Přinášíme vám to nejdůležitější z oblasti účetnictví a daní. Jaké zprávy se v poslední době objevily v českých médiích a neměly by vás minout?
EET se nebude vztahovat na vánoční prodej kaprů
Vláda schválila výjimku z elektronické evidence tržeb pro vánoční prodej ryb a pro hluchoněmé a nevidomé podnikatele. Přitom obě tyto výjimky jsou dočasné. Provozovny, ve kterých se budou zabíjet, porcovat a prodávat sladkovodní ryby budou od povinnosti evidovat tržby osvobozeny od 14. do 24. prosince do roku 2019 včetně. Pro nevidomé skončí výjimka ve chvíli, kdy budou pro těžce zrakově postižené zpřístupněny informační systémy – internetová aplikace Elektronická evidence tržeb a Daňový portál a také pokladní systém, který bude přizpůsoben těžce zrakově postiženým.
Za udělenými výjimkami v obou případech stojí technické náležitosti, které mohou elektronickou evidenci tržeb u těchto subjektů ohrozit. V případě předvánočního prodeje ryb by mobilní tiskárny účtenek, které jsou vyrobeny pro práci při teplotě maximálně minus deset stupňů Celsia, mohli přestat fungovat – kvůli nízkým teplotám i vlhkosti. A vývoj a výroba systému, který by představoval bezproblémovou elektronickou evidenci tržeb pro sluchově postižené je velmi drahou záležitostí v porovnání s tím, jak velká by byla případná poptávka.
Změny v daňových zákonech se dotknou realit i daně z přidané hodnoty
Podnikatelé, kteří navštívili daňové a právní fórum se mohli účastnit debaty o stávajících i nových změnách v daňovém řádu. Mezi novinky budou patřit změny ve vykazování daně z přidané hodnoty, zpřísněná ochrana osobních údajů nebo i větší ochrana klientů na trhu s nemovitostmi.
“Lidé vkládají celoživotní úspory do obchodu s člověkem, který jim nedává žádné záruky,” řekl k chystaným změnám v oblasti realit, zejména se jedná o problém velkých transakcí bez kontroly, Martin Hrdlík z KPMG Legal. Prostor byl věnován i změnám v ochraně osobních údajů (GDPR), které začnou platit od května 2018. Za porušení nového ustanovení hrozí vysoké pokuty, ale podnikatelé byly ubezpečeni, že určitě nedojde k situaci, při níž by se začátkem května vtrhli do firem kontroloři a začali rozdávat likvidační pokuty za nedostatečnou ochranu dat.
Na fóru se hovořilo také o posledních úpravách zákona, zejména kontrolním hlášení a EET. A diskuze se neobešla ani bez připomínek k zajišťovacím příkazům, které umožňují úředníkům okamžitě zabavit majetek firem.
Finanční správa podezřívá některé prodejce aut z daňových podvodů
Berní správa v současnosti zadržuje nadměrné odpočty DPH i velkým zavedeným obchodníkům s automobily. Podle samotných prodejců je na vině nepochopení principu obchodu s vozidly. O tom, že nejsou podvodníci a stát na daních neobírají, se snaží úředníky přesvědčit už několik měsíců.
Podezřelé pro státní správu jsou například prodeje aut přes několik států. Prodejci se hájí tím, že jim jde pouze o nejlepší cenu a celý systém je podle zákonů legální. Automobilky určují pro jednotlivé země odlišné ceny. Prodejci tak nakoupí vozy ve státě Evropské unie, kde je jejich cena nižší, a po registraci je prodají výhodněji do jiné země. Kontroly se také zaměřily na další klasický postup při prodeji vozů – v případě, že výrobce určí auta pro tuzemský trh, prodejci tuto skutečnost obejdou prodejem do ciziny přes zprostředkovatele. Zdůrazňují, že jim jde o co nejvyšší prodej, nikoli o neoprávněné získání DPH od státu.
Podle Jířího Žežulky, daňového experta společnosti Apogeo, jde o nepochopení reexportu vozidel ze strany finanční správy. Obchodníci využívají pouze toho, že automobilky mají různé cenové politiky pro různé trhy. Nakupuje-li vývozce auta v Česku a prodává jinam, musí mít nadměrný odpočet DPH vždy.
A nakonec jedna zajímavost…
Jak dlouho trvá v Česku vyřízení daní?
Ze studie Světové banky vyplývá, že českým podnikatelům trvá vyřízení daní průměrně 248 hodin ročně. Ze 190 hodnocených zemí jsme obsadili 53. místo, což nás řadí mezi země, ve kterých trvá vyřídit daně spíše kratší dobu. Meziročně ale doba nutná k vyřízení daňových povinností v naší republice vzrostla o 14 dní – na vině je zejména zavedení kontrolního hlášení. Na Slovensku zaberou podnikatelům daně 190 hodin, v Rakousku 130 hodin, Němcům stačí 218 hodin, naopak v Polsku je číslo o trochu větší než u nás – 260 hodin.
Ač není výsledek úplně špatný a Česká republika obsadila zhruba stejnou pozici jako v minulém roce, je podle mluvčího rezortu financí Michala Žurovce co zlepšovat. Do budoucna by Ministerstvo financí rádo zmenšilo administrativu a snížilo daňovou zátěž. Toho by mělo docílit zavedením projektu Moje daně, který přinese jednodušší a přehlednější daňový systém, rozšíří elektronickou komunikaci a zefektivní práci finanční správy.
Pokud bychom chtěli znát hlavní důvod problémů s odvodem daní, nebude to určitě jejich samotné vyřízení, ale spíše problém vyznat se v různých typech odpočtů nebo méně typických daních, jako je třeba daň z převodu nemovitosti, darovací daň.
Jak získat ty nejaktuálnější znalosti v souvislosti se změnami zákonů od předních odborníků? Díky našemu předplatnému.