Nezabavitelná částka v roce 2016, srážky, exekuce a oddlužení

Ačkoliv celkový počet občanů v exekuci v ČR začal klesat, roste počet těch, kteří mají čtyři a více exekucí (vícečetné exekuce). Potvrzují to mimo jiné statistiky Exekutorské komory ČR či ministerstva spravedlnosti. Přesto bylo loni v Česku zahájeno neuvěřitelných 782 tisíc exekucí a s nimi ruku v roce rostou i finanční a administrativní náklady zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelé se přitom shodují, že dalším zásadním problémem exekučních a insolvenčních srážek je také složitost a nejednoznačnost souvisejících právních výkladů. Standardní i některé složitější případy provádění srážek z pohledu zaměstnavatelů proto účetním ve firmách a pracovníkům ekonomických úseků vysvětluje specializovaný videokurz Srážky, exekuce, oddlužení z pohledu zaměstnavatele 2016, který je k dispozici 24 hodin denně na internetových stránkách on-line seminářů Videolektor.cz.

Videokurz zaměstnavatelům a jejich účetním pomáhá v mzdové praxi s pojmy jako je např. nezabavitelná částka v roce 2016, vyživované osoby, rozlišení srážek dle občanského soudního řádku, či vysvětluje, v jakém pořadí je nezbytné jednotlivé pohledávky vypořádat.

Dříve než se podrobněji podíváme na nezabavitelnou částku, kterou tvoří dvě složky – životní minimum a normativní náklady na bydlení – a která v roce 2016 činí 6 178, 67 Kč, krátce si představíme novelizace zákonů a nařízení, které je potřeba při provádění srážek ze mzdy zaměstnance zohledňovat.

Stěžejní legislativní rámec:

  • Insolvenční zákon, tedy zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Insolvenční zákon v roce 2015 novelizován nebyl, v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je však už připravena jeho novela. Zákon byl naposledy novelizován zákonem č. 294/2013 Sb. s účinností od 1. ledna 2014. Novelizací přibylo mj. společné oddlužení manželů a také oddlužení podnikatelů.
  • Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Když se podíváme na občanský soudní řád, ani nás skoro nepřekvapí, kolik novel v průběhu roku 2015 musel tento občanský soudní řád pojmout. Když pomineme novelu od 1. ledna 2014 (novelizován zákonem č. 293/2013 Sb.), datumově skoro po sobě následovaly následující novely:

od 1. 5. 2015 novelizován zákonem č. 87/2015 Sb.

od 1. 7. 2015 novelizován zákonem č. 139/2015 Sb.

od 1. 9. 2015 novelizován zákonem č. 164/2015 Sb.

od 1. 10. 2015 novelizován zákonem č. 205/2015 Sb.

  • Výše nezabavitelných částek se mění každý rok. Pro rok 2016 tato částka vyplývá z nařízení vlády č. 295/2015 Sb. o nezabavitelných částkách pro rok 2016.
  • Vztah k nezabavitelným částkám vzniká na základě jiných nařízení, a to většinou podle spotřebního koše předchozího roku, kdy se testuje výše nájemného a různé náklady, které s tím souvisí. Jedná se tedy o nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení (normativní náklady na bydlení).
  • Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
  • Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) v platném znění.

Nezabavitelná částka v roce 2016 se zvýšila

V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná částka. Jedná se o částku, která nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, tato částka mu musí být vždy vyplacena, neboť má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb.

Od roku 2016 se zvýšením nákladů na bydlení zvýšila také nezabavitelná částka (postupuje se podle nařízení vlády č. 295/2015 Sb.), a to na částku 6 178,67 Kč. Tato částka vychází jako 2/3 ze součtu životního minima jednotlivce a nákladů na bydlení. Na každou osobu vyživovanou dlužníkem se uplatní ¼ hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného.

Nezabavitelné částky rok 2016
Životní minimum jednotlivce  3.410 Kč
Náklady na bydlení  5.858 Kč
Základní nezabavitelná částka  9.268 Kč
2/3 základní nezabavitelné částky 6.178,67 Kč
¼ základní nezabavitelné částky 1.544,67 Kč
Maximum 1/3 zbytku mzdy  3.089 Kč

Základní nezabavitelná částka je velmi důležitá, protože nad tuto částku mzdové účetní zabírají celý zbytek čisté mzdy,“ upozorňuje Elen Vontorková v on-line semináři Srážky, exekuce, oddlužení z pohledu zaměstnavatele 2016.

Z této základní částky se vypočítávají dvě třetiny jako nezabavitelná částka pro dlužníka (zaměstnance) a za každou vyživovanou osobu dále z této částky se vypočítávají ve výši jedné čtvrtiny. „Musím ale upozornit, že zaokrouhlování těchto částek se provádí až při součtu, nikoliv samostatně,“ upřesňuje mzdovým účetním lektorka.

Vyživovaná osoba z pohledu srážek ze mzdy

Nicméně v praxi mzdovým účetním dělá stále problémy pro účely srážek posoudit vyživovanou osobu.

„Nejčastěji chyby pocházejí z toho, že vyživované osoby posuzujeme podle daní. Vodítkem by ale mělo být nařízení vlády č. 595/2006 Sb., v němž najdeme i to, které osoby můžeme považovat na vyživované,“ vysvětluje Elen Vontorková.

Kromě manžela či manželky povinného – a to i v případě, že má vlastní příjem – nebo vyživovaných dětí lze za vyživované osoby považovat také předky nebo rozvedeného manžela nebo manželku. „V takovém případě to ale nemůžou posoudit zaměstnavatelé a ani dlužník, ale soud. Zaměstnanec by tedy musel přinést rozhodnutí soudu, že tato osoba je započítávaná jako vyživovaná osoba,“ upozorňuje lektorka, která zároveň připomíná, že nezabavitelná částka se nezapočítává na vyživovanou osobu, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Uveďme si jednoduchý příklad:

Zaměstnanec má z prvního manželství dítě, řádně ho vyživuje a platí na něj výživné. Zaměstnavatel o tomto dítěti nemusí vědět (pokud zaměstnanec to sám zaměstnavateli nesdělí; daňové zvýhodnění na něj uplatnit stejně nelze, neboť není splněna podmínka společné domácnosti). Jestliže by na tohle dítě přestal zaměstnanec platit výživné a matka dítěte by záležitost řešila soudně, dorazí zaměstnavateli soudní rozhodnutí. V tomto případě toto dítě nelze uplatňovat jako vyživovanou osobu.

Další praktické rady a návody k postupování v souvislosti s prováděním srážek, vč. rozdílů mezi exekuci a insolvenci z pohledu zaměstnavatele, naleznete v samotném tříhodinovém videokurzu:

Srážky, exekuce, oddlužení z pohledu zaměstnavatele 2016.

Zdroj foto: pixabay.com/cs/n%C5%AF%C5%BEky-pen%C3%ADze-plat-zisk-bankovky-893152/