Účetnictví a daně neziskových organizací: Kdo je a kdo není neziskovou organizací

Účetnictví neziskových organizací se od roku 2016 významně mění, protože řada souvisejících zákonů, vyhlášek a českých účetních standardů byla s účinností od 1. ledna 2016 novelizována. Účetnictví a daně neziskových organizací je zároveň složité a košaté téma, u něhož z hlediska daňové správy nesprávně uplatněné postupy mou mít dalekosáhlé nepříznivé dopady na samotnou činnost občanských sdružení, o.p.s. či nadačních fondů.

„Od 1. ledna 2016 platí novela o účetnictví (zákon č. 221/2015 Sb.) – neziskové organizace jsou vesměs zařazené pod mikroúčetní jednotky a jako takové sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu a od 1. ledna 2016 zveřejňují účetní závěrku bez zisku a ztrát,“ upozorňuje na jednu z řady legislativních novinek majících vliv na vedení účetnictví neziskových organizací Ing. Lenka Kruntorádová, MBA, v on-line semináři Účetnictví a daně neziskových organizací 2015/2016 určeného občanským sdružením, obecně prospěšným organizacím, zájmovým sdružením právnických osob, nadacím i církevním organizacím.

Přitom doplňuje, že na zákon o účetnictví navazuje vyhláška, která byla rovněž novelizovaná (novela č. 324/2015 Sb.), podle které nadále platí, že neziskové organizace vedou účetnictví ve dvojím formátu: pokud mají vedlejší hospodářskou činnost, musí být odděleně účtovány od hlavní činnosti (vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů).

Na to samozřejmě navazují české účetní standardy 401 až 414. Významná je zejména novela, která platí od 1. 1. 2016 a která se týká českého účetního standardu č. 414.

„Zároveň upozorním, že novela zákona o účetnictví znamenala významnou renesanci jednoduchého účetnictví,“ doplňuje Lenka Kruntorádová ve webináři Videolektor.cz, ve kterém se mimo jiné zabývá i zdaněním neziskových organizací, a to jak z hlediska daně z příjmů právnických osob, tak z pohledu daně z přidané hodnoty. Pro ty, kteří se zabývají zdaněním neziskových organizací v praxi, je alespoň dobrou zprávou, že se na rozdíl od jiných záležitostí od 1. ledna 2014 nezměnilo, přičemž se neziskové organizace rozdělují na neziskové organizace s tzv. širokým a úzkým základem daně.

Významnou změnu pro činnost neziskových organizací by ale mohlo představovat přijetí zákona o statusu veřejně prospěšné společnosti.

 

Přijetí zákona o statusu veřejné prospěšnosti zatím v nedohlednu

Osud zákona o statusu veřejné prospěšnosti je ale v současnosti nejasný, protože jej naposledy v dubnu 2015 Senát Parlamentu ČR znovu zamítl. Zákon měl definovat činnosti, které neziskové organizace vykonávají v rámci své hlavní činnosti. A protože zákon o statusu veřejné prospěšnosti dosud není schválen, platí to, co mají neziskové organizace uvedené ve statusu nebo zřizovací listině (tedy podle § 17a zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů).

Důvodová zpráva k zákonu o statusu veřejné prospěšnosti mj. upozorňovala, že pojem veřejné prospěšnosti je pro právo neznámým pojmem a že v českém právním řádu neexistuje obecná úprava právnických osob vykonávající veřejně prospěšnou činnost či poskytující veřejně prospěšné služby.

„Jedná se o poměrně zásadní nedostatek českého právního řádu, který s sebou nese negativní důsledky. Jde především o skutečnost, že právní forma je upřednostňována před obsahem. Tento nedostatek je totiž nahrazován výkladem, že činnost k dosažení veřejného blaha je vykonávána výlučně nestátními neziskovými organizacemi. Za tyto „nestátní neziskové organizace“ jsou považovány obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církve a náboženské společnosti, evidované právnické osoby církví a náboženských společností a občanská sdružení. Takový přístup je však nekoncepční a ani není obvyklý jinde v Evropě. Pro výkon veřejně prospěšné činnosti není samozřejmě stěžejní právní forma právnické osoby, ale činnost samotná,“ uváděla důvodová zpráva jeden z důvodů, proč byla nová norma sepsána.

Ve většině evropských států je totiž veřejně prospěšná činnost určitého subjektu deklarována přiznáním statusu veřejné prospěšnosti, jehož získání je navázáno na prokázání výkonu určité činnosti, případně na následné rozhodnutí určité autority, která status veřejné prospěšnosti přiznává.

Pro neziskové organizace měl být zákon mimo jiné klíčový proto, že status veřejné prospěšnosti měl být zapsán do rejstříku jednotlivých neziskových organizací a na základě toho by mohly neziskové organizace například čerpat daňové úlevy. Souvislost by měl mít i na to, že společnost s ručením omezeným, za předpokladu, že má ve společenské smlouvě existenci neziskové činnosti, může tuto činnost provádět právě neziskovým způsobem.

K původnímu materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR, tedy Návrhu zákona o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku podle občanského zákoníku (zákon o statusu veřejné prospěšnosti), měli mj. výhrady i zaměstnavatelské svazy. Například Hospodářská komora ČR upozorňovala na nesprávné pojmosloví, protože  pojem veřejné prospěšnosti byl s účinností od 1. ledna 2014 definován již v ustanovení § 146 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a proto doporučovala, aby tuto definici používaly veškeré související právní předpisy, a to především daňové zákony.

„Z důvodu právní jistoty a předvídatelnosti práva by nemělo docházet k vytváření autonomních definic (jako je tomu v současné době u § 17a odst. 1 zákona o daních z příjmů). Je žádoucí zajistit jednotu výkladu a aplikace, čehož lze dosáhnout právě používáním jedné obecné definice,“ odůvodnila svou připomínku.

Kdo je a kdo není považován za neziskovou organizaci z hlediska daně z příjmů právnických osob


Od 1. ledna 2014 mezi veřejně prospěšné poplatníky se širokým základem daně patří veřejná vysoká škola, veřejně výzkumná instituce, obecně prospěšná společnost, ústav nebo poskytovatel zdravotních služeb.

Zatímco veřejná vysoká škola (zákon č. 111/1998 Sb.), veřejně výzkumná instituce (zákon č. 130/2002 Sb.), obecně prospěšná společnost (zákon č. 248/1995 Sb.) a ústav (v souladu s novým občanským zákoníkem) jsou jasně vymezené svou právní formou, poskytovatel zdravotních služeb činnostmi, které provádí.

Poskytovatelem zdravotních služeb je osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. „Kritériem posouzení, zda se jedná o neziskovou organizaci, je tedy její zřizovací listina, kde je jednoznačně určeno, na základě čeho byla tato nezisková organizace zřízena,“ upřesňuje Kruntorádová v on-line semináři, který můžete zhlédnout zde: Účetnictví a daně neziskových organizací 2015/2016.

V zákoně o daních z příjmů je vymezena ale i kategorie firem, které sice nemají ziskový charakter, ale z hlediska zákona o daních z příjmů právnických osob není na ně pohlíženo jako na neziskové organizace. „V praxi to znamená, že jsou stejně zdaňované jako podnikal,“ říká Kruntorádová s tím, že neziskové organizace mají tedy na rozdíl do podnikatelských subjektů výhodu v podobě odpočitatelné položky 300 000 Kč v běžných případech, ve specifických až 1 milion Kč.

Poplatníci, kteří nejsou veřejně prospěšnými poplatníky:

  • Profesní komora, nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů s výjimkou organizace zaměstnavatelů.
  • Také SVJ, tedy společenství vlastníků jednotek, od roku 2014 není považována za neziskovou organizaci. Podle Kruntorádové jsou společenství vlastníků jednotek kočkopsem: „Je to organizace, právnická osoba založená za účelem v podstatě správy domu, ale je jí zakázána právnická činnost.“
  • Určitý typ nadace: podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli, nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli (rodinná nadace).

Druhy neziskových organizací

  • Zájmová sdružení PO
  • Občanská sdružení-spolky
  • Odborové organizace
  • Politické strany s politická hnutí
  • Registrované církve a náboženské společnosti
  • Nadace a nadační fondy
  • OPS-ústavy
  • Veřejné vysoké školy
  • Společenství vlastníků jednotek

Všimněme si, že i když například SJV (společenství vlastníků jednotek) není zdaňováno stejným způsobem jako nezisková organizace, účtuje ve stejné účetní soustavě jako nezisková organizace.

Foto: pixabay.com/cs/marketing-%C5%BEeny-podniknout-obchodn%C3%AD-942996/