spojenými osobami není na rozdíl od okolních států v českém daňovém řádu dosud ukotvena. Navíc samotná existence transferových cen není zárukou stoprocentní ochrany před přeléváním zisků mezi dceřinými společnostmi nadnárodních firem. Koncept transferových cen je totiž velmi často zneužíván i přes existenci jednotné definice pravidel pro tvorbu transferového oceňování v rámci nadnárodních podniků.
Příčiny selhání transferového oceňování a neefektivity daňových kontrol spočívají zejména v těchto bodech:
- Při některých obchodních vztazích v rámci nadnárodních společností neexistují vhodné metody pro stanovení správnosti transferových cen.
- Pravidla pro tvorbu transferových cen jsou nedostatečná, volná a daňová správa neví, jak při kontrole efektivně postupovat.
- Zejména díky globalizaci a redukci nezávislých podniků, je mnohem složitější získat na trhu nezávislá data.
- Vyhledávání nezávislých subjektů v komerčních databázích jako je Amadeus nebo Albertina, má mnoho slabin, protože konečný výběr je vždy velmi subjektivní.
“Orientace českých daňových subjektů v této problematice je tak velmi stížená,” uzavírá výčet problému spojených s transferovými cenami Ing. Lenka Kruntorádová MBA.
Měla by dceřiná společnost mít vypracovanou transferovou dokumentaci?
Význam transferové dokumentace, pokud ji společnost vlastní a je správně sestavena, narůstá během daňové kontroly, kdy může být předložena správci daně a otočit tak důkazní břemeno. To znamená, že pokud finanční úřad stanovil transferové ceny jinak než kontrolovaný subjekt, je prokazování rozporu v transferových cenách na něm. “Správci daně ve většině případů nemají dostatek informací, aby mohli vyvrátit závěry, které má daný subjekt v transferové dokumentaci,” dodává lektorka.
Dokumentaci tvoří ekonomické skutečnosti a obecné informace o celé skupině podniků, které musí být použitelné pro celou EU. Na tuto část navazují specifické části dokumentace pro jednotlivé státy, která musí obsahovat podrobný popis podnikatelské činnosti a strategie, případně i změny v podnikatelské strategii oproti předchozímu roku. Také popis obchodních vztahů, kterých se podnik účastní se specifikací předmětu transakcí, jejich rozsahu a průběhu fakturace. A hlavně metodu týkající se výběru a uplatňování tvorby transferové ceny. Správce daně také důkladně zkoumá srovnávací analýzu, která musí být rovněž součástí transferové dokumentace.
Metody, které je možné použít pro stanovení transferové ceny jsou takovéto:
Tradiční transakční metody, které vychází ze znalosti ceny, příslušné marže a znalosti výrobků, které jsou srovnatelné.
- metoda srovnatelné nezávislé ceny: srovnává ceny v řízené transakci a v běžné transakci; je považována za nejjednodušší.
- metoda ceny při opětovném prodeji: vychází z ceny, za kterou je produkt koupený od spojeného podniku a prodán nezávislému podniku.
- metoda nákladů a přirážky: k nákladům, které má dodavatel na majetek či služby poskytované spojené osobě, jsou přičteny přirážky závislého dodavatele stanovené na bází tržního odstupu.
Transakční ziskové metody se používají, pokud není možné využít předchozí metody.
- metoda rozděleni zisku: tato metoda vychází z rozdělení zisku spojených podniků, kdy je celkový zisk z transakce rozdělen mezi sdružené podniky na základě analýzy zásluh jednotlivých podniků.
- transakční metoda čistého rozpětí: porovnává finanční ukazatele pro řízené transakce s ukazateli pro nezávislé transakce.
Transferové ceny a problematika obchodování mezi spojenými osobami patří už mnoho let mezi hlavní témata domácích i zahraničních daňových subjektů. Uplatnění a správné stanovení transferových cen je ovšem velmi složitým procesem, na který se ve velké míře zaměřují daňové kontroly. Ovšem jak bylo zmíněno v článku výše – dobře připravená transferová dokumentace výrazně mění pozici kontrolovaného subjektu v jeho prospěch.
Pokud jste hlavní účetní v mezinárodních podnicích, finanční ředitelé či majitelé firem, bude pro vás webinář Finanční transakce mezi obchodními organizacemi, transferové ceny cenným zdrojem informací z této oblasti. A určitě oceníte, že se lektorka Ing. Lenka Kruntorádová MBA ve webináři věnovala také problematickým příkladům ze současné praxe, včetně návodu, jak transferové ceny správně stanovit a doložit správci daně.