Od 1.7.2019 dostávají zaměstnanci díky novele č. 32/2019 Sb., zákoníku práce vyplacenou náhradu mzdy za prvních 14 dní již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti. Co znamená zrušení karenční doby pro zaměstnavatele? Díky modelovým příkladům v tomto článku to velmi jednoduše zjistíte.
Aktuálnímu tématu se Videolektor.cz věnoval v rámci kurzu Zákoník práce 2019. V tomto kurzu najdete mnoho aktuálních informací a také kompletní výklad znění zákoníku práce. Kurz doprovázejí názorné ukázky výpočtů (např. srážek ze mzdy, platu nebo odměny).
Zrušení karenční doby a dopad na zaměstnavatele
Obavy ze zrušení karenční doby mají nejen firmy, ale také asociace podnikatelů – ta upozorňovala zejména na možné riziko nárůstu případů, kdy zaměstnanec s nemocí zůstane doma daleko déle, což firmy velmi poškodí. Od účinnosti novely budou zaměstnavatelé hradit náhradu mzdy zaměstnancům během celých 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. V přepočtu na hodiny se jedná o 80 proplacených hodin, místo původních 56 hodin.
Zaměstnavatelé změnu v zákoníku práce (karenční doba fungovala 10 let) citelně poznají v rámci financí vynaložených na mzdy. Jako určitou kompenzaci za zrušení karenční doby, zavádí novela snížení odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Sazba se od 1.7.2019 sníží o 0,2 %. Od července 2019 – tedy v srpnových výplatách za červenec – budou sazby v této výši:
- u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění
- u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu
Celkem bude plátce pojistného hradit místo původních 31.5 % jen 31,3 %.
Praktické příklady při výpočtu náhrady mzdy
- Porovnání náhrady mzdy před zrušením karenční doby a po ní:
Než došlo ke zrušení karenční doby dosáhl zaměstnanec, jehož průměrný výdělek ze zjištěného rozhodného období byl vyšší než výše třetí redukční hranice (572,25 Kč), za prvních 14 kalendářních dní jeho pracovní neschopnosti na náhradu mzdy ve výši 10 576 Kč.
Od 1.7.2019 dosáhne zaměstnanec za stejných podmínek na náhradu mzdy ve výši 15 108 Kč. Rozdíl ve prospěch zaměstnance je tedy 4 532 Kč.
Celý postup výpočtu náhrady mzdy najdete v dokumentech u tématu Zákoník práce 2019.
- Náhrada mzdy v případě, kdy zaměstnanec odpracuje část směny a poté je práce neschopným:
Zaměstnanec se stal práce neschopným v pondělí 8.7.2019. Práci započal v 7.00 hod. a v 11.30 hod. si v docházce označil odchod k lékaři z důvodu náhlé nevolnosti. Lékař zaměstnance uznal dočasně práce
neschopného ve stejný den – tedy 8.7.2019. Znamená to, že zaměstnanec odpracoval 4,5 hodiny a po
zbytek směny byl již dočasně práce neschopným. Zaměstnanec má hodinovou mzdu ve výši 180 Kč, jeho průměrný výdělek dosahuje částky 189,30 Kč/hod.
Za první den pracovní neschopnosti musí zaměstnavatel zaplatit zaměstnanci mzdu za 4,5 odpracovaných hodin (180 Kč/hod x 4,5 hod. = 810 Kč), ale také část náhrady při dočasné pracovní neschopnosti, která započala v 11:30. Za 3,5 hodiny obdrží zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 361 Kč (102,222 Kč za jednu hodinu). Za prvních 14 dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti pak zaměstnanec obdrží 8 181 Kč.
Celý postup výpočtu náhrady mzdy najdete v dokumentech u tématu Zákoník práce 2019.