Oddlužení fyzických osob podle insolvenčního zákona: podmínky osobního bankrotu, způsoby oddlužení a další užitečné rady

Osobní bankrot (oddlužení fyzické osoby) může být pro zaměstnance ve vaší firmě vysvobozením z dluhů. S povinnostmi dlužníka, který se ocitne v osobním bankrotu, však přicházejí i nové povinnosti zaměstnavatele – v době probíhajícího insolvenčního řízení například deponuje exekuční srážky a po okamžiku schválení oddlužení je vyplatí insolvenčnímu správci, dále provádí srážky ze mzdy zaměstnance dle splátkového kalendáře a zasílá je insolvenčnímu správci, v neposlední řadě musí s insolvenčním správcem samozřejmě také komunikovat.

Postup zaměstnavatele při oddlužení zaměstnance, postup při nakládání s deponovanými částkami či proces insolvenčního řízení zaměstnavatelům a jejich mzdovým účetním přibližuje hlavně specializovaný videokurz Srážky, exekuce, oddlužení z pohledu zaměstnavatele 2016 (můžete jej zhlédnout nebo stáhnout do svého počítače na internetových stránkách účetních on-line seminářů Videolektor.cz).

Video pomáhá zaměstnavatelům vypořádat se s osobními bankroty zaměstnanců. Nicméně na úvod je potřeba také podotknout, že osobní bankrot, respektive proces oddlužení zaměstnance, se dnes netýká jen hrstky zaměstnanců a zaměstnavatelů. Například jen v dubnu 2016 přibylo 1523 nově vyhlášených osobních bankrotů, což je pro srovnání o 266 více než v březnu letošního roku a také nejvíce za posledních 13 měsíců. Vyplatí se proto mít kurz a potřebné informace po ruce dříve, než k osobnímu bankrotu některý z vašich zaměstnanců vůbec přistoupí.

Co to je osobní bankrot a oddlužení

První dlužníci mohli vstoupit do procesu oddlužení už 1. ledna 2008 podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nahradil úpravu této problematiky obsaženou v zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, přičemž insolvenční zákon upravuje řešení úpadku všech právnických i fyzických osob, tedy podnikatelů i nepodnikatelů.

V praxi se nicméně běžně setkáváme s pojmem osobní bankrot.

Osobní bankrot není nic jiného než jen výraz pro oddlužení fyzických osob. Mluví-li se tedy o někom, kdo chce vyhlásit osobní bankrot, je tím myšleno podání žádosti na řešení úpadku a oddlužení. Oddlužením se přitom rozumí řešení úpadku dlužníka, kdy dojde ke sjednocení dlužníkových dluhů. Pokud dlužník splní podmínky, které určuje insolvenční zákon, může si zajistit ochranu oddlužení.

Podmínky osobního bankrotu

Osoba, která může podat insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, musí naplňovat zákonem vyžadované znaky úpadku. Dlužník se nachází v úpadku, pokud:

  • má více věřitelů, nejméně však dva;
  • má peněžité závazky, s jejichž úhradou je více než 30 dnů v prodlení se splatnosti;
  • a není schopen tyto závazky plnit, tzn. že se nachází v platební neschopnosti.

Elen Vontorková, která se problematikou pracovně-právních vztahů, personalistikou, daňovými zákony, oddlužením, insolvencemi a finanční gramotností zabývá více než 20 let, zároveň upozorňuje, že ne všem dlužníkům osobní bankrot soud povolí.

„Insolvenční soud může jednání dlužníků, kteří ještě v pátek hrají na výherních automatech, prohrají hodně peněz a v pondělí už sepisují návrh na oddlužení, posoudit jako nečestné jednání a oddlužení nepovolí,“ uvádí jako příklad. Šanci na oddlužení mají podle ní jen poctiví dlužníci, kteří se ocitli ne svou vinou v nepříznivé situaci a své věřitele se snaží nadále uspokojit.

Způsoby oddlužení

Dříve než insolvenční soud povolí oddlužení, musí mít 100procentní přehled o tom, zda dlužník vlastní nebo nevlastní movité či nemovité věci, proto dlužník spolu s návrhem na oddlužení dokládá také své majetkové poměry.

Způsoby oddlužení se proto liší.

Prvně přistoupí insolvenční soud ke zjišťování majetkové podstaty, tzn. že odešle dotaz na katastrální úřad a evidenci vozidel, zda dlužník nevlastní nemovitost či vozidlo. „Pokud prodej tohoto majetku je schopen pokrýt část dluhů nebo všechny, firma zaměstnávající tohoto dlužníka se ani nedozví, že zaměstnanec je v insolvenci,“ říká Vontorková.

Druhým případem je forma splátkového kalendáře, která nastává až v okamžiku, kdy zaměstnanec žádný majetek nevlastní. Zaměstnavatel začne podle splátkového kalendáře posílat měsíční částky insolvenčnímu správci po dobu 5 let za dodržení určitých striktních podmínek (nebo do doby uhrazení 100 % závazků, podle toho se lhůta krátí).

„Pokud zaměstnanec zaměstnavatele (mzdovou účtárnu) požádá o vystavení mzdového listu za poslední tři roky, je zde podle mne tak 80procentní možnost, že zaměstnanec se chystá na oddlužení.“ Elen Vontorková

Podle vydaného potvrzení insolvenční soud bude schopen posoudit, jestli bude mít dlužník i do budoucna příjmy, ze kterých bude schopen zaplatit alespoň 30 % všech závazků.

Povinnosti dlužníka při povolení osobního bankrotu

„Insolvenční soudy nevidí rády, pokud přijde nějaký dlužník s návrhem na oddlužení a „sedí“ na nějakých 30 nebo 32 procentech, a to z toho důvodu, že zaměstnanec může být třeba dva nebo tři měsíce na nemocenské, nebude moct se poslat insolvenčnímu správci tak velká částka, čímž klesnou splátky pod 30 procent a může dojít k ukončení oddlužení,“ upozorňuje Vontorková.

Po dobu trvání účinků oddlužení formou splátkového kalendáře je dlužník povinen zejména:

  • vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, a pokud je nezaměstnaný, usilovat o získání příjmu,
  • hodnoty nabyté dědictvím a darem zpeněžit a finanční prostředky takto získané, stejně jako jiné mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
  • bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
  • vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců,
  • na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení,
  • nezvýhodňovat žádného z věřitelů, nezavazovat se k novým závazkům, které by dlužník nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Jak má postupovat zaměstnavatel vůči zaměstnanci v osobním bankrotu, které povinnosti na něj čekají a další užitečné rady naleznete ve videokurzu Srážky, exekuce, oddlužení z pohledu zaměstnavatele 2016, ve kterém Elen Vontorková upozorňuje na rozdělení srážek dle právních norem, typy srážek (přednostní, nepřednostní a jejich pořadí), dále na postup a povinnosti zaměstnavatele při provádění srážek u zaměstnance v insolvenci. Zároveň pomáhá jak stanovit, vypočíst a pracovat s nezabavitelnými částkami a mj. upozorňuje na legislativní změny v průběhu roku 2015 a 2016 – exekuce u dohod o provedení práce aj.

Foto k osobnímu bankrotu (oddlužení fyzických osob): ilustrační, zdroj: pixabay.com/cs/pracovn%C3%AD-podnik%C3%A1n%C3%AD-%C5%BEen-%C5%BEena-pr%C3%A1ce-1219889/