U zaměstnanců v karanténě nebo těch, co nemůžou do zaměstnání docházet z důvodu nařízení vlády v souvislosti s mimořádným preventivními opatřeními, nyní narůstají pochybnosti o tom, v jaké výši jim bude ušlý výdělek nahrazen. Otázky vznikají také okolo mzdy a práce z domova. Videolektor pro vás sepsal nejčastější otázky, které doprovází oblast náhrady mzdy.
Co je kurzarbeit?
Jedná se o zavedený německý model pro ochranu zaměstnanosti. Principiálně funguje tak, že když firma nemá dost zakázek, namísto propouštění jen zkrátí lidem úvazky a platí jim jen část mzdy. Zbytek doplácí stát, aby předešel nezaměstnanosti. Okamžitou pomoc firmám a ochranu pracovních míst schválila vláda na základě mimořádného programu Antivirus – ten se kurzarbeitem inspiroval. Přehledné informace o tomto programu najdete ZDE.
Firmy mohou o náhrady v rámci programu Antivirus žádat za dobu od začátku nouzového stavu (12. března) do konce dubna. Program se spustil 6.4.2020, zažádat o náhradu lze přímo na stránkách MPSV.
Zaměstnanec nemůže chodit do zaměstnání z důvodu uzavření pracoviště nebo rozhodnutí zaměstnavatele. Má nárok na náhradu mzdy?
Došlo-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas ve vazbě na mimořádná preventivní opatření a zaměstnavatel zaměstnanci nyní nemůže nadále přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou
překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce. Po dobu jejího trvání
zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. Pokud firma nebo provozovna spadá mezi odvětví vyjmenovaná ve vládním nařízení o povinném uzavření provozu, dostane zaměstnavatel podle mimořádného programu Antivirus od státu zpět 80 % ze mzdy.
V současné situaci jsou provozovny pro veřejnost uzavřeny, ale výkon práce v nich je nadále možný. Zaměstnavatel se se zaměstnancem tak mohou dohodnout na změně sjednaného druhu práce (na dobu určitou), změně rozvrhu pracovní doby apod.
Pobírá zaměstnanec v karanténě mzdu?
Od zaměstnavatele obdrží zaměstnanec během prvních 14 pracovních dní 60 % z redukované průměrné hodinové mzdy. Podle mimořádného programu Antivirus, který vláda schválila 23.3., dostane zaměstnavatel od státu 100 % vyplacené mzdy zpět. Od 15. kalendářního dne bude zaměstnanci vyplácena jako náhrada mzdy nemocenská, a to Českou správou sociálního zabezpečení.
Karanténu musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat potvrzením „Oznámení o nařízení karantény„, které vystavuje ošetřující lékař nebo hygienik. Správný výpočet náhrady mzdy (včetně aktuální výše redukčních hranic a popisu práce s nimi) během prvních 14 dní najdete v článku Náhrada mzdy při nemoci: 7 příkladů výpočtu.
Zaměstnanec nemůže zároveň pobírat mzdu a náhradu mzdy! Pokud tedy v karanténě pracuje, bude dostávat klasicky mzdu.
Podívejte se do videa na výši redukčních hranic:
– Jedná se o úryvek z online kurzu Nemocenské pojištění a pojistné na sociálním zabezpečení 2020–
Může zaměstnavatel nařídit dovolenou?
Na takovéto opatření zaměstnanec může nebo nemusí přistoupit, ale zaměstnavatel nemůže svým zaměstnancům dovolenou nařídit ze dne na den. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dní předem.
Ovlivní práce z domova mzdu zaměstnance?
Pokud zaměstnavatel nařídí svým zaměstnancům práci z domova, na jejich mzdě se to nijak neprojeví – běží ve stejné výši, jako by pracovali v místě výkonu zaměstnání. Jestliže nařídí zaměstnancům práci v noci nebo o víkendu, mají nárok na zákonné příplatky. Pokud si sami rozvrhnou práci tak, že se jí věnujete o víkendu nebo v noci, příplatky čerpat nemohou.
V jednom z online kurzů jsme se zabývali komplexní problematikou výpočtů ve mzdové účtárně a dalšími povinnostmi s tím spojenými. Podívejte se na něj: Výpočty ve mzdové účtárně, problematika pojistného.
Má na náhradu mzdy nárok i zaměstnanec spolupracující na DPČ nebo DPP?
Osobě pracující na DPČ nebo DPP vzniká nárok na náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a případné nemocenské jen v případě, že se účastní nemocenského pojištění a splňuje podmínky nároku na nemocenské.
DPP vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše vyměřovacího základu (hrubého příjmu) v daném měsíci přesáhla částku 10 tisíc Kč. Od této hranice vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
V případě zaměstnání malého rozsahu, např. u DPČ, vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše příjmu dosáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. Z takového a vyššího příjmu se pak rovněž odvádí pojistné.
