Účtování zásob – na toto nesmíte zapomenout

Velké množství větších i menších podniků musí v rámci své činnosti pracovat s uskladněným materiálem či zbožím. A ve formě zásob jsou pak určeny k dalšímu zpracování nebo k prodeji. Právě tyto zásoby, tvořící součást oběžného majetku podniku, zajišťují jeho provoz. Zásobám jsme se věnovali na webináři Účtování o zásobách s lektorem Tomášem Líbalem. A do tohoto článku jsme pro vás shrnuli důležité informace k ocenění zásob a k dalším náležitostem, jako je jejich inventarizace. Ve videu se poté můžete podívat na účtování zásob, které vám představí lektor Tomáš Líbal.

 

Zákonné rozdělení pro účtování zásob

  • Materiál

Pod tímto označením si u výrobních podniků můžeme představit zejména suroviny, náhradní díly, materiál, pomocné látky (třeba paliva), obaly (pokud jsou zahrnuty v ceně výrobku).

  • Zboží

Zboží je nejen to, co firma nakupuje a prodává beze změny dále. Ale může být vytvořeno i vlastní činností – a to tak, že ho umístíme do firemních prodejen.

  • Nedokončená výroba

Produkty, které nejsou už materiálem, ale zatím ani zbožím. A nepředstavují jen hmotné produkty, ale také nedokončené výkony jiných činností. Třeba v autoservisu je to velmi běžný jev – na opravě vozu se již začalo pracovat, stále čeká na dokončení, ale zavírá se účetní období a je nutné vynaložené náklady zaúčtovat.

  • Polotovary vlastní výroby

Produkty, které budou zkompletovány nebo dokončeny v dalším výrobním procesu do hotového výrobku. V automobilce se může jednat o hotový motor, který je nutné umístit do vozidla.

  • Výrobky

Určeny k prodeji mimo účetní jednotku nebo k vlastní spotřebě uvnitř jednotky.

  • Mladá a ostatní zvířata

Musí být nakoupena nebo odchována účetní jednotkou – zvířata ve výkrmu, kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, stáda dojnic a další.

  • Poskytnuté zálohy

I ty patří z hlediska vykázání v účetní rozvaze do zásob.

 

Jak zásoby ocenit?

Dříve než dojde k účtování zásob, je nutné je vyjádřit v peněžitých jednotkách – tedy ocenit. A to v tom okamžiku, kdy dochází ke vzniku účetního případu, tedy v případě nákupu zásob nebo při vytvoření zásob.

Přírůstek zásob

Pravidla pro oceňování přírůstků zásob určují, co patří a nepatří do pořizovací ceny, vlastních nákladů, reprodukční pořizovací ceny.

Pořizovací cenou se oceňují nakoupené zásoby, které mají svou kupní cenu a také náklady související s pořízením zásob jako je přeprava, pojistné, clo nebo provize. Úroky z úvěrů, kurzové rozdíly a sankce ze smluvních vztahů jako zásoby ocenit nelze.

Přírůstek zásob můžete ocenit také jako vlastní náklady a to v případě zásob, které firma sama vyrobila. Oceňují se buď v plné výši nebo na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou. Od roku 2016 nezahrnují vlastní náklady pouze přímé náklady spojené s vlastní výrobou nebo jinou činností, ale také variabilní a fixní nepřímé náklady, které se k činnostem vztahují. Do vlastních nákladů už ale nezahrnujeme náklady na prodej, administrativní náklady, náklady na skladování či přesun zásob v rámci skladů. Naopak je možné zahrnout spotřebu vody, plynu, elektřiny ve výrobě, odpisy budov používaných k výrobě, náklady na technickou přípravu výroby. Kalkulace, které by účetní jednotka pro ocenění chtěla použít, musí být k rozvahovému dni porovnány se skutečnými náklady.

Třetí institut oceňování je nejméně běžný. Reprodukční pořizovací cena totiž slouží pro zásoby, které firma obdrží bezúplatně – dar, dědictví, inventarizační přebytky, zásoby získané jako odpad.

Úbytek zásob

K ocenění úbytku zásob se používá metoda FIFO a metoda váženého aritmetického průměru z pořizovacích cen.

Podle metody FIFO se výdeje ze skladu oceňují postupně od nejstarších k nejmladším zásobám. Z hlediska praxe je nejpoužívanější metodou vážený aritmetický průměr – proměnlivý a periodický. Proměnlivý funguje na principu specifického softwaru, do kterého se při naskladnění zadávají zásoby (množství a ocenění) a při každém dalším naskladnění aktualizuje pořizovací ceny. Periodický princip je použitelný pro jednotku, která nemá k dispozici specifický software. Za určité období, které není delší jak měsíc, se vypočítá jediný průměr z pořizovacích cen.

Zhlédněte video o účtování zásob

Účtování pořízení nebo úbytku zásob se zpracovává způsobem A nebo B a je zcela na účetní jednotce, který způsob zvolí. V rámci jednoho druhu zásob se pak za určitých podmínek mohou tyto dva způsoby kombinovat, jen se musí účtování zásob odehrávat na samostatných analytických účtech. Kombinace ale mohou způsobovat problémy a nejsou v praxi příliš používány.



Inventarizace

Pokud se už bavíme o majetku a účtování zásob, měli bychom malou zmínku věnovat i inventarizaci. Právě na základě tohoto procesu mohou účetní jednotky zjistit, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Inventarizace se provádí v okamžiku, kdy sestavuji řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku – inventarizace je tzv. periodická.

V průběhu účetního období se pak provádí průběžná inventarizace u účetních jednotek, které mají velký objem zásob a zjištění stavu zásob k určitému datu by pro ně bylo náročné. Podmínkou je, že minimálně jednou za účetní období musí být každá položka inventarizací ověřena. Průběžnou inventarizaci můžeme použít u zásob, o kterých je účtováno podle druhu, místa uložení nebo podle hmotně odpovědných osob. A také u dlouhodobého hmotného majetku, protože je v neustálém pohybu a nemá stálé místo, kam by náležel.

Během provádění inventarizace musíte samozřejmě sepsat průkazný účetní záznam, který musí obsahovat určité náležitosti podle zákona o účetnictví.

  1. skutečný stav majetku a závazků, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit
  2. podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečného stavu a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury
  3. způsob zjišťování skutečných stavů
  4. ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila
  5. ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila
  6. okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka
  7. rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila
  8. okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury