Při výpočtu mzdy nebo platu je správné stanovení průměrného výdělku velmi důležité. S průměrným výdělkem od zaměstnavatele pracuje například úřad práce při výpočtu podpory v nezaměstnanosti. Dále je důležitý při stanovení náhrad mzdy či platu zaměstnance a pro výpočet částek zákonných příplatků, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zúčtovat do mzdy nebo platu.
Pravidla pro výpočet průměrného výdělku jsou zakotvena v § 351 až § 362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Pro pracovněprávní účely se průměrný výdělek zjišťuje z vyměřovacího základu (hrubé mzdy) zaměstnance a ze skutečně odpracované doby v rozhodném období. V rámci rozhodného období se průměrný výdělek zjišťuje vždy k prvnímu dni prvního měsíce, který následuje po rozhodném období (za každé kalendářní čtvrtletí) – tedy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.
Další pravidla pro stanovení rozhodného období:
- při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí,
- při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období,
- pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
Výpočet průměrného hrubého hodinového výdělku
Zjištěný vyměřovací základ (hrubou mzdu) za uplynulé čtvrtletí, které předchází čtvrtletí na něž se průměrný výdělek zjišťuje, pak vydělíme skutečně odpracovanou dobou za toto čtvrtletí. Znamená to, že výpočet průměrného výdělku za první čtvrtletí zjistíme z rozhodného období čtvrtého čtvrtletí, průměrný výdělek na druhé čtvrtletí zjistíme z rozhodného období prvního čtvrtletí atd. Stanovený průměrný výdělek v rozhodném období nelze v průběhu čtvrtletí, na který se průměrný výdělek stanovil, měnit (např. při změně výše mzdy, platu, úvazku atd.).
Příklad č. 1:
Zaměstnanec skončil pracovní poměr 30. září. Z jakého rozhodného období zjistíme průměrný výdělek?
Řešení:
Průměrný výdělek zjistíme ze započitatelného příjmu zjištěného k 1.7. tedy ze 2. čtvrtletí. Tento postup bude zachován i pro zjištění průměrného výdělku pro stanovení podpory v nezaměstnanosti, ale i odstupného.
Příklad č. 2:
Zaměstnanec čerpal dovolenou od 15. 12. do 15. 1. následujícího roku. Z jakého rozhodného období se vypočte průměrný výdělek?
Řešení:
Pro dovolenou čerpanou od 15. 12. do 31. 12. použijeme započitatelný výdělek z rozhodného období za 3. kvartál a pro zbytek dovolené čerpané již od 1. 1. do 15. 1. následujícího roku pak bude započitatelný výdělek stanoven z rozhodného období pro 4. kvartál.
Příklad č. 3:
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dohodou se zaměstnancem až 2.1. Jaké použijete rozhodné období pro stanovení průměrného výdělku pro náhradu za státem uznaný svátek 1.1.?
Řešení:
S ohledem na skutečnost, že k 1. dni následujícího čtvrtletí, tj. k 1.1. mu ještě trval pracovní poměr stanovíme průměrný výdělek ze započitatelného příjmu zjištěného v rozhodném období 4. kvartál.
Příklad č. 4:
Zaměstnanec byl povýšen do vedoucí pozice dne 1. 5. Bude mít tento pracovní postup a s tím i navýšení jeho mzdy vliv na zjištění průměrného výdělku?
Řešení:
Zaměstnanci se zohlední navýšení jeho mzdy až pro zjištění průměrného výdělku ve 3. kvartálu. Průměrný výdělek pro 2. kvartál bude tak zjištěn ze započitatelného výdělku z rozhodného období prvního kvartálu.
Prioritou je zjištění průměrného hodinového výdělku, který se vytvoří ze součtu vyměřovacích základů zaměstnance v rozhodném období. Výsledek se poté vydělí skutečně odpracovanou dobou (hodinami). Takto zjištěný průměrný výdělek se pak zaokrouhlí na dvě desetinná místa.
Zaměstnanec měl v rozhodném období 4. kvartálu započitatelný příjem 95 896 Kč. Celkem odpracoval v tomto rozhodném období 555 hodin. Průměrný výdělek na první kvartál se stanoví:
95 896 Kč : 555 = 172,79 Kč. S vypočteným průměrným výdělkem budeme pracovat po celou dobu prvního kvartálu.
Průměrný hodinový výdělek je zásadní mzdový ukazatel, ze kterého se pak poskytují zaměstnanci veškeré náhrady mzdy a příplatkové nárokové složky ke mzdě, nebo platu.
Jaké příjmy jsou započitatelné do průměrného výdělku?
Mimo mzdu či plat se do započitatelného příjmu zahrnují i zákonné příplatkové složky, prémie a odměny, které zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci za mimořádnou práci, či dobrou kvalitu odvedené práce. Pokud zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytuje zaměstnanci naturální mzdu (výrobky, výkony nebo služby), musí být tato mzda vyjádřena v peněžní formě. Poté bude toto cenové vyjádření započteno pro účely stanovení průměrného výdělku.
Naopak nelze započítat odměnu za pracovní pohotovost, odměny při pracovním nebo životním jubileu, odměny při firemních výročích či náhrada mzdy při překážkách v práci a podobné.
Lektor Zdeněk Křížek v online školení Mzdová problematika v roce 2021 a 2022 představil mnoho dalších praktických příkladů. A to nejen pro výpočet průměrného výdělku, ale také pro stanovení příplatkových nárokových složek ke mzdě či platu nebo pro výpočet dovolené.