Problematika odpisování hmotného a nehmotného majetku z pohledu daně z příjmů a účetnictví zajímá nejen účetní a daňové poradce, ale i ekonomy a další osoby, které v rámci své podnikatelské činnosti hmotný a nehmotný majetek používají. Proto jsme ve spolupráci s RNDr. Ivanem Brychtou uspořádali seminář Majetek a odpisy 2017. Jeho náplní bylo zejména správné určení vstupní ceny a souvisejících odpisů v účetnictví i v dani z příjmů. Některé informace z tohoto školení jsme pro vás zpracovali do krátkého článku.
Pokud vás zajímají odpisy z pohledu účetnictví, tak směle pokračujte, budeme se jim věnovat na následujících řádcích. Účetní odpisy by měly zajistit, že účetnictví a účetní závěrka v případě správně stanovených účetních odpisech bude nebo, v opačném případě, při špatně stanovených či přerušených účetních odpisech nebude, podávat věrný stav účetnictví a také finanční situace účetní jednotky. Zároveň jsou účetní odpisy důležitým ukazatelem postupného poklesu hodnoty majetku.
Určení ceny
Abychom mohli správně účetně odpisovat hmotný a nehmotný majetek, musíme dobře znát jeho cenu. Tedy částku, ze které budeme účetně odpisovat. Na semináři Majetek a odpisy 2017 uvedl lektor několik principů, podle nichž se stanoví cena majetku.
V případě, že majetek kupujeme, oceníme ho pořizovací cenou, která se skládá z ceny, za níž byl dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízen a z nákladů s jeho pořízením souvisejících. Určitě stojí za to představit některé náklady související s pořízením dlouhodobého majetku. Patří do nich například úroky, projektové práce, doprava, clo a montáž. Licence a patenty, u kterých je možné použít odpis pouze při pořízení, nikoliv během provozu. Částky spojené s vyřazením stávajících staveb z důvodu nové výstavby. Trochu netradičním nákladem jsou pak umělecká díla tvořící součást stavby. Co naopak součástí účetního ocenění není? Lektor RNDr. Ivan Brychta z odpisů vyloučil několik situací – kurzové rozdíly (ty ovlivňují pouze daňový výsledek, nikoliv účetní hodnotu majetku), náklady spojené se zaškolením pracovníků, opravy a údržbu majetku.
Majetek vytvořený vlastní činností, stejně jako příchovky zvířat oceníte vlastními náklady. Do vlastních nákladů patří přímé náklady (materiál, mzdy, další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou), ale i nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě a k dalším činnostem spojeným s konkrétním nabytím majetku. Ocenit majetek je také možné reprodukční pořizovací cenou. A to v takových případech, kdy není možné zjistit náklady na vytvoření majetku vlastní činností nebo v případě bezúplatného nabytí. Do účetnictví se zavede cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
V některých případech oceňování se zdůrazňuje, že je potřeba navázat na účtování předchůdce. Děje se tak v případě bezúplatného převodu nebo půjčky a při přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami, také při svěření majetku do správy podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků. Existuje ale i majetek speciální povahy jako jsou kulturní památky, církevní stavby, muzejní sbírky, předměty kulturní hodnoty – ty vlastní velmi často stát a jejich cenu dost dobře z historického hlediska určit nelze. Jejich pořizovací cena totiž není známá nebo je obtížně vyčíslitelná. Ale protože státní systém vyžaduje podchycení veškerého majetku, stanoví se pořizovací cena ve výši 1 Kč.
Způsoby účetního odpisování
Majetek je důležité účetně odpisovat postupně, v průběhu jeho používání a to nejen ve vazbě na čas. Lektor RNDr. Ivan Brychta uvedl jako příklad odpis firemního automobilu, kdy je výhodné zvolit účetní odpis podle počtu najetých kilometrů. Odpis majetku můžeme taky provádět pouze do výše jeho ocenění v účetnictví. A měl by se dodržovat odpisový plán, který musí stanovit každá účetní jednotka. Přesná podoba odpisového plánu není v zákoně nijak ustanovena. Důležité ale je, aby z odpisového plánu bylo patrné, jak dlouho a po jakých částech se každý jednotlivý dlouhodobý majetek bude účetně odpisovat.
Na školení Majetek a odpisy 2017 se lektor také věnoval konkrétním způsobům odpisování. Ty jsou zaznamenané především v prováděcích vyhláškách zákona o účetnictví. Zde jsou blíže popsány:
- metoda předpokládané zbytkové hodnoty
RNDr. Ivan Brychta za předpokládanou zbytkovou hodnotu označil kladnou částku, kterou by bylo možné získat v okamžiku, kdy je majetek třeba prodán. Při odpisování je možné zbytkovou hodnotu zohlednit – a to aktualizací odpisového plánu na další období, protože oprava odpisů v předchozích obdobích možná není.
Tuto situaci si můžeme opět ukázat na příkladu prodeje firemního automobilu s pořizovací cenou 900 000 Kč. Dopředu už víme, že ho budeme chtít po určitém období prodat (po 3 letech). Pro jednotlivé odpisy tedy nastavíme takové částky, aby po 3 letech měl vůz určitou zbytkovou hodnotu a firma si mohla určit prodejní cenu. V tomto případě tedy ona firma využila metodu předpokládané zbytkové hodnoty.
- metoda komponentního odpisování majetku
Další důležitá metoda účetního odpisování majetku se dá využít pro stavby, byty a nebytové prostory, jiné hmotné movité věci a jejich soubory. Jako komponentu určíme část majetku, jehož výše ocenění je významná k výši ocenění celého majetku a také doba použitelnosti se významně liší od zbytku majetku. Odpisuje se pak zvlášť od ostatních komponent a zbylé části majetku. Jako příklad RNDr. Ivan Brychta uvedl velké těžební stroje. Ty v provozu vydrží opravdu dlouho, ale některé jejich části musí být z důvodu opotřebení obměněny mnohem dříve. Komponentu tak budeme odpisovat třeba 20 let, celý stroj 40 let.
- postup pro ložiska nevyhrazeného nerostu na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem
Pořizovací cenou ložiska je kladný rozdíl mezi prodejní cenou a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu, který platil v době koupě pozemku. Jak takový majetek odpisovat? Podle sazby na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisovou sazbu je tedy nutné určit buď v korunách na tunu nebo metr krychlový toho, co se za dané období vytěžilo z celkového množství.
- odpisování technického zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku
Technické zhodnocení může provést jak nájemce na pronajatém majetku, tak i uživatel, který má majetek svěřený formou finančního leasingu. Odpisování technického zhodnocení se provádí v průběhu jeho používání. V případě pořízení formou finančního leasingu se technické zhodnocení začne odpisovat až uvedením do stavu způsobilého k užívání.
Více o technickém zhodnocení dlouhodobého majetku se dozvíte v tomto článku.
- zřizovací výdaje
Zřizovací výdaje byly upraveny novelou zákona o účetnictví k 1. 1. 2016, ale pro ty, které byly zaevidovány do konce roku 2015 platí možnost odpisování po dobu pěti let.
- odpisy goodwillu a oceňovacího rozdílu
Goodwill je pojem, který představuje rozdíl mezi tržní hodnotou a aktivy firmy. Můžeme si ho vykládat jako dobrou pověst podniku, něco navíc, co může investorovi nabídnout. Kladný goodwill (představuje samozřejmě nehmotný majetek) se odpisuje nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu rovnoměrně do nákladů. V případě záporného goodwillu je časový limit stejný, ale odpisy je nutné provádět rovnoměrně do výnosů. Dobu odpisování nezmění ani změna výše goodwillu.
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku je z hlediska účetního odpisování velmi podobný goodwillu. Pár rozdílů se ale najde. Jedná se o hmotný majetek, který se odpisuje rovnoměrně po dobu 180 měsíců (ani více, ani méně). Je možné tuto dobu zkrátit, pokud v majetku, k němuž je oceňovací rozdíl tvořen, nejsou aktiva s dobou použitelnosti větší jak 15 let.
- povolenky a preferenční limity
Pokud bychom chtěli účetně odpisovat preferenční limity, můžeme to udělat podle času nebo výkonů, jinak odpisovat nelze. Odpisovat nelze ani povolenky na emise.
Ve druhé polovině školení se lektor věnoval daňovým odpisům – zásadám daňového odpisování, mimořádným odpisům, speciálním způsobům odpisování hmotného majetku, ale také daňové vstupní ceně. Pokud vás zajímají i tyto informace, najdete je ve videozáznamu ze školení Majetek a odpisy 2017.