Za jakých podmínek se ze spolku stane plátce DPH?

Obecně se spolky a další neziskové sektory považují za subjekty, které nebyly zřízeny za účelem podnikání a tedy ani dosahování zisku. Pro zákon o DPH není směrodatné, zda některý subjekt podniká, ale jestli vykonává ekonomickou činnost – a to je už širší pojem. I spolek totiž může za svoji činnost získat peníze například tak, že pořádá různé akce, poskytuje služby svým členům nebo veřejnosti. Za jakých podmínek se ze spolku může stát plátce DPH si přečtěte v tomto článku. A pokud vás zajímá mnohem více z problematiky DPH neziskových organizací, doporučujeme vám kurz DPH pro neziskové organizace 2019 s Ing. Tomášem Doleželem.

Plátcem DPH se spolek stane za předpokladu, že je osobou povinnou k dani. A právě osoby povinné k dani – neziskové organizace i právnické osoby – vykonávají podle zákona ekonomickou činnost, jak jsme uvedli již v úvodním odstavci. Ekonomickou činností se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby. Během roku 2019 dojde v novele k upřesnění definice ekonomické činnosti. Soustavnost se již nebude posuzovat z hlediska činnosti, ale z hlediska dosahovaného příjmu. Pokud bude nezisková organizace pořádat vánoční trh a bude jej pořádat pravidelně, bude to soustavná činnost. I když ji nezisková organizace provozuje pouze jedenkrát za rok, jedná se o získávání pravidelného příjmu a princip soustavnosti je v tomto případě splněn.

Kromě soustavné činnosti musí také organizace fungovat za účelem získání příjmu (nikoliv dosahování zisku). Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je majetek využíván soustavně.

Pamatujte:

Ekonomická činnost není to stejné jako podnikání. Podnikání funguje z pohledu občanského zákoníku za účelem zisku, naopak ekonomická činnost závisí pouze na získání příjmů.

V oblasti neziskových organizací je posouzení podnikání důležité z hlediska daně z příjmů právnických osob nebo vykazování. Pokud spolek nechce mít jako hlavní činnost podnikání, nijak to neovlivní to, zda se z něj stane nebo nestane plátce DPH.


Komplexní informace o účetnictví a daních neziskových organizací, můžete mít vždy po ruce s naším speciálním balíčkem. Stačí kliknout a dozvíte se víc.


Plátce DPH a výše obratu

Kromě ekonomické činnosti musí nezisková organizace také splňovat podmínku obratu nad 1 mil. Kč za 12 kalendářních měsíců. Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku – např. prodej nemovitosti. Spolků, které by tuto podmínku obratu splňovali není mnoho – většinou provozují dobrovolnou činnost a na takovou částku tedy opravdu nedosáhnou.

Má nějaké povinnosti i neplátce DPH?

I když je nezisková organizace neplátcem DPH, neznamená to, že pro ni veškeré povinnosti vzhledem k DPH končí. Musí pečlivě hlídat, zda se nedostala do situace, v níž by se plátcem stala. Jako neplátce DPH musí sledovat hlavně obrat a zda se nestala osobou identifikovanou k dani.

Pokud nezisková organizace nevykonává ekonomickou činnost, nestane se osobou povinnou k dani a ani plátcem DPH. Ale může se stát osobou identifikovanou k dani. A z tohoto statusu může mít povinnosti vztahující se k DPH. Výkladu povinností osob identifikovaných k dani se lektor Ing. Tomáš Doležel na školení DPH pro neziskové organizace 2019 podrobně věnoval. Celý online kurz můžete po zakoupení zhlédnout pohodlně ze svého domova nebo kanceláře.

V praxi se často zapomíná na to, že je potřeba hlídat povinnost registrace za osobu identifikovanou k dani v případě obchodování se zahraničím. A to v těchto případech:

  • pořízení zboží z jiného členského státu EU (např. nákup knih nebo zboží na Amazonu),
  • přijetí služby ze zahraničí (např. reklama na Googlu, Facebooku), 
  • poskytnutí služby do jiného členského státu EU.