Vánoční svátky jsou už opravdu za dveřmi… Čas letí jak šílený a než se nadějeme, budeme zapalovat poslední svíci na adventním věnci, rozjímat u koled, stavět betlém a těšit se na rozbalování dárků pod stromečkem, ale i kapra a bramborový salát. Takto zná Vánoce asi většina z nás. Ale co jinde ve světě? Jak vypadají Vánoce třeba v Asii nebo jaké zvláštnosti bychom o Vánocích viděli v ostatních evropských státech? Pojďte s námi na malý výlet.
Vánoce na severu
Zpočátku měly oslavy Vánoc charakter připomínky zimního slunovratu, návratu slunce a teplejších i delších dnů. Severně od polárního kruhu totiž právě o Vánocích vrcholí polární noc a nedostatek světla je tak všudypřítomný. Kromě období mezi 24. až 26. prosincem je v severských státech velmi oblíbeným dnem i 13. prosinec – svátek svaté Lucie. Tradiční vánoční zvyky se ale už příliš nedodržují a Vánoce obyvatelé věnují spíš setkávání s přáteli a zimním sportům.
Ve Švédsku je hlavním symbolem Vánoc slaměný kozel julbock, se kterým se můžete potkat skoro v každé domácnosti, firmě, úřadu nebo na veřejných místech. Dárky rozdává stařeček Jultomten, kterému pomáhají mu roztomilí skřítci a trpaslíci. Téměř ve všech severských státech nosí dárky postava podobná stařečkovi nebo skřítkům.
V Dánsku a Norsku se vánoční stromeček oficiálně zdobí 23.12. a pro obyvatele těchto zemí je tento akt tzv. malým Štědrým večerem. V Norsku je pak typickou vánoční ozdobou národní vlajka. Nikdy nesmí chybět drobné vlaječky na stromečku a na adventním věnci.
Pravoslavné svátky
Podle pravoslavného kalendáře 6. ledna a také podle jiných tradic, než na které jsme zvyklí, slaví Vánoce v Rusku, Bulharsku a Srbsku.
Spousta pravoslavných vánočních zvyků v Rusku zanikla po zákazu Vánoc v roce 1918 a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou (vánoční strom) a dárky od dědy Mráze. Ten cestuje na saních až ze vzdálené Čukotky. Pravoslavné Vánoce v Srbsku začínají 6. ledna, kdy se Srbové připravují na druhý vánoční svátek 7. ledna. Tradicí je pečení vánočního chleba, do kterého se zapéká stříbrná mince. V domácnostech bychom našli dubové větvičky, namočené v medu, které dříve v Srbsku zastávaly funkci vánočního stromečku. I ten se ale v poslední době zdobí stále častěji. Celý den se drží půst a večer se koná postní večeře, na které se kromě ryb neobjeví žádné maso.
V Bulharsku se často ještě na venkově dodržuje starý zvyk, kdy se na zem rozprostře sláma, na ni deka a pak večeře. Všichni se nají na zemi, aby si připomínali chudobu a prostý styl života.
V Asii se Vánoce spojují s oslavou Nového roku
Je to možná trochu překvapivé, ale na první pohled to během vánočního období vypadá třeba v Číně, Indii nebo v Japonsku mnohdy velmi podobně jako v Evropě a v Americe.
V Číně a v Japonsku se Vánoce téměř neslaví, protože místo nich mají obyvatelé těchto zemí mnohem důležitější Nový rok. Ale stejně vlivem globalizace se ve městech atmosféra Vánoc navozuje. Nákupní centra a restaurace nabízejí slevy, nechybí ani typická vánoční výzdoba. Křesťanští obyvatelé Číny navštěvují 24. prosince kostely, na své domy věší malované lucerny a vánoční stromeček zdobí papírovými řetězy, květinami i lucerničkami.
V Indii vychází oslavy Vánoc z britské tradice a hlavní oslavy se tak odehrávají až 25.12. Křesťané na Štědrý den pečou koláče a během celého dne si lidé předávají dárky. Ozdobený stromeček rodiny nemívají. Oslavy pokračují až do Nového roku a křesťané se masově scházejí v kostelech, pečou cukroví a zpívají koledy.
Za oceány…
Kdo by neznal domy ověšené blikajícími světly z amerických vánočních filmů?! V USA jsou vánoční svátky zejména oslavou komerce a marketingu, mnohem klidnější a hlavně příjemnější jsou svátky v Kanadě. A Vánoce se slaví i v zemích, jejichž obyvatelé nikdy neviděli sníh, což je pro nás Evropany vždy trochu nepochopitelné – v Austrálii, Brazílii, Mexiku, Argentině nebo Ekvádoru.
V Austrálii probíhají oslavy Vánoc na plážích, během těch nejvyšších teplot a letních prázdnin. Sváteční večeře mají často podobu velkého pikniku nebo párty. Na stole pod teplým večerním nebem bychom našli ledové ovocné šťávy, studené obložené mísy, chlazené saláty, dorty i sladkosti. V Mexiku jsou oslavy Vánoc velmi hlučné. Jen málo rodin si může dovolit vánoční stromeček, protože se dováží až z Kanady a jejich ceny jsou opravdu vysoké. Místo stromečku si tak rodiny našly náhradu – velkou hliněnou nádobu, kterou naplní sladkostmi a dárky, ozdobí a zavěsí do některé místnosti. Děti pak mají za úkol ji najít a rozbít, aby se dostaly k dárkům.
Stejně jako v jiných anglicky mluvících zemích, i v USA je hlavním dnem Vánoc 25. prosinec. A jak to bylo se Santou? Původně nosil dárky, stejně jako v Anglii, Father Christmas. Pak ale Coca-Cola v rámci velké předvánoční kampaně ve dvacátých letech 20. století představila Santu Clause a Američané velmi rychle původního Otce Vánoc vyměnili.
Stejné a přece trochu jiné
Podoba Vánoc v západní a střední Evropě není moc rozdílná. V některých státech dbají spíše na duchovní poselství těchto svátků, jinde je to období, ve kterém se lidé více než kdy jindy setkávají s rodinou a přáteli.
Na Slovensku večeře začíná oplatkami, které jsou namáčeny v medu a pak zajídané česnekem. Místo rybí polévky se tam podává kapustnica, která je podobná české zelňačce. Během štědrovečerní večeře v Polsku se zase naláme posvěcená oplatka, o kterou se všichni u stolu podělí. Navíc má správná štědrovečerní večeře v Polsku dvanáct chodů – ty symbolizují měsíce v roce i počet apoštolů. V každé rodině bychom našli betlém, který je mnohdy mnohem důležitější než vánoční stromeček.
Rakousko a Německo dalo zbytku Evropy tradiční vánoční trhy, které se začaly pořádat právě v těchto zemích. A v Bavorsku mají také jednu zajímavou tradici. Tři čtvrtky před Štědrým dnem chodí večer od vesnice k vesnici hudebníci, kteří klepou na dveře domů a házejí hrách na okna. Tradice připomíná smutek Marie a Josefa, když nemohli v Betlémě najít nocleh. A možná málokdo ví, že známe vánoční píseň, která se zpívá po celé Evropě i u nás, “Tichá noc, svatá noc” je původně z Rakouska. Poprvé zazněla před více jak 200 lety.
V Chorvatsku začíná období Vánoc už 25. listopadu na svátek sv. Kateřiny. Domy na jadranské pobřeží zdobí Chorvaté snítkami šalvěje, břečťanu a borovými větvemi. A stejně jako v Čechách i zde se splétají adventní věnce ze stále zelených větviček.