Účetní závěrka příspěvkové organizace v otázkách

Sestavení účetní závěrky příspěvkové organizace je nejdůležitějším výstupem z finančního účetnictví organizace a případné chyby nebo nepřesnosti mohou mít nepříjemné následky – znehodnotit i jinak dobře vedené účetnictví a navíc by mohli přinést i sankce. Proto jsme uspořádali školení Účetní závěrka příspěvkové organizace 2018 s Ing. Hanou Juráňovou, která se věnovala nejen vymezení platné legislativy, ale také praktickým postupům při sestavení účetní závěrky.  Pár důležitým informacím k sestavení účetní závěrky příspěvkové organizace a několika pravidlům, která musíte dodržet jsme se věnovali i v tomto článku.

Správně sestavená účetní závěrka příspěvkové organizace není jen informací o ekonomickém stavu pro organizaci samotnou, jejího zřizovatele nebo ostatní účastníky, ale často je také předmětem různých kontrol. Sestavení účetní závěrky byste tedy určitě neměli podcenit. Právní předpisy pro účtování příspěvkových organizací musí být všechny bez výjimky dodrženy.

Víte, ve kterých zákonech hledat pravidla pro sestavení účetní závěrky příspěvkové organizace?

  • Zákon o účetnictví č. 563/1991/Sb.
  • Vyhláška č. 410/2009 Sb.
  • Vyhláška č. 470/2009 Sb. – Inventarizace – novela pro rok 2018
  • Vyhláška č. 420/2009 o schv. ÚZ
  • České účetní standardy č. 701 a 710
  • Technická vyhláška č. 383/2009 Sb.
  • Konsolidační vyhláška č. 312/2014 Sb.
  • Konsolidační vazby pro výkazy – MFČR

Platná legislativa v roce 2018:

  • Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. – výpočet daně z příjmu jako nákladové položky (poslední významné změny novelou k 1.7.2017, účinnost od 1.1.2018
  • Pokyn GFŘ D-22
  • Zákon o rezervách a opravných položkách pro zjištění základu daně č. 593/1992 – změny pro p.o. od 1.7.2017

 

 

Víte, jaký způsob vedení účetnictví má příspěvková organizace povolen?

Pro sestaven účetní závěrky je důležité vědět, podle jakého rozsahu vedení účetnictví pracujete. Jestli má příspěvková organizace povolen rozsah vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nebo musí účtovat podle plné formy. Pokud by příspěvková organizace pracovala ve zjednodušeném rozsahu, tak pro ni například inventarizace i některé další postupy neplatí (např. nevytváří opravné položky, nemá podrozvahové účty, nepřeceňuje na reálnou hodnotu, když prodává).

Způsob vedení účetnictví závisí na rozhodnutí zřizovatele a organizace jej musí prokazatelně doložit. Pokud by účetní jednotka sestavila účetní závěrku v jiném rozsahu, než ve kterém je povinná, tak potom finanční úřad může uložit nemalé pokuty,

Za jakých podmínek má příspěvková organizace splněny formální náležitosti pro účetní doklady?

Všechny účetní doklady musí mít podobu průkazných účetních záznamů – musí být podepsány dvěma osobami. Účetní jednotka musí vnitřním předpisem stanovit odpovědnost a oprávněnost za podpisy na účetních dokladech. Jednotlivé fyzické osoby tak svým podpisem odpovídají za obsah účetního záznamu příspěvkové organizace a účtárna by nikdy neměla zaúčtovat doklady, které by neměly dva podpisy. Pouze průkazný účetní záznam lze totiž zavést do účetních knih.

Problematice účetních závěrek jsme se věnovali i v jiném článku – Konsolidovaná účetní závěrka: Je sestavení náročné? 

Znáte výjimky pro příspěvkové organizace při zjednodušeném vedení účetnictví?

Během závěrkových operací i v rámci účetních zápisů v průběhu roku platí pro příspěvkovou organizaci, která má z rozhodnutí zřizovatele povolen zjednodušený způsob vedení účetnictví, několik výjimek. Nemusí tak například účtovat opravné položky ve výši 10 % za každých 90 dnů po splatnosti – pouze s výjimkou rezerv a opravných položek. Příspěvkové organizace tak mohou zaúčtovat opravné položky k pohledávkám, pokud se jim to hodí z hlediska daní.

Pro příspěvkové organizace, které jsou oprávněny vést zjednodušenou variantu, také platí, že nesestavují výkaz o pohybech vlastního kapitálu a ani cash flow. Dále zjednodušená varianta umožňuje příspěvkové organizaci rozhodnout o tom, které podrozvahové evidence bude chtít. Případně bude zpracovávat ty, které jí stanoví zřizovatel.

Kdy se sestavuje řádná, mimořádná a mezitimní závěrka?

Řádná účetní závěrka se sestavuje pouze k 31.12. – tedy za kalendářní, nikoliv hospodářský rok. Mimořádnou účetní závěrku sestaví příspěvková organizace v situaci, kdy je nutné uzavřít účetní knihy – tedy dojde-li ke zrušení příspěvkové organizace k jinému datu než je 31. 12., např. k 30. 6. I mezitimní závěrku lze sestavit pouze na základě zvláštních právních předpisů a není nutné provádět všechny operace, které jsou dány k rozvahovému dni.

Na co nezapomenout při zveřejnění účetní závěrky?

Pokud je účetní jednotka zapsaná v obchodním rejstříku, tak musí zveřejnit účetní závěrku uložením do sbírky listin, což by mělo být datováno do 30 dnů od schválení účetní závěrky. V praxi ovšem stačí uložit účetní závěrku do července. Ty příspěvkové organizace, které nebudou mít schválenou účetní závěrku, ji musí vložit do konce následujícího roku. V případě nezveřejnění může být od obchodního rejstříku příspěvkové organizaci uložena sankce ve výši 100 000 Kč. Sankce může udělit i správce daně.

Je potřeba si dát si také pozor na správný formát při uložení účetní závěrky. Formát CML je nevyhovující, proto je nutné odevzdat ve formátu PDF. Takže je potřeba naskenovat podepsané výkazy, aby mohly být vloženy na www.or.justice.cz.

 

Další pravidla při sestavení účetní závěrky, ale také informace o vedení účetnictví a daňových povinnostech se dozvíte ze záznamu školení Účetní závěrka příspěvkové organizace 2018.