Od ledna 2018 došlo nejen ke zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč na částku 12 200 Kč, ale výši a podobu mezd ovlivní i další změny. Proto jsme ve spolupráci se Zdeňkem Křížkem uspořádali školení Novinky ve mzdách 2018. Na tomto školení lektor poukázal nejen na změny v zákonu o zaměstnanosti, ale i v dalších mzdových oblastech (zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů, další druhy pojištění).
V tomto článku se vám některé ze změn budeme snažit stručně přiblížit. Pokud by vás zajímalo celé školení s touto problematikou klikněte zde. Mzdy v roce 2018 totiž ovlivní změny v zákoně o zaměstnanosti i v dalších mzdových oblastech (zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů, další druhy pojištění).
Za rok 2017 zálohová daň, v roce 2018 už daň srážková
Důležité změny, které proběhly na začátku roku 2018 ve vztahu ke mzdám se týkají srážkové a zálohové daně. Od začátku ledna se totiž rozšířil okruh poplatníků srážkové daně, jak na školení upozornil lektor. Doposud platilo, že srážkovou daň uplatnil pouze poplatník, který vykonává činnost na základě dohody o provedení práce, bez podepsaného daňového prohlášení a s odměnou do 10 000 Kč. Výdělky ostatních poplatníků ze závislé činnosti spadaly pod zálohovou daň.
Od ledna 2018 uplatní srážkovou daň nejen poplatníci s dohodou o provedení práce a s výše zmíněnými podmínkami, ale i osoba s dohodou o pracovní činnosti. A to za podmínky, že nebude podepsáno daňové prohlášení a odměna nedosáhne 2 500 Kč. Taková osoba si, pokud zároveň vykonává hlavní závislou činnost u jiného zaměstnavatele, kde má podepsané daňové prohlášení a odvádí zálohovou daň, může u svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně. Nemusí si tak daňové přiznání zařizovat sama.
Dalším okruhem poplatníků, kterých se nově bude týkat srážková daň jsou členové představenstva akciových společností, členové zastupitelstev, různých komisí. A to za zcela stejných podmínek, na které jsme upozorňovali výše. Trochu netypickou skupinou poplatníků, kteří od roku 2018 spadají pod srážkovou daň místo zálohové jsou fyzické osoby, které obdrží odměnu za svědectví nebo znalecké služby.
A ještě na jednu novinku spojenou s ročním zúčtováním daně z příjmů bychom vás rádi upozornili. Zaradují se zejména pravidelní dárci krve. Došlo totiž ke změně částky na snížení základu daně u dárců krve a jiných krevních derivátů za jeden odběr na 3 000 Kč. Navíc se zpětnou platností od začátku roku 2017.
Zvýšení stravného a cestovních náhrad
V roce 2018 došlo také ke změnám ve výši cestovních náhrad. V případě stravného se jedná oproti minulým rokům o výrazné zvýšení. A i když princip stravného zůstává stejný, tato oblast stojí určitě za zopakování. A vy máte možnost stáhnout si dokument, který lektor pro potřeby online školení připravil.
V tomto dokumentu – Stravné 2018 –najdete vše podstatné a můžete jej použít jako metodiku pro rok 2018. V přehledných tabulkách najdete výši stravného a jeho krácení v nestátní i státní sféře nebo třeba při zahraničních pracovních cestách.
Naopak náhrada za použití soukromého vozidla na pracovní cestě se oproti minulému roku zvýšila jen minimálně. U osobních silničních motorových vozidel na 4 Kč, což je oproti loňsku zvýšení o 0,10 Kč. Tato náhrada slouží jako příspěvek na amortizaci vozidla zaměstnance. Součástí vyhlášky 463/2017 Sb. jsou pak i průměrné ceny pohonných hmot, které každoročně podléhají valorizaci. I jejich podobu najdete v tomto dokumentu. Nadále ovšem mají pouze podpůrný charakter a zaměstnanec by samozřejmě mohl požadovat proplacení pohonných hmot za cenu, kterou reálně zaplatil, pokud k vyúčtování služební cesty doloží doklad o jejich nákupu.
Na co se připravit od června?
Změny v oblasti mezd nepřišly jen se začátkem roku. Na jednu změnu, která je navíc spojená s nemocenským pojištěním si budeme muset počkat až do června 2018. Jedná se o novou dávku – “dlouhodobé ošetřovné”, která může výrazně ovlivnit mzdu zaměstnanců. Této nové dávce věnoval lektor na školení nemálo času, protože její vyplácení není úplně jednoduché. Opatření je koncipováno jako pokrytí doby, která následuje po propuštění z nemocnice např. po vážném úrazu nebo nemoci.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, která trvala aspoň po dobu sedmi kalendářních dní po sobě jdoucích a za předpokladu, že zdravotní stav ošetřované osoby bude vyžadovat dlouhodobou péči alespoň po 30 kalendářních dní. Podpůrčí doba této dávky se pak může vyšplhat až na 90 dní a výše činí 60 % denního vyměřovacího základu za jeden kalendářní den. Okruh příjemců této dávky je poměrně široký – může jím být manžel/manželka ošetřované osoby, druh/družka, registrovaný partner nebo partnerka, příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc.
Nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného se uplatňuje na předepsaném tiskopise a s doložením souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče. Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče. A to potvrzením ošetřujícího lékaře o trvání potřeby dlouhodobé péče na předepsaném tiskopise, nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče.
A nově jsou v zákoně o nemocenském pojištění od února 2018 připomínáni i členové dobrovolných hasičských sborů. Ti jsou nově účastni nemocenského pojištění v případě, kdy by byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopný nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se podílel na provádění záchranných nebo likvidačních pracích v obecném zájmu. A to v případě, že je člen SDH povolán operačním střediskem Hasičského záchranného sboru České republiky.